Česká republika měla zástupce v desetičlenném finále soutěže o třetí místo v OMV Rally Teamu v podobě nadějného jezdce Martina Prokopa. Ačkoliv má Martin na svůj věk poměrně velké zkušenosti právě s vozy Mitsubishi Lancer skupiny „N“, na místo třetího pilota týmu plánujícího starty v seriálu Mistrovství světa v rally nedosáhl.

Martin Prokop nám poskytl velmi zajímavé informace, jak celá soutěž probíhala a co bylo klíčem k vytouženému úspěchu.

Martine, jak jsi se o soutěži OMV vůbec dozvěděl?
O soutěži jsem se dozvěděl z Internetu. Postupoval jsem přesně podle regulí. V první řadě bylo třeba zaslat organizátorům velmi podrobný životopis. Ten se netýkal dle požadavků pouze informací o závodní kariéře, ale důraz byl kladen i na vzdělání. Do soutěže se přihlásilo 150 jezdců z 29 zemí a do užšího finále bylo vybráno deset pilotů z deseti zemí.

Foto: Petr Lusk

Jak probíhala vlastní soutěž, co bylo úkolem kandidátů?
Součástí byly velmi podrobné testy z oblasti psychologie, řízení automobilu, vztahu s médii a dalších oborů. Velmi důležité byly rozhovory v angličtině. Všichni kandidáti absolvovali i šotolinový test se skoro sériovým Mitsubishi Lancer Evo 6 skupiny „N“.

Finále této soutěže se zúčastnili hodně dobří piloti jako například Alessandro Bettega, Hannes Danzinger, Leon Pesticcio nebo Marek Thompson. Právě proto mě naprosto šokoval konečný verdikt, že angažmá pro sezónu 2004 získal Němec Sebastian Vollak. Celou dobu i vzhledem k jeho nesportovní postavě vypadal jako totální nemehlo. Dokonce při šotolinovém testu seděl poprvé ve voze Mitsubishi skupiny „N“!. Byl prostě špatný, podprůměrný a přesto vyhrál. V čem ovšem vynikal byl styk s médii, pózoval jako nějaká modelka. Výsledek se mi vůbec nelíbí. Proč angažmá nezískal třeba Marek Thompson nebo estonský pilot, o jehož růst se stará Markko Märtin? Asi bylo již předem rozhodnuto a my jsme fungovali jen jakýsi kompars.

Z výsledků jsi tedy dost rozladěný.
Rozladěný je ještě velmi slušné slovo. Byl jsem naštvaný. Vůbec v mých pocitech nehraje roli to, že jsem angažmá nezískal právě já, ale proč angažmá získal pravděpodobně nejhorší kandidát? Jaké asi bude mít výsledek pilot, který mezi námi stále chodil a říkal, jak ta „evo šestka“ neuvěřitelně letí a jaká je to neskutečná raketa? Přitom se jednalo o již poněkud starší sériovou „šestku“. Sebastian Vollak jezdil s Volkswagenem Polo značkový pohár a před tím se sériovým Seatem. Přitom se testů účastnili jezdci, kteří už mají poměrně velké zkušenosti i s lepšími vozy než je Mitsubishi Lancer. A tohoto jezdce prosadí do soutěží světového šampionátu. Jak k této komedii přijdou například jezdci, kteří museli zaplatit cestovné z druhé polokoule? Nemá cenu se k tomu vůbec vracet.

Jak dlouho trval tento výběr?
Pouze v sobotu. Tedy jeden den.

A myslíš, že má takový výběr nějaký smysl? Lze za jeden den vybrat toho nejvhodnějšího kandidáta?
Smysl to určitě má. Myslím si však, že je třeba určený okruh jezdců sledovat delší čas a výběrové testy by měly pouze volbu potvrdit. Já jsem si odnesl spoustu nových poznatků a zkušeností. S Manfredem Stohlem a Jani Paasonenem nemám také možnost se setkávat každý den. Setkání s nimi bylo rovněž pro mě poučné.

Foto: Víťa Bezděkovský

Soutěže se účastnil i Tibor Cserhalmi. Hovořili jste spolu a co vám dělalo největší potíže?
S Tiborem jsem samozřejmě hovořil, ale program nás tak zaměstnal, že na nějaké velké rozhovory nebylo příliš času. Nedostali jsme žádné materiály pojednávající o tom, co nás při soutěži čeká a z čeho se vlastní výběrové řízení bude skládat. Jeli jsme tedy do neznáma a museli jsme hodně improvizovat. Já osobně jsem měl částečné problémy u takzvané týmové práce, kde bylo potřeba simulovat činnost v týmu. Já jsem neměl problém s jazykem, ačkoliv vše probíhalo v angličtině. Tibora bohužel velmi handicapovala právě neznalost angličtiny.

Neměli bychom raději o průběhu soutěže hovořit více diplomaticky?
A proč? Přesně takto celá soutěž o místo v OMV Rally Teamu probíhala. Já osobně k soutěži nemám žádných námitek. Naopak se mi velmi líbila a určitě to bylo velmi zajímavé a poučné. S konečným výsledkem však rozhodně souhlasit nemohu. Je to výsměch všem lepším jezdcům, kteří se soutěže zúčastnili. Ještě se v Rakousku pana Stohla zeptám, co to vůbec mělo znamenat. Vždyť konečný výběr je neskutečná taškařice.

Děkuji za rozhovor.