Na Labské Trotina Rallye dosáhla posádka Jan Sýkora-Martina Škardová premiérového vítězství ve třídě A5. Stejně jako v předchozích soutěžích letošní sezóny startovali s vozem Škoda Felicia pod hlavičkou týmu OVB Zepos. Servis jim zajišťoval tradičně Montcar Autosport.

Ještě před sprintem v Hradci se západočeská posádka na Svatého Václava zúčastnila jejich domácí IC West Historic Rally s centrem v Kramolíně. Tato soutěž sloužila především jako test právě před Labskou Trotina Rallye. Přesto se zde hodně závodilo a Honza s Martinou svedli o druhé místo vyrovnaný boj o vteřinky s manželi Kopelentovými za suverénním Slávou Ducháčkem. Nakonec obsadili třetí místo ve třídě SA1 a čtvrté absolutně. Tento souboj hodně připomínal loňský neméně těsný duel z téže soutěže s Vlastou Hodaněm a Aničkou Maťkovou.

Foto: Marek Felt

„V Kramolíně jsme si závody hezky užili. Vzhledem k tomu, že to pro nás byly známé tratě, tak jsme ani nebyli moc nervózní. Panovala optimistická nálada a legrace, na rozdíl od jiných soutěží, kde v autě lítají tužky a rozpis vzduchem. Ke konci jsme zažili i napínavý souboj. Balancovali jsme mezi druhým a třetím místem ve třídě a přetahovali se o vteřinky. Nakonec se nám nevyplatil lehký kontakt s retardérem v podobě balíku slámy a skončili jsme půl vteřiny za Kopelentem. Kramolín byla taková rozehřívačka na Hradec. Jen jsme měli strach, aby v Hradci ještě vydrželo auto,“ zhodnotila Kramolín Martina.

„V Kramolíně jsme nemohli už tradičně chybět. Tratě byly pro Západní Čechy typicky rychlejšího charakteru, přesto si myslím, že diváci si přišli na své. Pro nás bylo také super, že jsme si vyzkoušeli ranní mokré vložky na slickách, což se nám zatím mnohokrát nenaskytlo,“ byl Honza spokojen se svou „domácí“ soutěží.

Poté už nezbývalo než se těšit do Hradce na nádherné tratě a skvělou atmosféru. Honzovi a Martině se zde dařilo už loni, kdy zaznamenali své premiérové umístění na pódiu ve sprintrally. Letos se ve třídě sešla výrazně slabší konkurence. Kromě obou vedoucích posádek třídy, již jistých mistrů Ducháčka s Dufkem a druhých Hory se Szenderákovou, se omluvili i původně přihlášení Hodaň s Maťkovou a Dohnal s Křapkou.

Foto: Marek Felt

„Hradecké tratě, na rozdíl od těch kramolínských, byly už „trochu“ obtížnější a méně známé. Rozpis nám tudíž dal více práce. Při seznamovačkách byly povoleny jen tři průjezdy, namísto obvyklých čtyř, tak se Honza důkladně soustředil při diktování a já pořád gumovala a škrtala a nesměla jsem nic říkat. Překvapil nás malý počet posádek v naší třídě,“ svěřila se Martina s atmosférou panující při seznamovacích jízdách.

„Do okolí Žamberka jsme se po roce moc těšili. Jsou zde nádherné tratě a prostředí Orlických hor má začátkem října své nezaměnitelné kouzlo. Závod je také perfektně připraven po organizační stránce a asi nebudu daleko od pravdy, když této soutěži budu předpovídat úspěšnou budoucnost. Myslím, že by se zde bez problémů mohl konat dvoudenní podnik,“ pochvaloval si Honza hradeckou soutěž.

Labská rallye začínala stejně jako v uplynulém roce večerním prologem na stadionu v Hradci Králové. Honza s Martinou zde zajeli druhý čas ve třídě A5, 2,2 vteřiny za Březíkem a Tomšů.

„Prolog nás příjemně navnadil. Jen nemusel být tak daleko od servisu, ale zase na stadionu je to zajímavé pro diváky, kteří mohli vidět velkou část erzety,“ chápe důvody dlouhého přejezdu Martina.

Foto: RNDr. Ivo Nesrovnal

„Pro mě je vždy superspeciálka dobrým přínosem pro psychiku do druhého dne. Vůbec bych se nebránil tomu, kdyby se na stadionu jela i dvě kola. Určitě by to ocenili také diváci. Nevidím problém ani v uskutečnění prologu ve vzdálenějším Hradci Králové, kam se soutěžní auta stejně dopravují na vleku doprovodných aut. Já osobně jsem přesun strávil v leže v obytné části doprovodného kamionu týmu Montcar Autosport a to byla příjemná relaxace před začátkem soutěže.“

Druhý den čekalo posádky šest erzet rozdělených do dvou sekcí. V úvodní sekci obsadili Honza s Martinou ve všech třech rychlostních zkouškách druhé místo. Ztráta na vedoucí Březíka a Tomšů činila po první sekci rovných 30 vteřin, tedy zhruba vteřinu na kilometr. Třetí Ulbricht a Vítková a čtvrtí Sutr s Veselou ztráceli už téměř tři minuty a tak mohli Honza s Martinou být relativně v klidu.

„Museli jsme si dávat dobrý pozor vzhledem k tomu, že v mnoha těžkých zatáčkách bylo vytahané kamení. Bylo nutné hodně připisovat do rozpisu,“ zhodnotila Martina úvodní sekci.

„Úvodní sekci jsme, pro nás již tradičně zahájili trochu pomaleji, s ohledem na padající mlhu a uklouzanou trať první ranní vložky. Také nás hned v úvodu soutěže začal zlobit druhý rychlostní stupeň, který začal vyskakovat a tak nešlo jet až tak agresivně v technických pasážích a také v některých místech jet více pro diváky.“

Pátá rychlostní zkouška nic nového na prvních dvou místech nepřinesla. O to neočekávanější zvrat však nastal na té s pořadovým číslem šest. Dosud suverénní Miroslav Březík ztratil po výletu mimo trať pět a půl minuty. Honza s Martinou se tak dostali do vedení a mohli zaznamenat své premiérové vítězství ve třídě A5 ve sprintrally.

„Největší napětí jsme prožívali před závěrečnou erzetou. Modlili jsme se, aby auto neselhalo těsně před cílem. Je mi ale hodně líto Miry Březíka, na jehož úkor jsme vyhráli. Mira jel výborně a celou dobu byl před námi, takže pro něj to byla velká smůla. Nám se každopádně v Hradci moc líbilo. Je tam krásné prostředí a atraktivní tratě, hlavně nám tam přeje štěstí a příští rok si chceme Labskou rally určitě zopakovat. Musím vyzdvihnout také stíhací jízdu Jirky Sutra a Petry Veselé, kteří si v Hradci v souboji s časem zažili své,“ nešetřila chválou Martina.

„V Hradci se bohužel nesešla v naší třídě taková konkurence jako obvykle. Přesto jsme šťastni za náš nejlepší dosavadní výsledek a především že nám auto fungovalo až do cíle. Za to děkujeme celému našemu týmu v čele s Vénou Šmídem, dále Autospektru Mariánské Lázně a Montcaru Autosport, za jejich servisní podporu. Na vysoké kvalitě a skvělé organizaci hradecké soutěže se jistě podepsalo soutěžácké cítění Libora Pavlaty,“ zakončil pochvalně povídání o Hradci Honza.