Vlastimil Resl - eWRC.cz
22. 12. 2006 00:00 − 3004× − 5

Profil spolujezdce: Petr Starý

K našim nejnadějnějším, ale zároveň už velmi zkušeným spolujezdců, patří zlínský Petr Starý.

K našim nejnadějnějším, ale zároveň už velmi zkušeným spolujezdců, patří zlínský Petr Starý (7.8.1977). Nejvýraznějších úspěchů dosáhl vedle Jozefa Béreše. V uplynulé sezóně spolu výborně reprezentovali česko-slovenské barvy v šampionátu JWRC.

Rallyové začátky

"Úplně první začátky byly v roce 1997 na amatérské soutěži pod názvem "Ve stopě valašské zimy". Této soutěže jsem se pak zúčastnil ještě jednou v následujícím roce a už tehdy v roli spolujezdce. Řízení soutěžního auta mne lákalo jen do té chvíle, než jsem zjistil, že na to nemám ruce. Proto jsem si od začátku přál být spolujezdec. Chtěl jsem být u toho, když někdo ty ruce má a já mu můžu pomoci ten talent přenést na silnici v podobě rychlé jízdy. Lákalo mě na tom úplně všechno – auta, účast na závodech, rychlost, adrenalin, zodpovědnost, lidé okolo soutěží, cestování a možný úspěch. Také jsem si, i když tehdy možná ještě ne tolik jako dnes, uvědomoval nebezpečí tohoto sportu, spoustu zklamání a proher. Na konci roku 1998 jsem prošel obrovskou školou spolujezdce Karla Jirátka a ten mě doporučil Jardovi Mikulenkovi a už jsem v tom seděl. V roce 1999 jsem společně s Jardou Mikulenkou a jeho BMW 2002 absolvoval kompletní mistrovství ČR historických automobilů. Tehdy jsme skončili na třetím místě ve své kategorii. V roce 2000 jsem dále pokračoval v MČR historických automobilů, ale jen do poloviny sezóny. Ve druhé polovině jsem navigoval Vlastimila Neumanna ve vozech Toyota Corolla WRC a Ford Escort Cosworth. Tím jsem poprvé ochutnal nejvyšší třídu a zároveň se dočkal mého prvního absolutního vítězství v soutěži. Bylo to na Horácké rally v Třebíči. V roce 2001 jsem dále jezdil s Jardou Mikulenkou historiky. Jsem mu za mé začátky velmi vděčný. Je to pohodový chlap a já jsem bez zbytečného napětí mohl více proniknout do práce spolujezdce. Rovněž Karlu Jirátkovi patří poděkování. Rád na tyto roky vzpomínám. Sezóna 2002 byla pro mě rokem, kdy jsme poprvé s Antonínem Kočařem absolvovali kompletní seriál MČR v soudobých vozech a to s vozem Mitsubishi Lancer. V tomtéž roce se začala rozvíjet spolupráce s týmem Styllex Tuning Motorsport, kde působím dodnes a díky kterému se mi splnilo to, že mohu startovat společně s Dodim na soutěžích mistrovství světa. Více z historie a výsledků týmu je možné shlédnout na www.styllex.com"

Názor na rallye

"Rallye je dobrodružství, romantika dálek a cestování, ale především to je tvrdá, únavná práce a sportovní výkon spojený s rizikem. Na každé soutěži jde vždy o spojení mnoha faktorů do jednoho. Jde o prokázání spolehlivosti soutěžních vozů, ale také o spolehlivost, inteligenci, odolnost a umění posádky samotné v obtížných podmínkách, někdy až extrémně těžkých."

Učitelé a rádci

"Pro mě je každý odjetý závod velkou školou. Každý je jiný a pokaždé se nám přihodí něco úplně nového, co jsme doposud neznali. Vždy si z toho něco odnesu do dalších soutěží. Jak už jsem zmínil, na mém samotném začátku se nejvíc podílel Karel Jirátko. Ten mi byl velkým učitelem. Mám i velký vzor v zahraničí a tím je Luis Moya. V dnešní době již nejezdí a donedávna vykonával funkci sportovního ředitele u Subaru World Rally Team. Za svoji sportovní kariéru toho mnoho dokázal. Nejvíce si cením jeho dlouholeté spolupráce s Carlosem Sainzem. Pokud se nepletu, tak to byla v celém seriálu nejstabilnější posádka. Jsem rád, že mohu dnes na soutěžích mistrovství světa Luise Moyu potkávat."

Konkurence ve třídě

"Konkurence je na každém závodě jiná, ale vždy je jí dost. Ať už na soutěžích mistrovství Slovenska, MMČR, Evropy a nebo mistrovství světa. V letošním roce jsme se v seriálu JWRC už na samém začátku zaměřili na sbírání zkušeností. Ty bychom rádi v příští sezóně zužitkovali. K tomu byla vybrána technika, kterou jsme měli po celý rok k dispozici. Suzuki Ignis Super 1600 již dnes není konkurenceschopné auto, ale na poznávání tratí a koloběhu JWRC je téměř optimální a to i z hlediska výdrže a nákladů. A možná i proto, že jsme měli jen "takové cíle a takovou techniku", jsme moc šťastni, jak letošní sezóna dopadla. Bodovali jsme na pěti ze šesti povinně odjetých závodů a na šesté soutěži v Anglii jsme jen díky technické závadě ztratili možnost bojovat o nejvyšší příčky v hodnocení celého seriálu. Když jsme do seriálu přišli, tak jsme za hlavní konkurenty považovali Pavla Valouška, Martina Prokopa, Estonce Möldera a Poláka Kosciuszka. S přibývajícími závody, kdy už jsme o našich soupeřích věděli více, jsme si všímali celého startovního pole, které na konkrétním podniku v rámci JWRC startovalo."

Zajímavé zážitky

"Mezi mé největší zážitky patří má první ostrá jízda s Dodim. Bylo to na testování v Košicích s vozem Seat Ibiza Kit Car, se kterým jsme začínali. V tréninkovém autě jsme si napsali trať a přesedli jsme do soutěžního vozu. Po kilometru jsme najeli na štěrk, sjeli do lesa, narazili čelně do stromu a v kotrmelcích jsme se z lesa vrátili zpět na trať. Auto bylo hodně zničené, pružiny z tlumičů visely na stromě a Seat neměl ani jedny dveře. Oba jsme skončili s modřinami na úrazovce. Tam se na mě Dodi podíval a řekl: "Snad jsem Tě příliš nevylekal." Dalším velkým zážitkem bylo absolvování rallyové školy u Tommiho Mäkinena ve Finsku, nebo u Sebastiena Lindholma rovněž ve Finsku. Velkým zážitkem bylo i navigování Janiho Passonena na Pražském rallysprintu. Jinak zážitků je za ty roky mnoho a dalo by se o nich povídat do nekonečna."

Koníčky

„K mým největším zálibám kromě rallye patří cyklistika. Věnuji se jí vlastně mnohem déle než soutěžím. Dříve jsem ji bral pouze jako koníčka, v dnešní době se však pro mě stala i fyzickou přípravou na závody. Mnoho volného času nemám, ale když se nějaký v sezóně přece jen najde, sedím na kole hodně často. A to na silničním i na horském. Občas to přeruším plaváním, které je dalším mým koníčkem a skvělým tréninkem na závody. V letošním roce se mi podařilo udělat si trochu času na maratónské závody MTB. Zúčastnil jsem se Autor Šela Marathonu a závodu pod názvem Švih Tour Loštice. Výsledek nebyl oslnivý, ale kvůli němu jsem tam nejel. Mým cílem byla relaxace, dobrá nálada mezi bikery a krásná projížďka krajinou. Ovšem dopadlo to jako každý závod. V momentě, kdy zazněl startovní výstřel, jsem rázem zapomněl na to, proč jsem tam přijel a už jsem se snažil držet tempo s ostatními soupeři.“ Byl bych rád,kdyby se mi i příští rok podařily minimálně tyto závody absolvovat a pokud možno s lepším časem,než letos.

Rallyová budoucnost

"Rád bych nadále pokračoval v soutěžích mistrovství světa. Mám ale i takový osobní cíl a tím je úspěch na mé domácí soutěži Barum rally Zlín. Tato soutěž mě totiž také výrazně ovlivnila v tom, že jsem se tomuto sportu začal věnovat. Bohužel jsem na ní ani při jednom z dosavadních pěti startů neměl štěstí a tak bych tu smůlu na domácích tratích chtěl pokořit. Také bych se moc rád někdy svezl v opravdovém soutěžním speciálu Audi Quattro S1. Měl jsem zatím možnost toto "monstrum" pouze shlédnout, ale svezení v něm musí být opravdovým zážitkem."

Komentářů celkem: 5
22. 12. 2006 22:38
0 0
Profily jsou super! Z Vlastíka je plnohodnotný člen týmu ewrc.
24. 12. 2006 09:25
0 0
Dobrá práce Vlasťo,je to skvělý.
24. 12. 2006 09:33
0 0
Vlastiku ty Tvoje profily nemají vůbec žádnou chybu. Jen tak dál. A je také dobře, že nepíšeš jen o jezdcích, protože spolujezdci si to také hodně zaslouží smajlík
24. 12. 2006 11:59
0 0
...nadhera, napriklad o Petrovi jsem toho nikdy moc nevedel a prekvapilo me, ze se venuje cyklistice...treba si proti nemu zazavodim kdyz uz to v tom rally asi nevyjde:P
24. 12. 2006 13:00
0 0
je dobře, že se Vlastík věnuje i ostatním a ne jen "hvězdám" petr je špičkový spolujezdec a řekl bych, že o něm ještě uslyšíme
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!