Barum rally Zlín 2006 – tradiční podnik českého mistrovství a pro mnohé pomyslný vrchol sezóny. Přípravu na Barum rally jsme u kita vzali velice důkladně a pečlivě. Mezi Bohemkou a Barumkou byla spousta času, a tak byla provedena kompletní repase podvozku a převodovky. Na cestu do Zlína jsme se s Davidem vydali v úterý po čtvrté hodině, ale cesta se z komplikovala již na 50. km dálnice D1, kde havaroval kamion a ucpal dálnici v obou směrech. Vzhledem k nutnosti být ve Zlíně do 21 hod. k vyzvednutí itineráře jsme okamžitě z dálnice sjeli, se snahou se na co nejbližším místě znovu napojit. Bohužel jsme nebyli jediní, koho to napadlo, a tak se malá okresní silnice po pár minutách také skoro ucpala. Do Zlína jsme proto zavolali omluvu a s půlhodinovým zpožděním dorazili. Ubytovali jsme se v Otrokovicích nedaleko servisní zóny.

Foto: Marek Felt

Ve středu ráno jsme vstávali v 7:30, čekala nás snídaně a přesun na RZ Slušovice, ale to jsme se ještě museli zastavit na ředitelství a požádat a výkaz seznamovacích jízd, který nám v dokumentech přebraných v úterý večer chyběl. Pak jsme již začali RZ Slušovice, kde po umělém skoku zůstal stát Roman Kresta. Pokračovali jsme Pindulou a zašli na oběd, poté následoval Troják. Počasí bylo optimální, teplota kolem 20 ºC, polojasno a sucho. Na hotel, kde nás čekala večeře, jsme se dostali kolem 20. hod. Já jsem ještě maličko upravoval rozpis a provedl přípravu na další den. David si četl, ale po chvilce usnul. Ve čtvrtek začínal trénink o hodinu dříve, stejně tak i budíček a snídaně. RZ Halenkovice byla nedaleko od hotelu. Pokračovali jsme RZ Kudlovice, se zastávkou na obědě v restauraci, kde dělají výborná kolena. Oběd se vzhledem k časové rezervě (nejeli jsme shakedown), slunečnému počasí a dalším přítomným posádkám protáhl na více jak dvouhodinové sezení. Nejprve jsme po příjezdu potkali Frantu Pokladníka, později dorazil Emil Triner s Vaškem Arazimem, Zdeněk Janda alias Mr. Cimbu, a také Jirka Vlček se svoji skupinou. Dotrénovali jsme ještě krátký Komárov.

Foto: Pavel Pravda

Od 18 hod. bylo značení mechanických částí, kde jsme si nechali zaplombovat náhradní převodovku. Přesunuli jsme se na hotel, kde jsme odpočívali a čekali na večerní (22:45–00:15) čas tréninku městské RZ. Z domova kolem půlnoci vyrážel na cestu do Zlína celý tým a servisní zajištění spolu s kitem. V pátek jsme vstávali až po osmé hodině, jen abychom stihli snídani a v 10:12 a 11:12 nás čekaly administrativní a technická přejímka. To již velmi silně pršelo, déšť ustal až v odpoledních hodinách. V 17 hod. odjíždíme od hotelu s kitem na slavnostní start. Pak se přesouváme zpět a čekáme na večerní start městské RZ. Vzhledem k délce městské RZ a vlhkosti silnice obouváme Michelin TA, což se později projevuje na dosaženém čase, který je oproti soupeřům pomalejší. Jeli jsme však i dostatečně opatrně, abychom předešli zbytečným problémům v pokračování soutěže. V sobotu ráno celý tým vstával v 6:00 a všichni se vydali do servisní zóny. Silnice byly suché, ale po vydatném dešti se dalo předpokládat, že bude během závodu velké množství vytahaného bláta na trati a v lese mokro. Volili jsme tak obutí 00-00. V 8:34 startujeme a čekají nás Slušovice. RZ známá z letošní Kopné. Ve třetí zatáčce RZ již však jdeme lehce mimo trať. Jednalo se o mokrý úsek po horizontu, kde se musí brzdit. Časová ztráta je však minimální a pokračujeme.

V půlce RZ však přichází další chyba. Po dobrždění do pravého vracáku a odbočení pomocí ruční brzdy nás stahuje škarpa a končíme na skoro dvě minuty v příkopu, než se mi podařilo usměrnit diváky a s jejich pomocí vyndat kita zpět na silnici. To je hned na začátek velká ztráta, ale při tak dlouhé a náročné soutěži neznamená úplný konec nadějím. Následuje Pindula, kde se myšlenky o naději potvrzují při pohledu na velký počet posádek končících po příkopech.

Foto: Marek Felt

Pindula sama o sobě je těžká RZ, ale počasí a množství bláta to jen umocnilo. Po 2. RZ je servis, volba pneumatik zůstává, dělá se jen preventivní kontrola a vyrážíme na Troják. Tempo a rytmus, kterým jsme začali a je důležité ho udržet je slibné, ale asi v půlce RZ na úzké silnici v lese trefujeme levým předním kolem železný kolík uvnitř zatáčky, který byl skrytý keříkem nebo vysokou trávou. Nešlo však o zkracování zatáčky, kolík byl hned u kraje asfaltu a navíc ještě vyhnutý do silnice. Myslíme na defekt, ale to se nepotvrzuje, pokračujeme proto v tempu dál, ale David zjišťuje, že se mu do pravých zatáček těžko zatáčí. Asi po pěti kilometrech, když se z hlavní silnici sjíždí na vedlejší (obec Držková, start Podhoranu) a hned nato na úzký mostek, na který se skoro nevejdeme, už víme, že je zle. Naštěstí neovladatelný kit míří po asfaltu k vratům domu, což dává prostor pro brždění. Jdeme ven a kontrolujeme, co se stalo. Zjišťujeme ohnutou vzpěrnou tyč na levém ramenu.

Rameno + tyč řízení, foto: tým

Proto pokračujeme do cíle RZ, kde hned za stanovištěm STOP sundáváme kolo a kladivem se snažíme alespoň trochu tyč srovnat. Následuje přejezd na druhý průjezd Slušovicemi, ale řízení jde stále více z tuha a je to čím dál horší. Navíc nám do vnitřního prostoru auta proniká zápach a kouř spáleného oleje. Před startem zjišťujeme další vážnou závadu prasklý obal servořízení.

Řízení, foto: tým

Rozhodujeme se však pokračovat, proto připravuji hasící přístroj, protože olej ze serva teče rovnou na svody výfuku. Při průjezdu Slušovicemi potkáváme stojícího Tondu Tlusťáka s uraženým kolem, stejně tak postávají o kus dále naši starší kamarádi Diego Gonzo a Paolo Pissani (od Jänneru a Šumavy, kde jsme po vzájemné domluvě zjistili, že Diego byl v roce 1994 soupeřem posádky Raichl-Škaloud (otec) na Rally San Marino, máme velmi přátelský vztah).

Gonzo–Pissani, foto: tým

Absolvujeme s největší opatrností a vědomím o poškozeném řízení ještě Pindulu, a pak směřujeme konečně do servisu. Vše je připraveno a následuje výměna řízení a levého ramena. Výměna se protahuje, časovku stíháme jen tak tak o dvě minuty před vyloučením, a proto dostáváme penalizaci. Aby bylo všeho dost, tak po výjezdu ze servisu, hned po asi 300 metrech, se ozve z převodovky podezřelý zvuk – nevydržel diferenciál, auto se zastavuje a pro dnešek končíme. Na laně se vracíme zpět a mechanici okamžitě začínají s výměnou převodovky, abychom auto mohli odevzdat do UP a v neděli mohli díky SuperRally pokračovat.

Převodovka, foto: tým

Výměna proběhla bez problémů a vyrážíme s Davidem na krátký test kousek za Otrokovice. Aby smůly nebylo málo, pravým předním kolem najíždíme na nějaký předmět skrytý v trávě a děláme defekt. Kita se nám však podařilo odevzdat do UP a v neděli budeme se ztrátou 2× 5 minut za neprojeté 2 RZ +2:10 min. penalizace pokračovat. Startujeme až v 9:18 mezi posledními vozy Barum rally.

Foto: Honza V.

Nejsme však v SuperRally sami, stejně tak jedou i Tlusťák, Brynda, Gonzo, Honda, Achs, Veselý. Na nedělní 3. RZ volíme obutí 20-00. Na RZ Halenkovice dojíždíme a předjíždíme 3 auta, na Kudlovicích 2 auta a Komárově jedno auto, kde ještě těsně před koncem musíme couvat, což ale nejde vzhledem k dalšímu novému problému – nedaří se zařadit zpátečku, a tak nám musejí pomoc diváci a ztrácíme asi 12 sekund! Předjíždění na RZ pokaždé znamenalo ztrátu, zvlášť když auto dojedete na úzkém úseku a i kdyby jezdec chtěl, tak nemá vůz za ním jedoucí kde pustit, a nebo ještě horší varianta, že jste na širokém úseku, ale jezdec vás prostě pustit nechce!

V servisu začíná značně pršet a vody je mnoho, místní tvrdí, že pršet už bude celý den, proto volíme mokré Michelin TE. Záhy zjišťujeme ale značnou chybu, protože po výjezdu ze servisu a ujetí asi 5 km je zcela sucho. Doufáme však alespoň v mokré RZ, ale není to pravda a Halenkovice a Kudlovice jsou zcela suché. Doufali jsme ve zlepšení výsledku, když přední část startovního pole mají slick a prší , ale nebylo tomu tak a pomalejší časy jsme zajížděli my. Navíc se opět opakuje předjíždění. Gumy se velice rychle zahřály a začaly klouzat, čemuž odpovídala i jízda a hlavně časy. Na Kudlovicích jsme udělali další chybu. Při vyjetí z tratě a vracení se zpět na asfalt jsme ohnuli zadní nápravu. Po sdělení této informace z nás už v servisu museli být mechanici „na prášky“. Na startu poslední RZ soutěže (Komárov) však začíná pršet a alespoň jedna RZ bude na mokru, ale to jsou již kola značně sjetá. Opět zajíždíme pomalejší čas, protože nám prší a většina posádek měla sucho.

Foto: tým

Soutěž jsme dokončili a obsadili 4. místo v Junior 2000, 7. místo v A6, 14. místo mezi Áčky a 47. místo absolutně. Soutěž to byla náročná, umocněna počasím a deštěm v pátek. Pro nás to byla na rozdíl od Bohemky soutěž s velkým množstvím vlastních chyb, hlavně na trati, ale i v servisu při volbě pneumatik. Přesto jsme rádi, že jsme se zúčastnili a soutěž dokončili. Byly to pro nás cenné kilometry. Děkujeme sponzorům a fanouškům. Nejvíce však tentokrát mechanikům a celému týmu, kteří pracovali opět výborně, a já s Davidem jsme jim to nevrátili v podobě dobrého výsledku, který je vždy potěší a dodá další impuls nám pomáhat. Takto jsme je mohli v servisu potěšit pouze dobrou „plzničkou“. Děkujeme.

Pro čtenáře eWRC spolujezdec Honza Škaloud