19. 2. 2024 20:42 − 3493× − 1

Po šesti letech a sedmi měsících

Několik podstatných zápisů do historických tabulek mistrovství světa si připsala právě skončená Rally Sweden 2024.

Mistrovství světa se potřetí podívalo na daleký sever Švédska do okolí města Umea. Právě tam se v roce 2022 švédský podnik šampionátu přesunul kvůli zajištění krásných zimních podmínek. V oblasti Varmland, kde se předtím jezdilo, už situace nevypadala nejlépe a každoročně se všichni zúčastnění museli modlit, aby napadlo dost sněhu a rtuť teploměru neopustila záporné cifry. O zrušení posledního ročníku 2021 se sice postaral coronavirus, ale ještě rok předtím se odjela tato rally v historicky nejhorších podmínkách. Bez sněhu šlo tehdy absolvovat jen zhruba polovinu původní kilometráže. Na druhou stranu dal přesun centra Rally Sweden vzniknout zbrusu nové Royal Rally of Scandinavia, která v okolí Karlstadu od loňska hostí mistrovství Evropy. Obyvatelé města Umea a jeho okolí si na nový podnik museli chvíli zvykat. Při jeho prvním ročníku se pořadatelé dostali do křížku se sámskou komunitou a těžko dávali dohromady tratě rychlostních zkoušek. Úsek Örträsk plánovaný na tehdejší sobotní etapu musel být kvůli migraci sobů zrušen těsně před startem rally a ta tím přišla hned o čtyřicítku ostrých kilometrů. Vloni se podařilo z podobných důvodů nevhodný úsek vyměnit naštěstí ještě dostatečně brzy před startem za jiný. Hrany se obrousily a letos už situace vypadala mnohem jednodušeji. Pořadatelům se podařilo dát trať dohromady na první pokus kombinací několika nových a většiny osvědčených úseků.

O své slovo se ale pro změnu přihlásilo počasí. Zatímco na jihu sníh chyběl, teď na severu ho zase pro změnu bylo až moc. Během pátku do oblasti soutěže dorazila sněhová vánice a na trati se před odpoledními průjezdy objevila hromada čerstvého sněhu. Rychlostní průměry se tím oproti ránu snížily dokonce až o plných 9 km/h. Speciály Rally1 startující na začátku celého pole musely čistit trať a to umožnilo dostat se do záře reflektorů posádkám ve slabších autech Rally2. Nejrychlejší čas na RZ 5 zaznamenal Georg Linnamäe startující s Toyotou GR Yaris Rally2, zatímco nejrychlejší ze skupiny továrních vozů nejvyšší kategorie byl až šestý Esapekka Lappi. Jako vzpomínka na vloni tragicky zesnulého Craiga Breena byla právě tato rychlostní zkouška, kterou vloni v obou průjezdech opanoval, pojmenována #42 Brattby s odkazem na jeho startovní číslo. Speciály Rally2 dokázaly v minulosti obsadit absolutní čelo výsledků už čtyř rychlostních zkoušek. Ve dvou případech se jednalo o divácké superspeciálky, ale pak vyhrál Jari Huttunen s Fabií R5 ve Švédsku 2019 úsek Torsby a o rok později na Monze sněhem pokrytý úsek Gerosa zajel nejrychleji Umberto Scandola v Hyundai i20 R5. Pro vítězství aut Rally2 nad silnější konkurencí tak stačí jediné, pořádná dávka sněhu. Úspěch jezdce slabšího vozu v souboji s továrními Rally1 dokonal na konci první etapy Oliver Solberg, když mu patřila senzační třetí příčka. Podobný úspěch zaznamenal před pěti lety na Wales Rally GB jeho otec Petter. Tehdy byl ale mistr světa s Volkswagenem Polo GTI R5 třetí jen po čtvrteční superspeciálce. V ostré soutěži se to potom povedlo už jen Andreasovi Mikkelsenovi v ACI Rally Monza 2020, když byl se Škodou Fabia Rally2 evo třetí po RZ 3. Ani tam to ale nebyly úplně typické podmínky, trojice úvodních rychlostních zkoušek byla totiž vytýčena na umělých úsecích v prostoru okruhu Monza.

V sobotu se počasí uklidnilo a posádky i diváky potěšila absence sněžení a krásné slunečné podmínky. Takové pak zůstaly po zbytek rally a Solberg už neměl šanci předvádět takové kousky jako během páteční vánice. Ani páté místo není vůbec špatné a švédský pilot tím vyrovnal druhý nejlepší výsledek během svého působení ve světovém šampionátu. To švédské za volantem Škody Fabia RS Rally2 má ale v něčem přeci jen větší hodnotu. Minule na ACI Rally Monza 2021 jej totiž získal v silnějším Hyundai i20 Coupe WRC. Kromě skvělého výsledku v absolutním pořadí samozřejmě domácí pilot zářil i v hodnocení WRC2. V Monte Carlu startoval mimo tuto klasifikaci a pro první body vyrazil až teď na sever. A vyplatilo se. Skvělý Solbergův výkon trochu zastínil úspěch nových Toyot GR Yaris Rally2. Francouzské asfalty jim moc nechutnaly, zato skandinávské rychlé zasněžené cesty jsou pro ně jako stvořené. Ostatně tyto vozy vznikly v sousedním Finsku. Nejvýraznější postavou sedmičlenného pole byl Estonec Linnamäe, který pro nové auto vyjel již zmíněný první nejrychlejší čas na světové půdě. V průběžném pořadí držel trojici Finů s dalšími Yarisy za svými zády. Bohužel jen do RZ 11, ve které chyboval a přetočil se. Do neděle Linnamäe nastupoval s minimální ztrátou dvou desetin na nově druhého Samiho Pajariho a tak nebylo nic ztraceno. Hned v ranním testu ale přeslechl spolujezdce Jamese Morgana a málem skončil s Toyotou mimo trať. Časová ztráta mu zkomplikovala situaci a Estonci se již nepodařilo odstup smazat. Body za druhé místo si tak připsal při svém prvním bodovaném startu v letošním WRC2 Pajari.

Se sedmapadesáti speciály na startu byla letošní Rally Sweden nejlépe obsazená od roku 2019 a velkou měrou se o to postarali účastníci juniorského mistrovství. Jejich Fordy Fiesta Rally3 totiž tvořily celou třetinu startovního pole. Tolik juniorů už dlouhou dobu zájem o MS neprojevilo. Jeden z nich Bolívijec Bruno Bulacia havaroval už na shakedownu a do hlavní části rally nemohl nastoupit. V i tak rekordně početné konkurenci začali v pátek ráno kralovat piloti projektu FIA Rally Star, když šel po RZ 2 do čela Australan Taylor Gill. Dvojitý defekt na poslední přírodní zkoušce úvodní etapy ale znamenal konec nadějím na vítězství. Už předtím, po čtvrté zkoušce jej v čele vystřídal kolega ze stejné líhně talentů Romet Jürgensson. Ač se Estonec snažil i v odpolední vánici sebevíc, na rychlého Švéda nestačil. Osmnáctiletý Mille Johansson do JWRC přešel z juniorské klasifikace ME a ve startovní listině úvodního podniku byl jediným domácím pilotem. Roli papírového favorita zvládl Johansson na jedničku a páteční náskok v sobotu zdvojnásobil. Takřka minutový odstup reálně nemohl Jürgensson během trojice nedělních zkoušek smazat a pořadí se v posledním dnu už neměnilo. Dvojici na bedně doplnil Ir Eamonn Kelly. Sice mimo klasifikaci JWRC, ale se stejnou technikou třídy RC3 zkusili porovnat síly s juniory dva čeští piloti. Jan Černý po získaném maximu bodů do hodnocení WRC3 v Rallye Automobile Monte-Carlo začal na skvělém prvním místě i ve Švédsku. Všechny juniory za sebou dokázal držet až do smolné páteční RZ 5, ve které havaroval. Druhý český zástupce Filip Kohn bohužel probrzdil hned první zatáčku a úsek Umea Sprint si v hodnocení třídy RC3 dokázal podmanit až o den později při druhém průjezdu. Mezitím ale ztratil deset minut dvojitým defektem a další čas nechal na trati i v sobotu po nárazu do sněhové bariéry a kvůli spadlé hadici turba. V neděli si pak aspoň spravil chuť dalším nejrychlejším časem ve třídě.

Úřadující mistr světa se rozhodnul letošní sezónu pojmout trochu jiným způsobem a u Toyoty si domluvil pouze omezený počet startů. Na původní plán víc si odpočinout to ale teď moc nevypadá. Volný čas Kalle Rovanperä vyplní čtyřmi starty v okruhovém seriálu Porsche Carrera Cup Benelux. Ještě než usedne za volant Porsche 911 GT3 Cup, vrátil se do svého dobře známého pracoviště. S Toyotou GR Yaris Rally1 vyhrál hned úvodní zkoušku švédské rally a vedl i po dalších dvou pátečních zkouškách. V RZ 4 ale Fin chyboval, udělal defekt, přetočil se a svůj vůz musel s poškozeným chladičem odstavit. Největší favorit na vítězství se ocitl mimo hru. Kdo snad doufal, že by Rovanperä i přes občasné starty třeba mohl po polovině sezóny zůstávat ve hře o titul, musí teď mírnit svá očekávání. Na druhou stranu díky novému bodovacímu systému si úřadující mistr světa domů odvezl 11 bodů. Samostatná nedělní klasifikace jej moc nezajímala, všechny síly soustředil na svou oblíbenou disciplínu, na Power Stage. A tady uspěl. A moc tím nepotěšil svého týmového kolegu Elfyna Evanse, kterému se nepovedl závěr této zkoušky, atakoval sněhovou bariéru a s Finem o desetinu vteřiny prohrál. I tak si ale Velšan domů odváží největší bodů ze všech. Paradox nového bodování. Druhý muž konečného pořadí, který byl navíc po první bodované části na konci soboty až třetí, si domů veze více bodů než vítěz rally. Takovou roli teď hraje nedělní výkon, za který je možno získat až 12 bodů.

Velšan startoval do rally jako druhý a tak se i jeho týkalo čištění trati. Narozdíl od svého finského parťáka mohl po nárazu do bariéry a přetočení v RZ 3 pokračovat. Odpoledne jej ale čekal ještě těžší úkol. První na trati Thierry Neuville měl problémy s tlakem paliva a před RZ 6 odmítnul jeho Hyundai i20 N Rally1 nastartovat. Evans podrážděný kvůli možné taktice svého soupeře v cíli zkoušky štěstím zrovna nezářil. Belgičana, který kvůli zpoždění inkasoval čtyřicet trestných vteřin, ale i tak až do konce rally udržel za zády. S Neuvillem to v pátek zrovna dobře nevypadalo. Když už vyřešil problém s palivovým systémem, ve stresu ještě špatně upevnil kapotu a ta se mu ve zkoušce pootevřela. V sobotu pak už pilot Hyundaie dal vzpomenout na své švédské vítězství z roku 2018 a vyhrál tři poslední zkoušky dne. V nedělním samostatném bodování pak získal třetí největší obnos ze všech a udržel se ve vedení šampionátu, byť soupeř s Toyotou z jeho náskoku ukrojil hned šest bodů. Za tým korejské značky měl ve Švédsku hrát prim vzhledem ke startovnímu pořadí někdo jiný. Ott Tänak zde ostatně vyhrál vloni a na zimní soutěži MS to už byl jeho třetí triumf.

Návrat do týmu z Alzenau mu ale zatím moc štěstí nepřináší. V Monte Carlu bojoval s technickými problémy a v cíli zůstal pod stupni vítězů. V Rally Sweden měl být jedním z největších soupeřů favorizovaného Rovanpery. Nakonec měl s Finem společné to, že chyboval ve stejné rychlostní zkoušce. A stejně jako on musel svůj Hyundai i20 N Rally1 odstavit s poškozeným chladičem. V neděli si pak Tänak připsal několik bonusových bodů, ale ani ty mu nestačily na to, aby v průběžném pořadí přeskočil absentujícího Sébastiena Ogiera, který letos absolvuje stejně jako Rovanperä jen částečný program. Za Toyotu tak bude celý rok vedle Evanse startovat jen Takamoto Katsuta. Japonec je na severu Evropy v podstatě doma a jeden ze svých dvou triumfů ve WRC2 vybojoval v roce 2018 právě ve Švédsku. Problémy soupeřů jej vynesly v půlce první etapy do čela. V odpoledním chumelení si jej sice neudržel, ale do soboty už vstoupil rychleji než lídr rally a dostal se devět desetin za jeho záda. Stejně jako Katsutovi sedí rychlé zasněžené cesty, tak se mu stejně daří často dostávat za limit svůj i trati. Tentokrát tuto hranici překročil na začátku RZ 10 a svůj Yaris po pravotočivé zatáčce zahrabal do sněhové bariéry. Snaha o co nejvíc nedělních bodů nedopadla o moc lépe. Katsuta v závěru předposlední zkoušky doplatil na kompresi a další kolizí s bariérou přišel o půl minuty.

Když M-Sport oznámil jezdeckou sestavu pro letošní rok, s velkou pravděpodobností tím vyloučil možnost, že by mohl navázat byť na jediné z loňských dvou vítězství. Vidět Adriana Fourmauxe nebo Grégoire Munstera na stupních vítězů, to už by bylo o něco reálnější. Ford Puma Rally1 se ukázal jako speciál stvořený pro švédské zasněžené cesty. Už na druhém podniku sezóny se tak britské stáji podařilo splnit jeden z cílů. Fourmaux absolvoval zimní soutěž mistrovství světa doposud jen čtyřikrát. Naposledy to bylo předloni již s Fordem Puma Rally1, ale u něho se zastavil v sobotu motor. Tehdy se Francouzovi sžití s novými hybridními speciály vůbec nedařilo. Se spolehlivostí to moc dál nedotáhnul ani při návratu za volant výkonného vozu vloni v Japonsku. Kdo si letos obléká overal továrního pilota Fordu? Je to stále ten samý francouzský pilot? Po dvou startech jej teď zdobí stoprocentní spolehlivost. Samozřejmě mu ke skandinávskému úspěchu trochu pomohli chybující soupeři, ale za sobotní výkon si Fourmaux rozhodně zaslouží pochvalu. Už dopolední část zakončil senzačním nejrychlejším časem, na světové půdě svým historicky teprve čtvrtým. Když do odpolední sekce nastupoval na druhém místě se zhruba čtvrtminutovým náskokem na Evanse, málokdo by si na něho vsadil.

Francouz za volantem vítězného speciálu loňského ročníku byl překvapivě nad Velšanovy síly. V závěrečné zkoušce se ovšem dostal už trochu za hranu a ve stejném místě, ve kterém jeho týmový kolega Munster na dlouhé minuty zahrabal Pumu do sněhové bariéry, šel pozdě na brzdy a jen se štěstím z incidentu vyšel jen s poškozeným předkem auta. Právě takový moment pro něj byl varováním, jak snadno jde o získané pódium přijít, a jistě hrál velkou roli v taktice pro závěrečnou etapu. Fourmaux zisku svého premiérového umístění na stupních vítězů v MS podřídil vše. Bonusové body za etapu nechal jiným a soustředil se na dokončení rally. Za hlavní část rally už měl v kapse body za sobotní druhé místo a překvapivě mu teď po dvou podnicích patří třetí místo průběžného pořadí. Malcom Wilson dostal od svého svěřence nejlepší dárek k narozeninám, které v sobotu oslavil. V cíli sice neslavil jeho M-Sport vítězství jako vloni, ale pódium v sestavě ochuzené o bývalého mistra světa je svým způsobem takové malé vítězství a dává týmu naději, že by ty jejich letošní očekávané třetí housle nemusely být úplně pokaždé pravidlem.

Když WRC promotér zavedl nové bodování, aby zamezil nedělním “vyhlídkovým” jízdám, moc nepočítal s tím, že někdo z jezdců bude nedělní bonusové body ignorovat. Ve Švédsku se našli mezi trojicí nejlepší hned dva takoví. Stejně jako pro Fourmauxe mělo největší význam udržet si umístění na pódiu, vedoucí Lappi toužil jen po tom už se dostat do cíle a oslavit vítězství. Fin letos absolvuje jen částečný program a bonusové body tak pro něho nemají zásadní význam. Zato prolomení více než šest let trvajícího čekání na druhý světový triumf znělo hodně lákavě. To první získal Lappi už při svém čtvrtém startu s vozem WRC ve Finsku 2017. Na tento úspěch při dalším působení u tovární Toyoty už navázat nedokázal a v roce 2019 odešel k Citroenu. S rudým speciálem se ocitnul blízko vítězství v Turecku, ale kvůli týmové režii musel vítězství přenechat Sébastienu Ogierovi. Francouzi se pak ze šampionátu neslavně stáhnuli a se zaostávajícím Fordem Fiesta WRC neměl Fin moc šancí na úspěch. Na rok se ze šampionátu víceméně stáhnul, aby se vrátil v prvním roce nové hybridní éry znovu s Toyotou. Plný program jej ale čekal až vloni, když dostal šanci u konkurenčního Hyundaie. Až moc často ale Finova vystoupení končila haváriemi a letos se tak musí spokojit jen s částečným programem.

Ten ale začal nejlepším možným způsobem a rovnou se zapsal do historických tabulek. Lappiho dvě světová vítězství od sebe dělí rekordně nejdelší časové období šest let a sedm měsíců. Tím o osm měsíců překonal dosavadní rekord Shekhara Mehty, kterému se podařilo vyhrát vůbec první světovou Safari Rally v roce 1973. V Keni se pak znovu radoval až v roce 1979. A o ještě jednu zajímavost se Lappi v Rally Sweden postaral. Ač ji vyhrál, nejvíce bodů si domů neodváží. Už při druhé soutěži se tak ukázala slabina nového bodování, na kterou většina kritiků od začátku poukazovala. Evans potřebuje pro svůj útok na světový titul každý bod a nedělní bonusovou část nepodcenil a nakonec nashromáždil za celý víkend o 5 bodů více než Lappi. U Hyundaie ale rozhodně nesmutní. Ze dvou soutěží vytěžili dvě vítězství a jejich jezdec Neuville stále vede klasifikaci jezdců. Ve Skandinávii se jim navíc podařilo dotáhnout se v bodování značek na konkurenční Toyotou.

Komentářů celkem: 1
26. 2. 2024 11:29
0 0
A prvykrat v historii automobilizmu ma vitaz sutaze menej bodov ako druhy v poradi,
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!

Je aktivovaný AdBlock nebo jiný blokátor reklam!
Pokud chcete náš web používat, vypněte ho prosím. Děkujeme!