V listopadu se ve Francii uskutečnila anketa, jejímž cílem bylo zjistit, kteří sportovci patří k nejoblíbenějším. Výzkumu se zúčastnilo přes pět stovek respondentů ve věku 15 až 34 let. Výsledky jsou nejenom docela poučné, ale i v mnohém překvapivé.

„Sportovci hrají z hlediska našich každodenních životů důležitou roli,“ potvrzují představitelé společností, které realizovaly samotný výzkum. „Ti nejlepší z nich nejsou jen lidmi, které ostatní zbožňují. Stávají se předmětem ekonomických a politických zájmů. Stačí si jen vzpomenout na vítězství Francie na mistrovství světa ve fotbale v roce 1998, které odstartovalo nebývalý zájem o sportovní hvězdy.“

Letošní výzkum ukázal, že francouzští respondenti preferují francouzské sportovce mužského pohlaví. Z celkového počtu 1855 citovaných sportovců pocházelo 73% z Francie a 90% byli muži. „Je překvapující přiznat, že jsme národem patriotů a šovinistů,” komentuje s úsměvem šéf společnosti Sport Market. „Přímo neskutečný je podíl fotbalistů, kteří jsou všudypřítomní, na což mají největší vliv média.“ Mediální popularita ale může velmi rychle omrzet, a nejlepším důkazem je Sebastien Loeb, který je na hony vzdálen těm „nejprofláknutějším“ šampiónům. Francouzský jezdec se v letošním roce stal sportovcem, jehož si mladí lidé nejvíce váží a oceňují jeho umění.

A jaký je onen žebříček oblíbenosti sportovců? Otázka zněla „Jak moc si ceníte umění sportovce?“, hodnotilo se na stupnici +10 (vážím si hodně) až -10 (nevážím si vůbec) a respondenti hodnotili sportovce, jejichž jména jim spontánně přicházela na mysl.

Rozhovor se Sebastienem Loebem vám právě přinášíme.

„Sébastiene, překvapil Tě takový výsledek?“
Obrovsky moc. To, že jsem skončil před těmi největšími fotbalovými hvězdami, je pro mě něco výjimečného. Jak víte, fotbal je sportem, který je z mediálního hlediska naprostá špička. Není to nic, co by se dalo vídávat ve světě automobilových soutěží. Takový výsledek mě velmi potěšil, protože je vždycky příjemné vědět, že si lidé váží vašich schopností.

„Právě… Čím si získáváš hlasy Francouzů?“
Nedělám nic zvláštního. Nikdy jsem nezkoušel si na nic hrát. Chci zůstat stále stejný. Snažím se, aby mě lidé vnímali pozitivně. Negativní reakce mi nedělají dobře.

„Jak to tedy dokazuješ v každodenní životě?“
Nechci lidi zklamat. Když mě někdo požádá o autogram nebo jsem na veřejnosti, chci být lidem co nejblíž. I když jsou samozřejmě chvíle, kdy je třeba zachovat jistý odstup a kdy se to příliš nehodí…. Často pobývám mezi lidmi. Pokud mě o něco požádají, tak mě to těší. Být lidem nablízku je pro mě přirozené. Nikdy se do toho nemusím nutit.

„Jak si vysvětluješ, že jsi překonal takové světové hvězdy, jakými jsou Ronaldinho, Zidane, Jordan či Schumacher?“
Těžko se mi pro to hledá vysvětlení (směje se). Ale tři světové tituly v rally mě v kombinaci s francouzskou národností obrovsky zviditelnily. Daleko více se o mně mluví médiích. Řeklo by se až příliš. Gesto, které jsem udělal v minulém roce při tragické soutěži ve Británii, kdy zahynul Martinův spolujezdec Michael Park, odhaluje povahu mé duše. Za takových okolností jsem prostě nemohl zvítězit.

„Nemáš strach, že Tě taková popularita změní?“
Nemám důvod se nějak měnit, protože to nemám v povaze. Nevím, proč bych se měl ubírat špatným směrem. Mí předchozí kamarádi jsou stále mými kamarády. Nejlepší chvíle trávím se svými nejbližšími přáteli, nikoliv na večírcích pro VIP.

„Co by bylo potřeba udělat, aby se automobilovým soutěžím dostalo takové pozornosti, kterou si určitě zaslouží?“
Rally je sportem, který se narozdíl od Formule 1 příliš nehodí pro televizní přenosy. V rally je bojujeme proti chronometru a chybí tady přímé souboje. Díky tomu se stává nemožným zaujmout široké publikum. Také není jednoduché vysvětlit lidem, co je to rychlostní zkouška, superspeciálka či penalizace. Pokud by se ale takové záležitosti divákům srozumitelně objasnily a přenosy z rally se nevysílaly v jednu hodinu ráno, myslím si, že by se automobilové soutěže staly mnohem populárnějšími.

Převzato z magazínu Sport – Le Magazin Sport Free Attitude