Na Korsice se odehrálo poslední letošní dějství šampionátu JRC. Ve hře byl nejen titul.

Před Korsikou byla velmi zajímavá situace. Aava i Andersson měli stejný počet bodů, a tak se právě zde mělo rozhodnout o titulu. Při rovnosti bodů na tom byl lépe Andersson, který měl na kontě více vítězství. Rozhodnuto ale nebylo ani na dalších místech, především pro Martina Prokopa bylo důležité obhájit třetí místo v šampionátu.

První RZ byla zrušena kvůli divákům, ale hned od druhé rychlostní zkoušky se začalo bojovat. Do vedení šel Martin Prokop, ale to udržel jen do RZ5, kdy ho předstihl Aava. Ten si byl vědom toho, že musí jet naplno a Anderssona porazit. Po první dni bylo tedy pořadí Aava, Prokop, Andersson.

Druhý den ráno Andersson zrychlil, dostal se před Prokopa a za Aavou byl jen o 13 vteřin. Těžko říct, zda Aava tlak neustál, každopádně v RZ8 přišly rozhodující okamžiky celého závodu. Krátce po startu byl Aava moc rychlý a vylétl ven. Zůstal pod vozovkou a ačkoliv byl jeho vůz skoro nepoškozen, nebylo možné dostat vůz zpět na trať. V tom okamžiku bylo jasné, že sen o titulu se mu rozplynul. Když Andersson zahlédl Aavu mimo trať, ztratil podle svých slov zcela koncentraci a začal dělat chybu za chybou. Možná jen pro něj dobře, že to skončilo jen defektem, který se rozhodl vyměnit přímo na trati. Ztratil tím dvě minuty, ale uklidnil se a zbytek závodu už jel jen na jistotu.

Po RZ8 se tedy znovu dostal do vedení Martin Prokop, druhý byl Jožka Béreš s odstupem 46 vteřin, třetí Rautenbach už ztrácel přes minutu. Mohlo by se zdát, že Martin si mohl jet pro klidné vítězství, paradoxně se na něj ale tlak ještě zvýšil. Dva největší favorité sice byli venku ze hry o vítězství v závodě, ale Jožka Béreš za zády mu dělal starost velikou. Pokud by totiž Martin nedojel, Jožka by se posunul před něj na třetí místo v pořadí šampionátu. Úkol zněl tedy jasně – musí dojet.

Martin Prokop tedy zvolil rozumné tempo bez zbytečného rizika, což se mu nakonec vyplatilo. Béreš ho sice stahoval, ale nejvíce stáhnul v posledních dvou erzetách, kdy už si to Martin zkušeně kontroloval. "Před startem posledního testu jsem byl hodně nervózní. Stále jsem měl na paměti loňský ročník, kdy se jelo na stejných vložkách. Hlavně jsem nechtěl chybovat, což společně s defektem mohlo zásadně ovlivnit konečné výsledky. Z vítězství mám samozřejmě obrovskou radost. V první etapě jsem dokázal, že bychom mohli držet krok i s továrními jezdci Suzuki, po jejich problémech už nebylo nasazení takové a spíše jsme si kontrolovali svůj náskok před Ďodim Bérešem, jenž nás stále mohl předstihnout v konečném pořadí juniorského šampionátu," řekl v cíli šťastný Martin.

Za poslední tři závody si tak Martin připsal dvě vítězství a jedno druhé místo. Spolu s třetím místem na Sardinii to značí 34 bodů a konečné třetí místo v šampionátu, za což si od Citroenu vysloužil účast na testování vozu C4 WRC v příštím roce. O to víc ho mohou mrzet dvě letošní havárie – v Portugalsku odstoupil z druhé pozice, ve Finsku dokonce z první. I tak ale ukázal, že patří mezi nejlepší juniorské jezdce a je otázka, zda pro něj již JRC není malé…

Druhé místo a nejlepší výsledek v kariéře si zaslouženě vyjel Jožka Béreš. V první etapě měl drobné problémy, s defektem dojel i RZ13, přesto byl v cíli spokojený. "Máme za sebou ťažkú súťaž, sme radi, že sme v cieli. Dnes to bolo náročné aj psychicky, keďže sme nevedeli ako jazdia naši súperi. Hlavne v záverečnom teste to boli fakt nervy…" Konečné čtvrté místo je také velkým úspěchem. Zajímavostí je, že Jožka i přes výborné výkony nevyhrál během celého roku jedinou zkoušku mezi JRC, ačkoliv se to povedlo 13 jiným jezdcům. Ale na to se nehraje…

Třetí dojel překvapivě domácí Bonato, pro kterého to byl první závod s vozem S1600. Doposud jezdil pouze s C2 R2, a tak od něj nikdo žádný velký výsledek nečekal. První zkoušky se ještě seznamoval s vozem, v RZ4 pak měnil kolo a ztratil skoro tři minuty. Od RZ6 ale začal zajíždět fantastické časy, vyhrál devět zkoušek v řadě a rychle se prokousával pořadím vpřed. Před poslední dvojicí zkoušek už ztrácel na třetího Rautenbacha jen 24 vteřin a čekalo se, zda se mu to podaří dohnat. Nakonec mohl i zvolnit, protože právě v předposlední zkoušce dostal Rautenbach dvojnásbný defekt a bylo po souboji. Jeho třetí místo je tak sice překvapivé, ale naprosto zasloužené. "S výsledkem jsem spokojený. S vozem jsme neměli jediný problém a kdyby se nám vyhnul i defekt, mohli jsme být i výš. Ale i přes ten problém jsme se dokázali prokousat nahoru a třetí místo je dobré."

Na čtvrtém místě dokončil soutěž Andersson, který už jel po odstoupení Aavy v klidu a ani se nesnažil bojovat s Bonatem, který se přehnal přes něho. Ziskem pěti bodů (a 43 celkově) tak potvrdil zisk juniorského titulu pro letošní rok. Je to mimochodem první jezdec, který tento titul dokázal získat podruhé. Nutno říci, že ho získal po právu – vyhrál v Norsku, Portugalsku a v Katalánsku, na Sardínii skončil druhý. Jeho titul tak nejvíce ohrozilo sebrání řidičského průkazu, díky čemu chyběl na startu v Německu. "Aava byl v těžké pozici, když vedl a já byl těsně za ním. Teď jsem hodně šťastný, i když to bylo hodně těžké. Jsem spokojen i s mou jízdou na asfaltu. Vyhrát titul podruhé je úžasné."

Pátý dojel domácí Arnaud Augoyard s Cliem R3, který startoval na divokou kartu. Celou soutěž si udržoval stabilní výkonnost a bez větších technických problémů si dojel pro slušné umístění. Šesté místo nakonec o jedinou desetinu uhájil Cortinovis, který po havárií v Katalánsku znovu hledal jezdecké sebevědomí. Tím, kdo souboj o desetinu prohrál, byl Aaron Burkart. Ten jel na Korsice velmi dobře a po první etapě byl čtvrtý. Hned druhý den ráno ale s přispěním pomalého defektu chyboval a na odbočení vylétl ven. Divákům trvalo přes čtyři minuty, než ho dostali ven. Ve zbytku závodu se pak prokousával pořadím vzhůru. Poslední zkoušku dokonce vyhrál, ale na šesté místo to o kousek nestačilo.

Poslední bod za osmé místo nakonec urval Rautenbach, který do předposlední erzety byl na místě třetím. V RZ15 ale měnil na trati hned dvě kola najednou a ztratil přes 5 minut. Na poslední zkoušce se dokázal dostat alespoň přes Kosciuszka na bodované místo. Polský pilot jel na Korsice poprvé a nebyl spokojen s výkonem a nastavením vozu. Během soutěže byl zcela nevýrazný a ani s výsledkem nemůže být spokojen.

Poprvé jel na Korsice i Benoni a s desátým místem je docela spokojen, protože se umístil jako nejlepší s vozem C2 R2. Za ním dojel další domácí jezdec na divokou kartu Thomas Barral, který měl při premiéře na světové soutěži několik problémů. Na přejezdu k RZ6 mu selhala elektrika, a tak do další etapy nastoupil v rámci superally. Díky dvěma defektům pak nabral další ztrátu. Také mladý Komljenovič sbírá zkušenosti a sebevědomí. To mu narušil hlavně výlet mimo v RZ4 a následné hodiny, v dalších dnech pak bojoval se správným nastavením vozu.

Velké problémy měl na soutěži Auquier. Nejprve bojoval s nastavením vozu, pak měnil spojku v servisu, což mechanici nestihli v časovém limitu a posádka tak dostala penalizaci minuty a dvaceti vteřin. V druhé etapě měl problémy s uchycením motoru, ve třetí pak s motorem samotným a soutěž dokončil jen se superally. Posledním klasifikovaným pak byl Rozukas, kterého na první RZ druhého dne postihla porucha převodovky a musel z etapy odstoupit. Nakonec nedokončil ani třetí etapu, když mu dva defekty a poškozené řízení neumožnily pokračovat.

Kromě Aavy nedokončili ještě další dva jezdci. Pars doplatil na svou nezkušenost a hned na RZ2 havaroval. Moc říznul zatáčku a skončil v zídce s velkým poškozením předku vozu. Schammel měl v první etapě problémy s motorem a když v servisu zjistil, že na vině je prasklý ventil, ze soutěže odstoupil.

Tak tedy skončila poslední juniorská soutěž letošní sezóny. Zanedlouho vám pak přineseme i její kompletní souhrn.

Vítězství v RZ:
Bonato 9, Prokop 2, Aava 2, Andersson 1, Burkart 1

Vedení v soutěži:
RZ2-4 Prokop, RZ5-7 Aava, RZ8-16 Prokop