7. 9. 2023 07:47 − 2475× − 0

Jaromír Tarabus: „Barumka mě hodně bavila.“

Jaromír Tarabus bezesporu patří mezi velké osobnosti české rally.

Svým startem na Barum Czech Rally Zlín udělal obrovskou radost mnoha fanouškům automobilových soutěží. Jeho souboj o celkové vítězství ve dvoukolkách byl ozdobou závodu. Míra nakonec vyšel z tohoto souboje jako druhý, ale svým výkonem rozhodně nezklamal.

Vraťme se ještě na skok do období před Barumkou. Když padlo rozhodnutí, že pojedete, padla i volba, že to bude dvoukolka nebo byla úvaha i nad nějakou R5?

„Samozřejmě bych se raději svezl s vozem kategorie R5, ale stojím nohama na zemi a o jiném voze, než Rally4 jsme kvůli finanční stránce s Danem neuvažovali. Loňskou sezonu jsme absolvovali ve dvoukolce, a tak i s ohledem na jezdecké návyky bylo jednodušší sáhnout po úspěšném vozu z roku 2022. Já měl poslední ucelenou sezonu s vozem R5 v roce 2019 (vítěz kategorie P2+) a krom startu ve Vyškově o rok později, kdy jsme s Danem jeli s Hyundai WRC (2. místo absolutně), jsem ve čtyřkolce neseděl. Musel bych si tedy o chvilku déle osvěžovat návyky, byť se čtyřkolkou máme taky hodně odjeto.“

Sám jsi vzpomínal loňský mistrovský ročník, který jsi jel s vozem od Luby Minaříka. Tady spolupráce funguje výborně, a tudíž byla i jasná volba pro letošní Barum rally…

„S Lubou se známe spoustu let a loňská sezona byla skvělá. Auto i celý tým fungoval perfektně, a tak nebyl důvod poohlížet se po jiném zázemí. Tím pádem jsme mohli jet stejné auto i pneumatiky Hankook, které jsme měli celou loňskou sezonu a vyhovovaly nám. Rovněž jsme navázali i na spolupráci s Peugeot cupem a pro zlínskou rally se přihlásili do pohárového závodu.“

Před závodem jsi měl malý test a pak i shakedown, stačilo ti to na osvěžení závodních návyků?

„Možná jsem zpočátku trošku hledal brzdné body, neboť jsem nechtěl jít do velkého rizika při větších brzdách, například před retardérem, a autu nějak ublížit. Tam byl trošku malý hendikep, který pramenil z jednoho startu v roce. Nicméně na to zopakovat si, jak auto funguje a jak bych měl k němu přistupovat, to stačilo.“

Brzdné body jsi ale našel rychle. Městská speciálka je pověstná neskutečnou diváckou atmosférou a ty jsi byl navíc mezi dvoukolkami nejrychlejší…

„Městská super speciálka má své záludnosti a nástrahy, o kterých se v minulosti přesvědčilo několik posádek, například vylomeným kolem o obrubník. Nám hodně pomohla znalost této zkoušky a vážnějších momentů jsme se vyvarovali. Přesto třeba první ostřejší levá zatáčka na širokou cestu na nadjezd byla i z naší strany trochu víc zeširoka. Dosažený čas a vítězství nás potěšilo. To hlavní se ale mělo odehrávat hlavně v sobotu a neděli. Divácká atmosféra byla ovšem opět neskutečná.“

Nebudeme rozebírat každou erzetu, ale co rychlostní zkouška, to umístění na bedně ve dvoukolkách, tady musíš být spokojený. Pouze druhý průjezd RZ Semetín „vypadl“ z konceptu…

„Se samotnou rychlostí v závodě jsme byli s Danem spokojeni. Když jedeme závod, tak nesledujeme, zda jsme nebo nejsme do třetího místa na jednotlivé zkoušce. V daný moment kontrolujeme, kolik ztrácíme vůči posádce v pořadí před námi, respektive kolik jsme uskočili soupeřům za námi. A co se týká zkoušky Semetín… Druhý průjezd erzetou Semetín nebyl až tak dokonalý, byť časově nebyl špatný. Oproti prvnímu průjezdu jsme se zlepšili o jednu a půl vteřiny, což stačilo na pátý nejrychlejší čas mezi dvoukolkami. V druhé polovině zkoušky nás lehce vylekala drobná uklouznutí, a proto jsme zbytek zkoušky projeli volněji.“

Největšího soupeře jsi měl v Timo Schulzovi, jak jsi vnímal tento souboj?

„Když už se jezdec postaví na start rally, tak chce být samozřejmě rychlý a dívá se kolem sebe po soupeřích. My jsme měli největšího soupeře v mladém čtyřiadvacetiletém Timovi. Musím před ním smeknout klobouk, neboť Schulz byl šikovný v prvních průjezdech jednotlivých zkoušek a ještě šikovnější byl v druhých průjezdech. Já jsem v prvních průjezdech těžil ze zkušeností a znalosti tratě. V opakovaných průjezdech jsem se chtěl vždy o chloupek zlepšit, ale ne vždy se to povedlo. Tady nás Timo předčil. A když už mladého Němce chválím, tak musím připomenout, že to byl jeho první start ve Zlíně, takže je hodně pravděpodobné, že o něm v budoucnu ještě hodně uslyšíme.“

Nakonec z toho bylo krásné druhé místo v evropských dvoukolkách…

„Samozřejmě s druhým místem jsme velmi spokojeni, i když první místo je přece jen ještě sladší umístění. Vítězství bychom brali s obrovskou radostí. Ale na druhou stranu, kdo by nás měl porážet, než nějaký mladý a talentovaný jezdec.“

Samozřejmě, že snem každého jezdce je vyhrávat, nemrzí tě, že je to „až“ druhé místo?

„Lhal bych, kdybych řekl, že mne to nemrzí. Je tu několik indicií, které ovlivnily výsledek, na které se ale nechci nijak vymlouvat. V závodním autě jsme seděli oproti většině soupeřů po roční pauze. Naším plusem naopak byly velké zkušenosti za startů na Barum rally. Letošní Barumka byla mou třiadvacátou. Poprvé jsem se postavil na start této populární rally v roce 1999 s Danielem Zpěvákem a Škodou Favorit. Pokud vezmu spolupráci s Danem, tak to byla společná patnáctá soutěž. Zkušenosti tady tedy jsou. Já ale v samotném závodě nechtěl jít až do přemrštěného rizika. Jede se na hraně a je blízko k tomu udělat chybu. Během závodu jsme měli jednu menší krizi na tekoucím asfaltu, ale jinak jsme měli celou soutěž pod kontrolou.“

Vypadá to až na jeden moment na pohodový závod, měl jsi nějaký problém během závodu?

„Před letošním startem jsem si přál Barumku odjet bez problémů, neboť v předchozích ročnících nás vždy něco potrápilo. A nebyly to vždy pouze technické problémy nebo odstoupení. Vloni nás třeba pozlobilo přidělování náhradních časů, nebo v roce 2021 jsme měli defekt na Pinduli a ten nás srazil z bojů o nejvyšší příčky. Letos jsme si krásně zazávodili. K rychlé jízdě patří i ty malé či větší krize a nám se podařilo nedobrzdit do vracáku v Želechovicích, ale byli jsme jen o něco širší. Určitě bychom mohli být v některých úsecích rychlejší, ale jsou prostě místa, kde jezdec lehce ubere. My jsme jeli vyrovnaný pěkný závod.“

Dá se nějak porovnat loňská Barumka, kdy jsi jel o titul ve dvoukolkách, s tou letošní, kdy jsi byl bez tlaku na výsledek?

„Vloni jsme bojovali o titul ve dvoukolkách, ale při startu ve Zlíně jsme již měli docela velký náskok. Podle mne jsme jeli podobné tempo v porovnání obou ročníků. Já si nepřipouštěl nějaký tlak. Jediné, co v tu chvíli hrozilo, bylo, že bychom v případě neúspěchu na Barumce museli vloni odjet ještě jeden závod. Rozdílné bylo snad jen počasí, kdy v loňském roce bylo mokro a dost se vepředu bouralo, a tím pádem se nám rušily zkoušky. Letos byla téměř celá soutěž na suchu a bez vážnějších problémů, ale i letos nám zrušili dvě zkoušky. Také letos jsme dostali přidělené náhradní časy, ale ty v porovnání s loňským závodem tolik neovlivnily souboj se soupeřem.“

Předpokládám, že v autě panovala dobrá nálada…

„Vše bylo v pohodě a jízdou jsme se bavili. Pokud zajedeme s Danem pěkný čas, tak nás to pochopitelně vždy potěší. Rally bereme naprosto profesionálně, tudíž u nás nenajdete vysmáté výrazy v průběhu zkoušky.“

Spousta jezdců je okouzlena atmosférou, která panuje při seznamovačkách, kdy kluci loudí podpisové kartičky, což je při Barumce něco velmi krásného…

„Marně přemýšlím, zda to v takové míře bývalo i na jiných závodech. Pravdou je, že při Barumce těch kluků a děvčat je opravdu velké množství. Je to takový fenomén. Jistě tomu napomáhá i termín, kdy se Barumka jezdí, neboť jsou prázdniny a školáci jsou doma. Samozřejmě, že toto vše zahřeje na srdíčku a potěší. O to víc mne pak mrzí, když kluci a holky odcházejí od nás smutní kvůli tomu, že jsme podpisové karty rozdali a na ně nic nezbylo. Mnohokrát jsem zavzpomínal, kdy i já loudil samolepky a fotky. Tady se ta „rally kultura“ dědí a to je dobře.“

Předpokládám, že jsi vnímal, jak tě fanoušci ženou vpřed…

„Fanoušky podél trati samozřejmě vnímám, ale snažím se tím nerozptylovat. Plně se soustřeďuji na svou jízdu, na co nejlepší výkon. Ale ty mávající fanoušky prostě nejde přehlédnout.“

O to více sis pak vychutnal ovace na rampě…

„Přesně… To je ten moment, kdy z vás všechno spadne. Vy máte za sebou náročnou soutěž a pokud ji dokončíte bez problémů, pak je radost v cíli násobena.“

A otázka, která musí přijít… kdy přibude další start?

„V tuto chvíli nevím a ani to neřeším. Od Barumky uplynulo pár víkendů a já si v nich dal horský cyklistický závod a na začátku září jsem absolvoval triatlon. Prostě pořád musím něco dělat. To jsou aktivity mimo rally. Co se týká automobilových soutěží, tak vše záleží na Danovi, který je můj spolujezdec a zároveň manažer v jedné osobě. Pokud budou závody Dana bavit a bude mít chuť se se mnou svézt, tak rád něco pojedu. Pevně věřím, že toto nebyl náš poslední společný start, ale zda to bude za rok nebo za dva, to neřeším. Dříve jsem si nedokázal život bez rally představit, ale člověk stárne a přehodnocuje priority. V každém případě, letošní Barumka mne hodně nabudila. Je krásné, jak plyne ta časová osa okolo závodu, kdy je před soutěží a já bych měl Barumku nejraději za sebou. Pak, když sedíme v autě a jedeme jednotlivé zkoušky, tak si závod užíváme a teď to odeznívá. Hodně mne zlínská rally bavila. A pokud budeme zajíždět pěkné výsledky, tak věřím, že to bude bavit i diváky.“

Poděkování

„Chtěl bych hlavně poděkovat Danovi za to, že si sedl vedle mne a umožnil mi startovat. Samozřejmě nesmím zapomenout na jeho práci v autě, která byla opět skvělá. Zvláštní poděkování patří všem, bez kterých bychom nemohli absolvovat tento populární závod. Poděkování míří i celému týmu Minařík racing a všem mechanikům za skvělou přípravu auta. Musím vyzdvihnout i práci pořadatelů, neboť letošní ročník se jim opravdu povedl. A za celou posádku děkuji všem fanouškům okolo tratí a všem, co nám drželi palce.“

Komentářů celkem: 0
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!

Je aktivovaný AdBlock nebo jiný blokátor reklam!
Pokud chcete náš web používat, vypněte ho prosím. Děkujeme!