Naše povídání však začalo nedávno skončenou velkou motoristickou událostí – Rallye Dakar. „Kdyby mi někdo nabídl jet Dakar, hned bych souhlasil. Dal bych si měsíc nějaké cvičení, abych byl ve formě, a šel do toho. Nicméně to nehrozí. Tam chtějí, abys přinesl alespoň milión. Každopádně už v dobách, kdy jsme jezdili za „fabriku“ s Favoritem, říkal (Pavel) Sibera, že by to právě s Favoritem rád jel,“ usmívá se bývalý tovární pilot automobilky Škoda. Ale pojďme do reality.

„Škoda 130 LR je prodaná. Můj tým mechaniků se totiž ztenčil. Před nějakými devíti lety umřel Vašek Bergman a později i Johny (Jiří Jón). Navíc Jirka Pecina se dává zdravotně dohromady, a i když v případě potřeby pomáhá, naplno už dělat nemůže. A chystat „eleru“ sám v garáži na kozičkách jeden nezvládne. Třeba převodovku sám nevyměníš. Takže nezbylo, než „eleru“ prodat,“ vysvětluje rozloučení s autem, které pilotovat několik posledních sezon, Vladimír. Končit však ještě přece jen nehodlá. „Když jsme kdysi, v roce 2012, vstupovali se spolujezdcem Zdeňkem Peterou do historiků, Favorit ještě až takový veterán nebyl a lákala nás „elera“, auto našeho mládí. Dnes však už Favorit zestárl, do historiků se hodí, navíc je mnohem jednodušší na práci i údržbu a třeba převodovku jsem u něj schopen vyměnit v garáži. Navíc cítím blížící se konec kariéry a zatoužil jsem prožít ho s autem, které bylo během mého účinkování v továrním týmu tím posledním. Prostě, aby se kruh uzavřel.“

Příprava Favorita již finišuje. „Auto se momentálně nachází na dílně mých kamarádů Bistiakových v Hrádku nad Nisou. Ještě je potřeba učinit na něm pár předělávek a dodělávek. Čekal jsem, až budu mít pohromadě všechny věci, hlavně převodovku Hewland. Teď ještě čekám na dodání krátkého řízení, ale to už se také blíží. Do předsezónního testování by auto mělo být hotové,“ netají optimismus rallyový matador a přidává plány, jaký zvolí design. „Auto je nyní v barvách posledních továrních Favoritů, takže zelených „véček“. Já bych však, pokud to stihneme časově, preferoval modré a červené obdelníčky ze sezony 1992. Sice to je ošklivé, ale pro mě to má symboliku, jelikož jsem tehdy startoval ve světovém šampionátu a na podniky jako Monte Carlo, Acropolis, Finsko, San Remo či Španělsko, kde jsem obsadil třinácté místo absolutně, nikdy nezapomenu.“

A kde by se měli Vladimír se spolujezdcem Pavlem Ryšánkem a Favoritem představit? „Premiéru plánujeme v Českém Krumlově. Pak bychom měli jet domácí Bohemku a v srpnu jednu velkou evropskou šotolinovou soutěž. Další starty se budou odvíjet od finančních možností. Přece jen zaplatit dnes do historiků dvacet tisíc startovné je pro důchodce docela dost,“ usmívá se Vláďa a závěrem hodnotí současnou konkurenci a kolektiv v MČRHA. „Parta je určitě lepší než v soudobém startovním poli. Pořád ještě to trochu připomíná ty staré časy, kdy jsme si dokázali vzájemně pomáhat. Také zde se však už projevují finance, a pokud chceš vyhrávat absolutně, musíš mít čtyřkolku v turbu a tomu odpovídající rozpočet. Mě navíc po velké ráně na Barumce 2021 stále bolí žebra a tak se do toho nehodlám tolik opírat. Pokud budu brát naší třídu, hodně rychle jedou s Favoritem Ota Zenkl nebo Martin Neoral. No, a my s Pavlem máme hlavní ambici svézt se, pokecat s kamarády a bavit se.“