„Bylo to pro nás až překvapivé. Takový výsledek jsme vůbec nečekali. Už proto, že to byla naše první sezona v rallycrossu, který jsme nikdy předtím nejeli a chtěli si ho především očuchat,“ neskrývá příjemné překvapení teprve třináctiletý jezdec ze středočeské obce Dlouhá Lhota na Mladoboleslavsku, jehož prioritou byl Rallycross Cup.

Tento seriál, spadající pod Autoklub České republiky, jsi absolvoval kompletní. Kolik závodu čítal?

„Sedm. Začínalo se v polské Poznani, následovaly Sedlčany, Sosnová, dvakrát Sedlčany, rakouské Fuglau a končilo se na slovenském Slovakiaringu.“

Můžeš přiblížit tvé výsledky?

„Podařilo se mi vyhrát Poznaň, Sosnovou a druhé Sedlčany. V Rakousku a na Slovensku jsem stanul na pódiu, jednou jsem skončil pátý a jednou mě zastavila vypadlá poloosa. Tyto výsledky stačily na konečné první místo ve třídě N1400, což je jednoznačně největší úspěch mé dosavadní kariéry.“

Který závod se ti líbil nejvíce?

„Přemýšlím (odmlčí se). Líbila se mi Poznaň, přestože jsem tam jel ještě s Felicií, která je oproti Volkswagenu Polo pomalejší. S Polem se mi nejvíce líbilo Fuglau.“

Proč jste se rozhodli změnit techniku?

„Po prvních Sedlčanech nám došlo, že enková Felicia na to prostě nestačí. Těch padesát kilowat je prostě málo. Pořídili jsme tedy od Tomáše Mičíka Polo 1,4, které má jako šestnáctiventil mnohem lepší výkon.“

Jak hodnotíš konkurenci ve třídě N1400?

„Ze sedmi závodů se nejhorší výsledek škrtal a my jako jediní startovali ve všech sedmi podnicích. Všech šest bodovaných závodů odjeli tři jezdci. Největším soupeřem byl Matěj Tůma s Volkswagenem Lupo, který startoval i v republikovém mistrovství.“

Máš nějaké sponzory?

„Zatím jen tatínka a Pneuservis Delta, který nám pomáhá s pneumatikami. Patří Petrovi Kubínovi, který má k automobilovému sportu dlouhá léta kladný vztah. Jeho syn Dominik za sebou má několik rallyových startů jako spolujezdec, je minikárovým činovníkem a v Rallycross Cupu dělá mechanika Vojtovi Podlipskému. Každopádně další případní sponzoři jsou vítáni (úsměv).“

Vedle rallycrossu se nadále věnuješ i minikárám.

„Letos jsem skončil pátý v kategorii M3 v republikovém šampionátu a Poháru České republiky. Ještě lépe se v této kategorii vedlo mé šestnáctileté sestře Tereze, která je vicemistryní republiky a vítězkou poháru. Těší mě, že mladoboleslavský ÚAMK – Automotoklub Škoda pořád patří v tomto sportu k těm největším a nejúspěšnějším. Mimochodem do divize Škoda Cup v rámci Rallycross Cupu letos zamířil z minikár i náš týmový kolega Vojta Podlipský. V neposlední řadě musím zmínit Elišku Slavíkovou, která rovněž vzešla z našeho minikárového klubu a letos se stala rallyovou republikovou šampionkou ve třídě RN6.“

Jaké to bylo soupeřit se sestrou?

„Vzájemné poměřování mě bavilo, a i když Tereza byla v konečném pořadí úspěšnější, v některých závodech se mi jí podařilo porazit (úsměv).“

Který minikárový závod se ti letos líbil nejvíce?

„Určitě Nemile u Zábřehu. Měli to hezky organizačně připravené a já navíc skončil v sobotním i nedělním závodě na bedně.“

Co děláte v případě, že rallycrossové a minikárové závody termínově kolidují?

„Prioritu má rallycross (přikyvuje). Letos tomu tak dvakrát nebo třikrát bylo. (Slovo si bere otec Martin: „Pro mě je pak komplikací dostat obě děti na závody. Rallycross je pro nás sice hlavní, ale Terezu minikáry pořád baví a já nemám srdce jí to odepřít (úsměv).“

Terezu rallycross neláká?

„Ne. Myslím, že ségra zůstane u minikár.“

Jak plánujete vyplnit zimní pauzu?

„Přes zimu jezdíme Autodrom Rally Serii v Sosnové pod Petrem Pavlátem. Budeme však muset také najít čas, abychom naše Polo před další rallycrossovou sezonou zrepasovali. Nicméně Sosnová je skvělá a já ve svém věku potřebuji jezdit, jezdit a jezdit.“

Závěrem se nabízí otázka, co plánujete příští sezonu?

„Prioritou pro příští rok bude opět kompletní Rallycross Cup se stávajícím Polem, se kterým jsme spokojeni. Rádi bychom také odjeli nějaké republikové závody. Na ty však nemáme úplně ideální auto. Nejnižší kategorií tam totiž je N1600 a my máme „čtrnáctistovku“. Na druhou stranu mi je pořád pouze třináct let a až do šestnácti mohu jet pouze enkové kategorie.“