ADAC RALLYE MASTERS A DEUTSCHE RALLYE SERIE 2006

V Německu došlo před letošní sezónou k významné změně v organizaci místního mistrovství. Zatímco nebylo vůbec vypsáno Mistrovství Německa, vznikly dva souběžné šampionáty. Nikdo tak nemohl být jmenován německým mistrem, přesto se na konci sezóny měli radovat hned dva jezdci z německého titulu. Jeden tento titul získal v rámci šampionátu ADAC Rallye Masters a druhý v Deutsche Rallye Serie.

Foto: www.rallye-magazin.de

První šampionát byl něčím zcela novým a jak je patrné z názvu, za jeho vznikem stál německý autoklub ADAC (Allgemeiner Deutsche Automobil-Club). V jeho devítidílném kalendáři našlo místo i několik rally z předcházejících ročníku Mistrovství Německa. Konkrétně se jednalo o Rallye Oberland, Welfen, Vogelsberg, Saarland, Eifel a Havelland. Ty pak doplnily Rallye Sulinger Land, Rallye „Rund um die Veste“ Coburg a Rallye Neustadt. Pro všechny pak platilo jednotné pravidlo o délce rychlostních zkoušek od 100 do nejvýše 140 kilometrů a také systém SupeRally. ADAC se zde zaměřil na minimalizování finanční náročnosti a dostupnosti šampionátu širšímu poli jezdců. V prvé řadě bylo vypsáno 10000 Euro za absolutní vítězství, 8000 za druhé, 6000 za třetí, 5000 za čtvrté a 4000 za páté místo. 6000 Euro se pak rozdělilo úměrně podle dosažené pozice na bedně i v rámci všech divizí.

Foto: www.rallye-magazin.de

Celkem bylo vypsáno deset divizí. První obsahovala vozy skupiny A, GT a H nad 2 litry. Ve druhé bojovaly vozy stejných skupin s objemy od 1400 do 2000 ccm. I třetí divize připadla „áčkům, gétéčkům a háčkám“, tentokráte s objemem pod 1400 ccm. Další divize patřily vozům skupiny N, podle objemům byly rozděleny takto – nad 2000, 1600 – 2000, 1400 – 1600 a pod 1400 ccm. Divize 8 a 9 byly vyhrazeny naftovým vozům s objemy nad a pod 2 litry, přičemž v Division 10 závodily vozy AT-G s alternativním plynovým pohonem. Z těchto rozdělení je patrné, že do soutěže by mohly zasahovat i atraktivní vozy WRC. Tomu však ADAC vystavil jasný stop výjimkou pro divize 1 týkající se zákazu WRC. Kromě toho se v divizi 2 nemohly účastnit dokonce ani vozy Super 1600! To zvednulo vlnu nevole mezi diváky, kteří chtěli i nadále na trati vídat i nepočetnou sestavu těchto dvou atraktivních skupin.

Foto: www.rallye-magazin.de

A to jim nakonec umožnil konkurenční autoklub AvD (Automobilclub von Deutschland), který se do té doby jako hlavní staral o pořádání německého šampionátu. Při nemožnosti jeho vypsání se jej pokusil oživit alespoň uspořádáním Deutsche Rallye Serie s podobnými pravidly. Skupina jezdců s vozy WRC, kde Matthiase Kahleho se Škodou Fabia WRC a Dána Kristiana Poulsena s Toyotou Corolla WRC doplnil domácí Sandro Wallenwein se Škodou Octavia WRC a Holanďan Erik Wevers s další Corollou, tak právě zde našla své útočiště. Kalendář obsahoval celkem šest podniků, z nichž tři přešly z německého mistrovství (Sachsen Rallye, Rallye Thüringen a Lausitz Rallye). Druhá půlka série patřila Rallye Erzgebirge, Rallye Baden-Württemberg a Niederbayern Rallye.

Zatímco v šampionátu ADAC byly vozy rozděleny do divizí, zde se jelo podle zaběhnuté terminologie skupin. Ty zahrnovaly obdobná auta jako u konkurence, ovšem podstatné bylo zmiňované nulové omezení pro WRC a Super 1600.

Foto: www.rallye-magazin.de

DEUTSCHE RALLYE SERIE

Jako hlavní favorit se na start nově vzniklé DRS postavil úřadující německý mistr Matthias Kahle se Škodou Fabia WRC týmu JUKA. Na úvodní Sachsen Rallye se mu v náročných podmínkách, kdy na trati mokrý asfalt střídalo bláto se sněhem, vinou špatné volby pneumatik příliš nedařilo. Soutěž byla po deváté zkoušce předčasně ukončena kvůli tragické nehodě posádky jednoho z Trabantů. Ve výsledkové listině se tak z padesáti startujících objevilo jen devět posádek. Kahlemu připadla pátá pozice, když největší bodový příděl za smutných okolností bral jeden z jeho největších rivalů Dán Kristian Poulsen s Toyotou Corolla WRC. Třetí pak skončil další pilot Corolly WRC ze zahraničí, Holanďan Erik Wevers. Jeden vůz nejvyšší specifikace se přeci jen Kahlemu porazit podařilo, jednalo se o Octavii Sandro Wallenweina.

Foto: www.rallye-magazin.de

Do druhé rally DRS (Erzgebirge) odstartovalo přes šedesát posádek, z nichž známá čtveřice z první soutěže na vozech WRC měla sehrát hlavní roli. Již od začátku to bohužel neplatilo pro Weverse, který se potýkal s problematickou převodovkou své Corolly a teprve mohutným finišem se vyšplhal na konečnou pátou příčku. O vítězství se popral druhý pilot Toyoty Poulsen se „škodovákem“ Kahlem. Ten zde již měl daleko šťastnější ruku ve výběru správných pneumatik a v náročných podmínkách nakonec dánskému rivalovi v sobotu ráno ujel. Ještě v pátek odpoledne se však Poulsenovi i přes jednu drobnou kolizi dařilo s úřadujícím německým mistrem držet krok. Na třetí příčce v cíli nejlepší dvojici doplnil Wallenwein. První půli soutěžního roku v červenci uzavřela Rallye Baden-Württemberg. Počet startujících tentokrát přesáhl číslo 80, což jasně dokazovalo vzrůstající zájem o nově vzniklou sérii našich západních sousedů. V prvním dnu opět všem ujížděl Kahle, ale jeho zahraniční soupeři s Corollami zůstávali v bitevní vzdálenosti. Do soboty dobře vstoupil Wevers, když dvě z několika ranních zkoušek vyhrál. Nakonec jej ale stejně jako Poulsena v předešlém podniku německá jednička udolala. Zmiňovaný dánský jezdec si tentokrát vybral pořádnou porci smůly, když se po defektu a následných potížích s hydraulikou propadl hluboko do pole. Nakonec se vyšplhal na čtvrtou příčku za Wallenweina, jemuž v pátek nefoukalo turbo jeho Octavie, což znamenalo výraznou časovou ztrátu.

Foto: www.rallye-magazin.de

Ve čtvrté rally o sobě dal poprvé výrazně vědět i pilot za volantem jiného vozu než WRC. Největším Kahleho soupeřem v cestě za hattrickem se stal Anton Werner s Porsche GT, jenž zde vloni zvítězil. Nakonec ale ani on mistrovu tempu nestačil a musel se bít o druhou příčku s posádkami Coroll WRC. Technický handicap Porsche s pohonem zadní nápravy byl znát zejména v technických pasážích. A právě v těch dostával místní pilot od zahraniční dvojice Poulsen – Wevers největší obklady, takže nakonec spadl na nepopulární čtvrtou příčku. I tak ale dokázal jedno WRC za svými zády udržet. Jednalo se o Wallenweinovu Octavii. V atraktivní bitvě dvou Toyot o druhou příčku byl nakonec úspěšnější Poulsen, který již v půlce mistrovství musel přenechat Kahlemu průběžnou vedoucí příčku.

Nejatraktivnější bitvu rivalů o titul v DRS mohli diváci sledovat při předposlední soutěži v Pösnecku. Zároveň do Rallye Thüringen odstartovalo do té doby nejvíce posádek, 94. Zde se konečně z pozice nejpomalejšího jezdce za volantem WRC dokázal vymanit Wallenwein a hned se stal tím, kdo tentokrát znepříjemňoval život značkovému kolegovi s Fabií. Ani na čtvrtý pokus se ale Kahleho nepodařilo připravit o vítězství. Po Poulsenovi, Weversovi a Wernerovi byl ale právě Wallenwein nově korunovanému mistrovi DRS v cíli rally nejblíže, konkrétně za ním zaostal o 12 sekund. Teprve v poslední zkoušce se na bednu přes Wernera dostal Wevers. Poulsen kvůli problémům s motorem tentokrát cíl rally neviděl.

Foto: www.rallye-magazin.de

Závěrečná rally DRS se stejně jako vloni stala třešničkou na poměrně povedeném dortu. Šotolinová Rallye Lausitz svou atraktivní rychlou tratí a zajímavými zahraničními posádkami navazuje na tradici Rallye 3-Städte, jenž se nyní jezdí jako lokální soutěž na asfaltu. Letos ze Skandinávie přicestoval vedle Madse Östberga (Subaru Impreza WRC) Mats Jonsson (Ford Focus WRC). Z Francie do Německa přijel závodit jezdec MS Alex Bengue, jenž si zde vyzkoušel produkční Mitsubishi. Až do páté zkoušky probíhal krásný souboj trojice Kahle – Östberg – Jonsson. Pak ale na RZ 6 došlo k dvěma významným incidentům, při nichž Kahle s Östbergem urazili u svých vozů kolo. Zatímco pro Němce to znamenalo hluboký propad výsledkovou listinou, Nor šel na druhou příčku s takřka půlminutovou ztrátou. Hned poté začal jeho mohutný finiš, který skončil deset sekund za vítězným Švédem na Focusu. Nutno dodat, že dvacet sekund si norský mladík připsal vinou nepozornosti spolujezdce.

Konečný stav DRS:
1. Kahle 134
2. Poulsen 104
3. Wevers 82
4. Gassner 74
4. Wallenwein 74
6. Zeltner 48

Foto: www.rallye-magazin.de

ADAC RALLYE MASTERS

Oproti DRS byl průběh druhého mistrovství o poznání nudnější. I zde byl jasný favorit, a to v osobě Hermanna Gassnera a jeho vozu Mitsubishi Lancer EVO IX. Narozdíl od Kahleho však neměl v jednotlivých soutěžích výraznějšího rivala a vyjma předposlední rally, kde nestartoval, všechny vyhrál. Nejvíce z konkurentů německému veteránovi zatápěl Jan Becker s jiným Mitsubishi (Lancer páté evoluce), což platilo zejména v Rallye Hessen-Vogelsberg a Rallye Coburg. Při Gassnerově neúčasti na rallye v Neustadtu to byl právě on, kdo se radoval z vítězství. Mimo jiné to na této soutěži bylo již jeho třetí v řadě. V konečném pořadí mistrovství však Becker kvůli častým absencím obsadil až osmou příčku. Naopak Florian Auer s dalším produkčním Mitsubishi (Lancer EVO VIII) poctivě startoval a pravidelně sbíral body. Na své konto si připsal i dvě druhé příčky a stejná pozice mu připadla v konečném zúčtování mistrovství. Přesně jak ADAC chtěl, tak se stalo. Mistrovství sice bylo vhodnější pro širší spektrum posádek, ovšem díky špičkové technice vozů WRC a Super 1600 postrádalo pořádný divácký náboj. Do určité míry se jej podařilo nahradit vyrovnaností jezdeckého pole, v němž prim sehrály posádky různých evolučních verzí Mitsubishi Lancer. Ostatně právě první čtyři posádky v konečném pořadí startovaly s tímto oblíbeným soutěžním nářadím. Na druhou stranu z předních jezdců německého mistrovství se zde objevil málokdo. Jedině Gassner a Mysliwietz s Hondou v podstatě startovali pravidelně. Jen výjimečně je na některých rally doplnil Horst Rotter, Frank Färber, Dieter Depping nebo Sandro Wallenwein.

Konečný stav ADAC Rallye Masters:
1. Gassner 280
2. Auer 211
3. Hachenberg 168
4. Neuschäfer-Rube 126
5. Mysliwietz 125
6. Pütz 115
7. Becker 111
8. Keil 110
9. Schneppenheim 106
10. Müller 103

Foto: www.rallye-magazin.de

ROK 2007

Příští rok německá „schizofrenie“ končí a vše se vrací do normálu. Opět bude vypsáno německé mistrovství (DRM) a znovu tak bude vyhlášen jeden jediný oficiální německý mistr. Hned oznámení kalendáře však vyvolává několik otázek. Pojede se pouze pět soutěží, z nichž jednou bude „maratónská“ ADAC Rallye Deutschland. Zbylé podniky naopak budou mít spíše sprintový charakter, když se jejich celková délka 110 – 140 kilometrů pokaždé vměstná do jednodenního klání. O pořadatelích těchto čtyř rally se rozhodne po 24. listopadu, což je poslední den pro přijímání přihlášek.

Bojovat se bude opět v absolutním pořadí a v rámci divizí, které budou mít do určité míry přepracovanou podobu oproti letošním v rámci ADAC Rallye Masters. V nejsilnější divizi budou klasifikovány vozy GT, N4, R3 a Super 2000. V páté pak budou závodit diesely. Bohužel do žádné divize nebyly zařazeny vozy WRC, Kity A7 a skupina H. Na všech soutěžích sice jezdci s těmito vozy budou moci startovat, ale nikoliv bodovat. To určitě spoustu posádek od účasti odradí a diváci z toho radost mít nebudou.

Návrat k DRM tedy rozhodně nepůsobí nejlepším dojmem a dalo by se říci, že koncept letošního DRS byl daleko zajímavější. Pro úplnost pak je třeba zmínit ještě jednoho veleznámého člena rallyové komise zodpovědné za DRM. Jedná se o bývalého spolujezdce Armina Schwarze Manfreda Hiemera.