„Slušovice byly super. Na to, že jsem dlouho váhal, jestli má cenu jet tak daleko kvůli tak krátké soutěži, ve finále jsem byl nadšen. Potvrdila se tak slova těch, kteří mi tuto akci doporučovali. Navíc jsem od Pačejova s „er pětkou“ na klasických tratích nejel a byl to tak zároveň test před Pražským Rallysprintem,“ pochvaluje si populární podnik mladoboleslavský pilot, jehož tradičně navigoval zkušený Jiří Stross.

Jen slova chvály má Dominik Nwelati pro slušovické tratě. „Ty byly moc pěkné. Příjemně mě překvapila erzeta na „dostihovce“. Když jsem jí totiž viděl na mapce, přišla mi taková nezáživná. Po příjezdu tam jsem však zjistil, že je opravdu pěkně namotaná. Výhodou toho oválu je jeho dostatečná šířka, což umožňuje vytvořit pěkné nestandardní retardéry. Bonusem jsou tribuny, což napomáhá hezké divácké atmosféře,“ usmívá se devětadvacetiletý soutěžák a přidává hodnocení druhé z erzet. „Z Bernardýnské jsem měl popravdě trochu obavy poté, co jsme jí psali při seznamovacích jízdách. Věděl jsem, že je docela náročná a nebezpečná a některé úseky byly lemovány nestandardními „anticuty“ ve formě kamenů. Během samotné soutěže vše ještě ztížilo sněžení.“

Dominik oceňuje rovněž konkurenci. „Ta byla dobrá. Vždyť startovalo sedm speriálů R5, dvě „wéercéčka“ a další tři rychlé čtyřkolky. Tím více jsem nadšený výsledkem, přestože první trojka mi odskočila. Při pohledu do startovní listiny bych čtvrté místo rozhodně neočekával a spíše jsem se obával, jestli za sebou dokážu udržet i některé rychlejší dvoukolky. Hodně mě překvapil výsledek na Bernardýnské vložce, ze které jsem měl obecně respekt a hlavně při prvním průjezdu jsem jel některé úseky hodně na jistotu. Když mi po jejím dojetí Jirka oznámil, že jsme zajeli šestý čas absolutně, tak mě to i namotivovalo do další části závodu (úsměv). Dokonce jsem ubral ze smyků a začal zkoušet, jestli se dovedu té špičce přibližovat. Jinak ještě jednou musím ocenit diváckou atmosféru. Fanoušci povzbuzovali i nás, kteří nejsme ta špička, jedoucí úplně jiné tempo a při průjezdu okruhu nám dokonce zapálili dýmovnici. Cítil jsem se tedy, jako bychom jeli na mistrovství světa (úsměv).“

V závěru postihl posádku se startovním číslem 11 technický problém. „Měli jsme velké štěstí, že tyč řazení nám praskla až nějakých pouhých dvacet metrů před cílem poslední erzety. Zůstala nám tam jednička a na tu bychom nestihli dojet včas do servisu. S Jirkovou pomocí jsme tam tedy nacvakali trojku, ale to šlo jenom zvenčí vozu. Proto jsem na trojku musel dojet až do servisu a teprve před časovkou jsme vrátili jedničku,“ popisuje Dominik Nwelati mírné komplikace. Nyní již však hledí vstříc nadcházející sobotě, kdy se představí na TipCars Pražském Rallysprintu. „Ambicí je dále se zlepšovat. Navíc očekávám kluzké podmínky, které v současné době panují, a s těmi nemám tolik zkušeností. Chci dostat Fabii zase více do ruky. Seznam přihlášených slibuje velkou konkurenci. Velké naděje na nějaké dobré umístění si tedy nedělám. Chci soutěž hlavně dokončit, a pokud opět dorazí tak početná divácká návštěva jako loni, určitě nějaký ten čas obětuji pro pobavení fanoušků nějakými smyky (úsměv).“