Na Rentor – Partr Rally Vsetín skončili se svým vozem Opel Adam R2 pátí ve třídě.

Ve Vsetíně startoval Dominik již potřetí. „Je náročný a líbí se mi. Pravdou však je, že když jsem ho jel poprvé, tak jsem z něj tak nadšen nebyl právě kvůli té obtížnosti. S přibývajícími zkušenostmi se mi však začal hodně líbit,“ usmívá se mladoboleslavský soutěžák a pokračuje svými dojmy z letošního ročníku. „Hned od začátku jsme nasadili hodně rychlé tempo, což se však projevilo spíše negativně. Téměř celou úvodní erzetu jsme jeli, myslím, moc dobře, jenže pár set metrů před cílem jsem při snaze získat každou desetinu k dobru dal půl kola do trávy a poškodil ráfek a zavěšení. Za cílem jsme pro jistotu kolo vyměnili, ale geometrii jsme srovnat nestihli. Druhou vložku tak nebylo možno jet naplno a spíše jsem bojoval, abych auto udržel na silnici. Tím jsme nabrali velkou ztrátu. Před třetí rychlostkou se nám podařilo geometrii trošku srovnat a mohli jsme opět zrychlit tempo. Za to děkuji především Jirkovi, že podle instrukcí dokázal od oka geometrii srovnat velmi dobře. Následoval servis, kde mechanici týmu Brynda Racing dali vše dopořádku. Do časovky jsme přijeli doslova na sekundy, ale naštěstí bez penalizace.“

Následovala druhá sekce. „Přes velkou ztrátu jsme nic nevzdávali a naopak se snažili zajíždět tím lepší časy. První dvě erzety proběhly bez problémů a jelo se nám pěkně, byť rezervy tam ještě byly. Například na Semetíně, kde jsme se při prvním průjezdu kvůli zmiňované geometrii protrápili a nemohl jsem si ho pořádně zkusit. Ale zase do poslední vložky – Hošťálkové – jsme dali všechno a Jirka konečně musel zase číst v pořádném tempu (úsměv). Jsem rád, že mu nedošel dech,“ směje se Dominik. Pak zvážní. „S tím tempem přišla i největší krizovka závodu, když jsem dostal smyk a v té rychlosti už bez přilnavosti nedokázal udržet auto na silnici. Naštěstí to bylo v místě, kde bylo v trávě dost prostoru. Jinak bych asi tak přes hranu nešel. Přes ztrátu několika vteřin se nám podařilo oproti předchozímu průjezdu zrychlit. Ztráta mě mrzela, ale naopak mě těšilo, že jsme zde jeli opravdu na limitu.“

V konečném hodnocení třídy RC4 II v Rallysprint sérii obsadili Dominik a Jirka konečnou třetí příčku. „Jsem spokojen už proto, že konkurence v naší kategorii byla větší než ve „velkém mistráku“. Jelo zde hodně vozů Rally4 a dvě posádky s nimi obsadily nakonec první dvě místa. Nám napomohlo, že po karambolu na Moravě nestihl opravit auto Michal Srb, který je mezi jezdci „er dvojek“ nejrychlejší. Částečně mě to však mrzelo, protože jsme se s ním nemohli ve Vsetíně porovnat. On je pro nás takovou laťkou,“ lituje devětadvacetiletý jezdec, pro něhož však sezona ještě nekončí. „Na Pačejově se mi moc líbilo svezení se Škodou Fabia R5. Proto jsme se snažili zajistit ještě nějaký další start s tímto vozem. Nakonec plánujeme dokonce dva, možná budou i tři (úsměv). Dalším bude Setkání mistrů v Sosnové, kterého se každoročně velmi rád účastním. Dále plánujeme Pražský Rallysprint a možná proběhne ještě něco dalšího.“

Foto: Robert Balcar