Fehérvár opět jinak – tentokrát jako Duna-Alba Rallye

Když jsem loni plný zážitků odjížděl z Rallye Fehérvár, v duchu jsem si slíbil, že se na Maďarskou půdu brzy vrátím. Příležitost se naskytla přesně po roce. Název Rallye Fehérvár vystřídal v kalendáři podnik Duna-Alba Rallye, změnou pouze kosmetickou ale byli i drobné úpravy trati.

Nebudu zde opakovat vše, co jsem loni v Maďarsku vypozoroval (loňský komentář), začnu ihned novými postřehy. Ač bylo v naší republice nevlídno, v souladu s loňskými zkušenostmi a lehkovážným konstatováním, že "u Balatonu nemůže být škaredě" jsem zvolil velmi lehkou výbavu. Tentokrát se vyplatilo, čekal nás opravdu prosluněný pátek. Chytat se dal nejen bronz, ale v noci i všudypřítomní komáři. Dva mé postřehy se týkají i tohoto hmyzu. Za prvé, s maďarskými komáry se člověk opravdu nedomluví, jejich bzučení je mnohem hlubší než jejich českých kolegů. Za druhé je zdejší hmyz mnohem flegmatičtější, snadno se tedy dá provést čistka okolního vzduchu. Souhlasím, že takovéto zkušenosti nemusí být pro každého obohacením, nicméně kdo si ve vlahém maďarském večeru neustlal pod širákem, jako by v Maďarsku ani nebyl…

Oproti loňsku jsem zaznamenal mírný pokles divácké přízně, způsobil to ale zejména fakt, že druhá etapa se jela v pátek – čili v pracovní den. Navíc na nejoblíbenějším diváckém "karavanovém" místě se v davu nedalo ani dýchat, takže bylo jasné, že na ostatních místech rallye bude divácký zájem menší. Velmi mě ale dojímalo to, že i v končinách, kde by člověk marně hledal pořadatele v oranžové vestě, se s naprostou samozřejmostí "uklidili" za natažené pásky. Nikoho ani nenapadlo, že by měl stát před nimi, že by měl nějak narušovat průběh soutěže. Bohužel ani tak se nevyhnula Duna-Alba Rallye tragédie a jeden z diváků (shodou okolností licencovaný závodník) při ní přišel o život.

V Maďarsku je zkrátka krásně. Často je vidět několik kilometrů trati plné horizontů či ostrých vracáků…

Maďarské tratě mají oproti českým velikou výhodu. Nejen, že jsou na šotolině, ale jsou velmi přehledné. Stačí si ve vojenském prostoru najít mírný kopeček a při opalování a konzumaci oběda sledovat několik kilometrů trati. "Výživná" byla v tomto směru hlavně jedna rychlostní zkouška upravená z loňského roku, kde se sérií vracáků přijíždělo do cíle a o kousek dál se startovala další vložka. Na "nejprofláknutějším" diváckém místě se zase míjeli dvě "rychlostky", takže po projetí špičky se stačilo jen otočit, či kousek popojít a jelo se znova… Zkrátka divácké orgie.

Přejdu-li (konečně?) ke sportovní stránce, pak mi nezbývá, než zopakovat loňský povzdech. Téměř v každém z okolních šampionátů je v kalendáři zařazena nějaká rallye na šotolině. V ČR se uvažuje o tzv. zimním poháru, kde by se využila zimní výbava, která je velmi podobná té na šotolinu. Nebyl by tedy konečně prostor i na šotolinu v českém mistrovství? Chceme-li vidět naše piloty konkurovat evropské či světové špičce, rozhodně se tomu nevyhneme. Nedokážu si totiž pomoci, ale většina z nich by v Maďarsku plnila úlohu statistů…

Balász Benik se nakonec radoval z vítězství když až ve finále porazil čistě jedoucího Asiho

Takže konkurence. Oproti minulému roku se značně zostřila. Duna-Alba by se před startem dala nazvat Octavia-cupem, do škodováckého wéercéčka totiž usedli Túri, Herzig a Tagai, jako doma se v něm už od loňska cítí Szabó. Vizin a Angyalfi vzali za vděk Corollami, úřadující mistr Maďarska Benik oblékl do černobílé barvy opět focus z JM Engineeringu. Pak tu byl celý zástup áčkových mitsubishi. Na Duna-Alba Rallye se jelo i mistrovství Evropy, třída A8 a "hobíci" tedy jeli hodinu před hlavním polem. Na zuřivé piloty na "žigulíkách" se tedy nemuselo čekat až na konec startovního pole, to nejlepší opravdu jelo na jeho začátku.

Překvapením byl výkon Turána s áčkovým mitsubishi, který se vklínil mezi vozy WRC. Jezdecký projev pilotů žigulíků byl taky na mnoha místech na hraně s fyzikálních zákonů

Při čtvrtečním asfaltovém prologu, který tentokrát tvořila jediná rychlostní zkouška (druhá byla zrušena), byl nejrychlejší Asi s áčkovým lancerem. Nebylo to nic moc překvapivého, výborné výkony zde předváděl i loni, kdy mu trochu "zastávkovalo" auto. Tentokrát lancer držel a Asi si v pátek ráno vybudoval překvapivě velký náskok, Benik totiž ztratil čtyřicet vteřin hned na první páteční vložce kvůli defektu. Na pátečních šotolinách ale nebyla nouze o překvapení, každý chvilku tahal pilku a výjimkou nebyly ani dvacetivteřinové ztráty. Neustálé vedení Asiho bylo nejvíce neuvěřitelné pro diváka na trati, který měl pocit, že zatímco se Benik a Szabó pokouší své vozy v honbě za vteřinkami přetrhnout, Asi pouze "křečkovsky" projíždí zatáčky. V tomto směru by se pro něj hodilo označení maďarský Baumschlager. Disponuje podobnou technikou a byl pro vozy WRC podobně tuhým oříškem. Na rozdíl od svých českých protějšků Benik ve své stíhací jízdě nakonec uspěl. V sobotu dokázal porazit Asiho a odsunul jej na druhou příčku. Není ale sporu o tom, že Asi podal životní výkon a že za něj zaslouží absolutní známku. Tu by si za umělecký dojem odvezl Gergely Szabó. Jestliže se někteří ještě loni podivovali nad mým konstatováním, že takto brutálně se škodovkou ještě nikdo nezacházel, mohli se o tom znovu přesvědčit. Nové barvy octávie, ve kterých bílou vystřídala žlutá a přibyly nálepky výrobce energetických nápojů, Szabóovi příliš štěstí nepřinesly. Stejně jako v předchozích podnicích šampionátu se i tentokrát se musel sklonit před svými rivaly.

Za překvapivě krátký konec tahal lídr šampionátu Tamász Túri s Prokopovou octávií. Lepší byli oba čerství "škodovkáři" Herzig i Tagai. Neskutečný výkon předvedl i Frigyes Turán s dalším áčkovým lancerem. Pravidelně dojížděl na rychlostních zkouškách před ním startujícího Hankóa s EVO VII a nakonec dokázal porazit i corollu Vizina a jen nepatrných sedm desetin mu chybělo na Túriho octávii.

I na enka se dalo "koukat", zejména to platilo o dravém Balászi. O Robertu Bútorovi můžeme tvrdit totéž a to na každé soutěži. I zde si s přehledem poradil s konkurencí ve skupině.

"Enka" nebyla jen slabým odvarem dění na špici, i jejich piloti předváděli kvalitní sportovní výkony. Letos dominoval Spitzmüller s EVO VI. Zajímavou podívanou tradičně nabídnul Robert Bútor s kitovým saxem, který opět suverénně vyhrál svou kategorii. Ostatně v Maďarsku se konkurence ve skupině Super 1600 výrazně zostřila, na startu nechyběli ignisy, polo a punto, byly k vidění i dvoulitrové skvosty VW Golf nebo Renault Megane Maxi. Je zajímavé, že zatímco u nás jsou kity tak poruchovým nářadím, v Maďarsku jim dávají jezdci pořádně zabrat i na šotolině a auta drží…

A jak to všechno shrnout dohromady? Snad jen konstatováním, že to bude jen vaše škoda, jestli se do Maďarska někdy nepodíváte…