„Člověk začal mít priority někde jinde. Nyní mě více baví ta auta připravovat, servisovat a pracovat s těmi lidmi. Varianta ze závodů nevypadnout a zároveň se jimi živit mi přišla ideální (smích). Hlavně to však je celoživotní koníček, práce, která mě baví a spojuji příjemné s užitečným,“ usmívá se pilot z obce Přepeře na Turnovsku, jenž nyní pronajímá dva soutěžní speciály.

„Momentálně máme Ford Fiesta Rally3 a pořád také Peugeot 208 R2. Loni jsme stavěli Favorita pro Pavla Heřmana. Nikoliv však do historiků, ale do třídy RN10. Popravdě, kdybychom to auto nestavěli, ani bych nevěděl, že taková kategorie existuje (úsměv). V posledních letech dochází pořád ke změnám těch tříd a opravdu není snadné se v tom vyznat. Každopádně velmi zajímavá jsou dnes auta kategorie Rally4.“

Proč?

„Jsou cenově dostupná a za relativně malé peníze s nimi lze jet hodně rychle. Já však přece jen preferuji pořádné závoďáky. S naší Rally3 se také dá jet rychle, finančně je to však náročnější. Na druhou stranu je to čtyřkolka a spousta lidí, kteří nemají na přechod do R5, to volí jako dostupnější variantu. To je ale můj pohled. Jsou lidi, kteří to vidí jinak (úsměv). Nicméně třeba „er dvojka“ mi pořád hodně připomíná naší bývalou tovární kitovou Felicii po Jindrovi Štolfovi a Karlovi Trojanovi, se kterou jsem prožíval své jezdecké začátky, zatímco Rally4 mi tyto pocity nedává.“

Loni jsi na Bohemii prožil premiéru se speciálem R5.

„Bohemku jsme měli původně absolvovat s naší Fiestou Rally3. Ta však dva týdny před soutěží utrpěla lehké poškození, když šla přes střechu a oprava se nestihla kvůli opožděné dodávce náhradních dílů. Díky podpoře našich reklamních partnerů v čele s Měšťanským pivovarem Turnov se podařilo zajistit start se Škodou Fabia R5 od týmu Duck Racing Petra Kačírka. Když jsem přijel na dílnu k Pavlovi Janouškovi a poprvé usedl do auta, hned mi bylo jasné, že se mi bude dobře řídit (smích). Nikdy předtím jsem v „er pětce“ neseděl. Mimochodem pivo od Měšťanského pivovaru Turnov je vynikající a to neříkám proto, že ho vezu na autě (úsměv).“

Proběhl před soutěží nějaký test? A jak sis užil Bohemii, kde jsi obsadil deváté místo absolutně a osmé v rámci MČR?

„Měl jsem asi třiceti anebo čtyřicetikilometrový test v Adventure Landu v Bělé pod Bezdězem, následoval shakedown a pak už rovnou soutěž. Ta proběhla bez jakékoliv újmy na autě. Drobné problémy nás postihly jen při obou průjezdech Radostína. Při tom prvním nám zhruba v polovině praskly svody a dojížděli jsme bez většího výkonu. Naštěstí následoval servis, kde mechanici svody vyměnili. Za to zaslouží uznání, protože díky rozpálenému autu to nebyla úplně hračka a patří jim respekt za skvělou práci. Zhruba v polovině druhého Radostína jsme pro změnu dojeli Michala Savruka, který měl nějaký technický problém, a opět jsme něco ztratili. To však nebylo až tak důležité, protože nám nešlo až tak o čas jako o hezké svezení.“

Ještě předtím jsi s Peugeotem 208 R2 absolvoval Šumavu.

„Šumava (smích)? Do poslední chvíle jsem nevěděl, s kým pojedu. Pak jsem se přes Honzu Talaše dostal k Nikče Hořejší. Od první chvíle, kdy usedla do auta, podávala přes minimum zkušeností perfektní výkon. Bohužel vše jsem zkazil já, když se mi při zahřívání pneumatik před časovou kontrolou auto svezlo a došlo k poškození zavěšení. Kdyby nám šlo o body do šampionátu, asi bych to dokázal na místě provizorně opravit a i přes penalizaci bychom dojeli do servisu. Jelikož jsme však kompletní šampionát nejeli, nemělo smysl trápit techniku a my odstoupili.“

Loni jsi během tří startů vystřídal tři spolujezdce.

„Pro Bohemku byl Péťa Těšínský jasnou volbou, jelikož byl volný. Nikča navíc na čtyřkolku licenci neměla. Vsetín jsem jel s Radkem Mazalem díky spolupráci a podpoře s Peugeotem Česká republika a Nova Sport. Bylo to v rámci natáčení do pořadu Český motorsport, který Radek uvádí. Na to, že předtím jel pouze Pražský Rallysprint s Tomášem Pospíšilíkem v roce 2018, počínal si skvěle. Samozřejmě byla místa, kde jsem ho musel trochu popohnat, ostatně Vsetín je rozpisově hrozně těžká soutěž, především Semetín, ale bylo to super. Především odpoledne, kdy jsme se již sehráli a také já se rozjel, bylo to moc hezké svezení a oba nás to hrozně bavilo. Doufám, že se všemi mými loňskými spolujezdci se v budoucnu ještě svezeme.“

Podle čeho vybíráš soutěže, kterých se účastníš?

„Jedu to, co mě baví. Třeba Šumavu kvůli rodině Talašových. Jsou to moji velcí přátelé, vždy zde bydlím u nich, v jejich vesnici mám hodně kamarádů a užijeme spoustu srandy. Bohemka je povinností, protože je doma. Jinak bych se na ní vykašlal (úsměv). V té její současné podobě upřímně nevím, jak jí hodnotit. Pořád nabízí spoustu krásných erzet, ale některé z minulosti mi prostě hodně chybí. A to ještě buďme rádi, že mladoboleslavský primátor Raduan Nwelati fandí motorsportu. Kdoví, jestli by jinak ještě vůbec nějaká Bohemka byla.“

Letošní sezonu jsi zahájil v poněkud netradiční roli.

„Před Jännerem mě oslovil Pluto (Petr Linhart), jestli bych nechtěl jet špiona Chrisi Ingramovi. Znám se s ním ze svého evropského působení a docela jsme na ty časy i zavzpomínali. Spolupráce fungovala neskutečně. Prostě paráda. Já z toho měl obrovský respekt. Nikdy předtím jsem nikomu špiona nejel a je to obrovská zodpovědnost. Naštěstí se mnou jel Petr Těšínský, který má mraky zkušeností. Po soutěži nás Chris moc chválil a na mnoha místech jsme ho prý i opravdu zachránili. Celou soutěž bral jako test na Rallye Monte Carlo. Proto také, jako jediný, startoval druhý den na velkých kolech. Nedělní informace pro něj byly ještě důležitější, než ty sobotní. I když i ta sobota, kdy měli všichni stejné podmínky, byla důležitá. Celkově pro mě byla hodně zajímavá zkušenost vidět i ten rozpis z jiného pohledu a navíc ho od Péti poslouchat v angličtině.“

Na kapotě svého auta vezeš nápis In Memorial Craig Breen. Koho to napadlo?

„Mě (smích). Já znal Craiga z Evropy, když nám v rámci Junior Experience předával zkušenosti. V té době s námi závodila i jeho přítelkyně Tamara Molinaro. Z jeho tragické nehody jsem tak byl hodně špatný, když jsem se to dozvěděl. Ale bohužel…“

Můžeš přiblížit tvé plány do letošní sezony?

„Letošní prioritou je opět určitě pronájem obou našich aut, ať už v České republice nebo v zahraničí. Určitě bych opět rád zopakoval start s „er pětkou“ na Bohemce. Teoreticky bych s touto technikou mohl jet kromě Bohemky ještě Šumavu, Hustopeče a jednu ze dvojice soutěží Český Krumlov nebo Pačejov. Vše se však bude odvíjet od finančních možností.“

Mezinárodní účinkování už neplánuješ?

„Jak zní přísloví: „Nikdy neříkej nikdy.“ Letos vypsal M-Sport nějaký nový Cup pro evropský šampionát. Má čítat pět soutěží – šotolinové Maďarsko a Estonsko a asfaltové Řím, Barumku a Polsko. Prý tam je, na rozdíl od světa, možnost startovat se svým autem. Bonusem jsou benzín a gumy zdarma a také prize money. Vítěz má navíc od M-Sportu přislíben start na Central European Rally. Uvažuji někoho ukecat, aby to s naším autem odjel, případně bych to jel sám.“

Co absolvovat oba tyhle programy?

„Čtyři starty s „er pětkou“ a ještě tohle? Bylo by to hezké, ale to určitě nedopadne (smích). Samozřejmě by se mi to líbilo, ale to nedám. Bohužel.“

Momentálně je v plném proudu slavný Dakar. Ten by tě nelákal?

„Dakar by mě hrozně lákal, třeba i v pozici mechanika. Musí to být obrovské dobrodružství. Jet ho jako závodník však je o obrovských penězích. Ještě zajímavější než rychlost musí být ta strategie, přemýšlet o každém kroku a mít špičkového spolujezdce, který se dokáže zorientovat.“

Závěrem odbočme od motorsportu. Sleduješ i jiné sporty?

„Především hokej na reprezentační úrovni. Hrozně moc mě poslední tři roky těší skvělé výkony našich juniorů. Loni jsme na finále proti Kanadě s tátou vstávali v noci a šli do vedlejší vesnice do plné klubovny koukat na hokej a na dálku fandit. Sešlo se nás asi patnáct, jeden přinesl brambůrky, druhý jednohubky, prostě každý něco a rovnou po skončení zápasu jsme šli do práce (úsměv).“