V uplynulé sezóně obsadil velešínský Patrik Hlach třetí místo ve třídě N2 v MMČR. Prezentoval se velmi vyrovnanými a spolehlivými výkony, když kromě Šumavy pokaždé zaznamenal bodový zisk. Jeho jméno figuruje v seznamu přihlášených i na blížící se IQ-Jänner Rallye.

Foto: Pavel Kacerovský

Rallyové začátky:

"Jako téměř každý kluk z krumlovska jsem už od malička obdivoval závodní speciály při tehdejší Volkswagen Rallye Český Krumlov. Moje závodnické začátky jsem však učinil v rallyecrossu, konkrétně vlastně v hobbyrallyecrossu. V roce 1998 jsem vyzkoušel mnoho podomácku vyrobených závodních speciálů – Volkswagen Golf I, Volkswagen Golf II, Volkswagen Scirocco a Hondu Civic. Po dvou odjetých sezónách jsem přestoupil do "velkého rallycrossu" a zakoupil jsem tehdy od pana Nováčka plnokrevný závodní vůz Suzuki Swift 1,3. První rok mezi "velkými kluky" skončil pátým místem ve třídě do 1400 ccm. Následující sezóna 2001 byla pro mé závodění zlomová. V tomto roce se ve třídě sešlo velmi málo aut a mě nepřipadalo zajímavé, závodit například jen ve čtyřech. Proto jsem začal pokukovat po jiné disciplíně a volba padla na rallye. Za peníze získané prodejem Suzuki, jsem koupil soutěžní vůz Škoda Favorit pro třídu N1. Půlroční přestavba "Fáčka" v dílně kamaráda Milana Troupa vedla k rallyovému debutu v roce 2002 na Rally Vysočina. Navigovala mě Kateřina Štorková a já vůbec netušil, do čeho jdeme. Byly to ty pravé rallyové začátky. K překvapení všech jsme po polovině této soutěže drželi průběžné třetí místo ve třídě s nevelkou ztrátou na druhého. Touha jít ve výsledcích ještě výše však vedla k mému prvnímu karambolu. Na předposlední erzetě jsem se ve smyku netrefil na můstek v Petrovicích, vylomil jsem přední kolo a posunul přední nápravu asi o dvacet centimetrů dozadu, což pro nás znamenalo konec. Z této soutěže si také vzpomínám na jeden malý zážitek. V místě naší havárie se zmíněný úsek projížděl dvakrát. Při prvním průjezdu tam stál jako divák Jihočeský soutěžák Pavel Kundrát, se kterým jsme se v tu dobu ještě neznali, respektive on tehdy neznal mě. Po mém prvním průjezdu prohlásil: "Co je to za blázna ten Hlach"."

Foto: Pavel Kacerovský

Názor na rallye:

"Na tohle mám jednoznačnou odpověď. Pro mne je to nejkrásnější sport pod sluncem. Jen se to bohužel všechno odvíjí od financí. Kdo má peníze, může jet palbu. Kdo je nemá, jako například já, musí sakra přemýšlet, jestli si může dovolit s autem praštit či ne. Od toho se samozřejmě odvíjí i výsledky."

Čas a finance:

"Ačkoliv se to nezdá, tak mi závodění zabere spoustu času. Kdysi, když jsem míval ještě svoje auto, nestíhal jsem vůbec nic. V dnešní době jsem v situaci, kdy si vůz pronajímám od zlínského Sparrow racing týmu. Auto na samotnou soutěž je vždy perfektně nachystané, ale času mi stále moc nezbývá. Živím se jako prodejce autodílů ve firmě Autocentrum KDK v Českých Budějovicích. Díky pochopení majitele firmy dostávám dost volnosti. Patří mu za to můj velký dík. Většinu volného času trávím na cestách mezi Českými Budějovicemi a Zlínem. Řeším auto, obchodní partnery a jiné formality spojené se závoděním. Při této činnosti mi po pravdě na rodinu moc času nezbývá. Finance na rallye se shánějí čím dál hůř. Díky mým obchodním partnerům jsem loni odjel kompletní seriál MMČR, ale momentálně je vše ve fázi jednání a v tuto chvíli opravdu nedokážu říct, co všechno v sezóně 2007 pojedeme. Rád bych opět absolvoval velký český mistrák, ale jak říkám, vše záleží na financích."

Foto: Pavel Kacerovský

Učitelé a rádci:

"Učitelů jsem nikdy moc neměl. Rozpis a podobné záležitosti spojené se soutěžemi jsem odkoukal od posádky historiků Jevického a Votavy. Jinak musím přiznat, že jsem byl opravdu samouk. Vzorem pro mě vždy byl pan Dolák, který mě udivoval svými průjezdy, dravostí a odhodláním."

Auto a jeho historie:

"Vůz Honda Civic 1,6 Vti, se kterým se už rok učím, si pronajímám od zlínského Sparrow racing teamu. Musím uznat, že auto je vždy perfektně nachystané. Už tradičně se mohu spolehnout na vynikající práci mechaniků jak při závodech, tak i při přípravě vozidla před samotnou rallye. Během té jedné sezóny jsem již poznal, že všichni od Sparrowu jsou profesionály na svém místě, počínaje majitelem týmu panem Hrabcem až po mechaniky."

Foto: Pavel Kacerovský

Konkurence ve třídě:

"Za největší konkurenty v sezóně 2007 budu považovat hlavně týmového kolegu z ČK motorsportu Jirku Trojana na Volkswagenu Polo a Jirku Pertlíčka z Plzně, jedoucího se stejným vozem jako já. Pertlíček mě v sezóně 2006 neuvěřitelně překvapil. Podle mě toho má ve svém věku ještě hodně před sebou. Stali se z nás kamarádi a přeji mu opravdu jen to nejlepší. Jirka Trojan má u mě obdiv už delší dobu. Myslím si, že jede s vozem, který už hondám zdaleka nestačí. Přesto tento, podle mého názoru špičkový pilot s tímto vozem dokáže nemožné. Určitě nesmím zapomenout na Káťu Trojanovou. Musím uznat, že ta když jede, musí se s ní vždy počítat. U mě jako závodnice má jedničku s hvězdičkou. Odchodem Míry Tarabuse mi tak trochu spadl kámen ze srdce. A počítám, že nejen mě. Míra je strašně fajn kluk, jen prostě v dobrém slova smyslu nemá v N2 dávno co dělat. Ten jede fakt extra třídu a my jsme za jeho zády byli jen takový doplněk třídy N2. S Mírovým odchodem se otvírají ve třídě další možnosti na lepší umístění, tak se necháme překvapit. V tuto chvíli nevím, kdo všechno v nadcházející sezóně v N2 pojede a tak se dá říct, že o zbytku konkurence nevím nic."

Foto: Pavel Kacerovský

Moji spolujezdci:

"Jak už jsem uvedl, začínal jsem s Kateřinou Štorkovou. Ta ke mě usedala ve Škodě Favorit ve třídě N1. Po ní následovala Eva Sýkorová, se kterou jsem v roce 2004 odjel kompletní sezónu ve sprintrallye ve třídě N1 s felicií od Pavla Prášila. Ke konci sezóny jsme začali jezdit s felicií Toma Řezníčka. Se stejným vozem jsem v roce 2005 odjel velký mistrák, kdy se po mém boku vystřídali postupně Míša Minaříková – Urbášková, Honza Jinderle a nastálo u mě zakotvila Veronika Matušová. S Veronikou jsem v sezóně 2006 absolvoval sedm z osmi soutěží MMČR s Hondou Civic třídy N2. Na poslední soutěži v Příbrami ji nahradil Fanda Poláček z Českého Krumlova, se kterým máme v plánu spolupracovat v sezóně 2007. Nikoho z těchto spolujezdců nechci vyzdvihnout či naopak. Mé uznání mají všichni, že vedle mě vůbec usedli. Já bych to nedokázal a tímto jim všem dodatečně děkuji."

Zajímavé zážitky:

"Nejrůznějších zážitků jsem zažil mnoho. Kdybych je tu měl všechny vyprávět, bylo by to opravdu na dlouho. Mezi ty nejzajímavější rozhodně patří letošní Barumka. Na tuto soutěž se chystal i jeden z mých obchodních partnerů pan Rella z Olomouce s celou rodinou. Vše začalo už v pátek na městské superspeciálce. Hned ve druhé zatáčce jsme dělali hodiny a ztratili tam dost času. Stál tam pan Rella s rodinou. Druhý den na Trojáku jsme přišli díky defektu levé přední pneumatiky zřejmě o třetí příčku. V místě, kde jsme měnili prasklou pneumatiku, vesele fotil pan Rella s rodinou. Do třetice všeho dobrého a zlého, na poslední erzetě soutěže – Komárově, zhruba tři sta metrů před cílem, jsme šli s Veronikou přes střechu. A byl u toho mimo jiných opět pan Rella s rodinou."

Foto: Pavel Kacerovský

Rallyová budoucnost:

"Momentálně je v mém případě velmi nejasná. Peněz na soutěže je bohužel čím dál tím méně. Dokonce občas i přemýšlím o předčasném konci kariéry i když to by byla až ta nejkrizovější varianta. Uvidíme, jak se budou nadále vyvíjet jednání s partnery a sponzory. Jsem zastáncem toho, že pokud bude dostatek financí, budu soutěžit klidně až do smrti. Pokud ovšem nebude za co závodit, tak budu muset kombinézu pověsit na hřebík. Každopádně sezónu 2007 bychom rádi s Fandou celou odjeli, plus máme v plánu jedno velké překvapení. To bych ovšem zatím nechal pod pokličkou, opravdu záleží na penězích. Pokud to vyjde bude to bomba."

Poděkování:

"Rád bych touto cestou ještě jednou poděkoval všem obchodním partnerům a fanouškům, kteří mě v sezóně 2006 podporovali."