Na úvod bych vám chtěl přiblížit bučovické soutěžáky Martina Knesla a Jana Blisu. Jedná se o mladou začínající posádku, která se v minulém roce účastnila seriálu Českomoravského poháru v rally. Vstupu do světa automobilových soutěží předcházelo vystoupení v závodech do vrchu, pořádáných dřívější organizací FMS. Zde byly nastřádány poznatky vedoucí ke zkvalitnění tehdy zcela syrového vozu, jenž byl postaven v dílnách jezdce Martina Knesla. Pro oba je plánované vystoupení na Bottcher rally splněním takříkajíc klukovského snu, a vlastně i logickým vyústěním letošní, nepříliš podařené sezóny.

Co vás tedy vedlo k přechodu do rallysprintů?
M.K.: Rozhodnutí dozrálo vlastně teprve nedávno, kdy jsme přemítali nad dalším účinkováním v poháru. Díky časovému zaneprázdnění a také finančním těžkostem jsme první půlku seriálu vynechali. Ten je již za svojí polovinou a navíc se vyrojila hromada pochybností o ročníku 2007. Vlastně to vše dohromady urychlilo přestup do sprintového mistrovství.

Jak vidíš vaše šance v, pro vás, novém druhu soutěží?
M.K.: Až tak úplně o novou zkušenost nepůjde. V poháru se jezdí v podstatě stejná kilometráž RZ, rallyové řády platí jak pro PČRR tak i rallysprinty, takže v tomto ohledu bych potíže nehledal. Samozřejmě jsme si vědomi kvalit startovního pole, které je na hodně vysoké úrovni, to samé lze říci i o technice.
J.B dodává: Navíc teprve týden před samotnou soutěží obdržíme nové gumy, na kterých jsme ještě nejeli. Spíš půjde o to zůstat v závodě co nejdéle a „lovit“ postřehy a zkušenosti.

Mohli byste v krátkosti přiblížit vaše auto?
M.K.: Jedná se o vozidlo Škoda Felicia 1400, postavené v roce 2005, původně pro kategorii N1. Auto se stavělo v našich dílnách, přes vyrámování karoserie, stavbu motoru, kompletaci a odladění. Jedině převodovku jsme zadali externě. Tak, jak pokračovalo pohárové soutěžení a my dospěli k faktu, že s enkem se prostě nechytneme, začali se do auta zabudovávat áčkové díly. V současnosti je to takový hybrid, něco mezi enkem a áčkem.

Jaké vůbec čekají začátky případného zájemce o závodění?
J.B.: Jedinec se musí vyzbrojit v prvé řadě trpělivostí, nezdolnou snahou, optimismem a musí jít pevně za svým cílem. Když budu počítat navíc, že má docela hluboko do kapsy, má o zábavu postaráno… Odměnou mu pak je start na některé vytoužené soutěži – jakou je třeba pro nás domácí Böttcher rally, dříve nazývaná Magnum.

Foto: Pavel Kacerovský

Jakou volíte do startu taktiku?
M.K.: Jak někde kdysi říkal Dan Vodička: „Od začátku pojedeme na plno a v závěru se budeme snažit zrychlit.“ :-) Samozřejmě záleží na tom, jak se po první RZ člověk cítí a jak se mu jede. Velkou roli hraje navigátor, na kterého hodně spoléhám, na klidu pak přidá i dobře fungující servisní zázemí – je toho hromada faktorů, co určují míru úspěchu. J.B.: Bohužel i přes praktické zkušenosti z vrchů je nám stále čistá stopa jaksi cizí – a i když jsme se o ni sem tam snažili, sklouzlo to vždy zpět, k zažitému stylu.

Jak se v dnešní době shánějí sponzoři?
M.K.: Na to samé jsem se vás chtěl zeptat! No abych se přiznal, jde to horko těžko, většinu nákladů si hradíme sami, peníze od sponzorů spíše pokryjí všechny ty náklady okolo (ubytování, stravování, phm, atd). Navíc na slabší auto, jedoucí v druhé polovině startovního pole, se lákají sponzoři těžko. Spíš jde o známé, nebo dodavatelské subjekty apod.

Co byste chtěli říci závěrem?
Chtěli bychom všem poděkovat, kdo se staví vstřícně k naší aktivitě, zejména sponzorům, našim šikovným mechanikům – kterým stále přiděláváme práci, Hanáckému rally klubu Vyškov za pozitivní přístup, rodině za pochopení a všem ostatním, kteří nás podporují. Nesmírně si toho vážíme.