Petr Pančocha - eWRC.cz
23. 12. 2007 19:35 − 3169× − 24

Profil Jari-Matti Latvaly

Jedním z adeptů na čelní příčky v šampionátu WRC 2008 bude i nová dvojka továrního týmu Ford Jari-Matti Latvala

Jedním z adeptů na čelní příčky v šampionátu WRC 2008 bude i nová dvojka továrního týmu Ford Jari-Matti Latvala. Finská naděje má na svých webových stránkách pěknou a vtipnou prezentaci a bylo by určitě škoda nepodělit se s vámi o český překlad. Takže račte se seznámit…

S rally tréninkem jsem začal už ve čtyřech letech, když mně můj táta koupil první „závoďák“. „Vůz“ měl za sebou „angažmá“ v dopravní škole pro děti a já jsem s ním jezdil u nás doma po dvoře mezi kombajnama. Jelikož jsem mu svým jezdeckým stylem dával dost zabrat, moc toho nevydržel a brzo se odebral do věčných lovišť.

Když mi bylo šest, tak jsem začal jezdit na motokárách. Poprvé jsem do motokáry usedl v roce 1992 a se střídavými úspěchy jsem závodil až do léta roku 2000.

Celý svůj život jsem snil o tom stát se jezdcem rally. V osmi letech mi otec koupil od jednoho zaměstnance naší firmy vysloužilý Ford Escort. Auto neoplývalo výkonem, ale to bylo jen a jen dobře, protože jsem trénoval mezi mlátičkama. Nejdůležitější věcí bylo, že jsem se naučil jezdit správně.

Escorta jsme brzy prodali a pořídili si Sunbeam Avenger, se kterým jezdil Henri Toivonen. Tento stroj už byl trochu jiné kafe, disponoval mnohem větším výkonem a bylo v něm i místo pro spolujezdce. Rychlost začala narůstat a jednou jsem to ve smyku docela tvrdě napálil do mlátičky. Otec mi pak zakázal po dvoře jezdit.

Z Avengeru jsem přešel do „áčkové“ Ascony sotva mi bylo deset. Tréninkovým cvičištěm se mi stalo zamrzlé jezero poblíž naší prázdninové chalupy. Tam jsem mohl řádit naplno a na rychlosti to bylo brzo znát. Když jsem pak jednou zkusil jet po normální silnici, posadil se vedle mě na místo spolujezdce muž, který pro mého závodícího tátu pracoval jako mechanik. Byl to ten samý muž, od kterého jsme koupili náš první soutěžní vůz. Juha byl dobrý učitel, jeho snaha naučit mě řadit vyšší rychlosti mi ale způsobila nemalé problémy, když jsme skončili ve škarpě. Tento incident mě ale hodně poučil a od té doby se začala moje jízda zlepšovat.

Za další dva roky získal otec Ford Escort RS2000. Escort byl ještě lepší než Ascona a bylo mnohem snazší jej řídit. Trénoval jsem jak na ledu, tak i na klasických cestách. Otec se Fordem zúčastnil Tikkakoski Rally a docela se mu tam dařilo.

Dalším autem byl Opel Astra. Otec ho koupil, když mi bylo 14. Jelikož se jednalo o normální civilní vůz, bylo nutné jej nejprve přestavět pro rally. Tohoto úkolu se zhostil Jari Valtaala, který se ním neúspěšně zúčastnil několika soutěží. Pak jsem dostal příležitost jej otestovat a za chvilku už to nebylo tak špatné. Odjel jsem s ním tři akce, které jsme uspořádali pro naše klienty. Otec pak přešel na Mitsubishi Lancer, se kterým úspěšně dojel do cíle Safari Rally.

Na podzim roku 2000 mi otec pořídil Toyotu Corollu 1600 GT. Tento krok byl nezbytný, neboť pravidla pro rallysprinty pro juniorskou kategorii vyžadovala, že obsah vozů nesmí být vyšší než 1600 cc. A i tento kousek byl lepší než předchozí vůz. V květnu roku 2001 jsem s ním odjel svůj první rallysprint a pak i dalších třináct soutěží, než nám odešel motor.

Anglickou národní licenci jsem získal v červnu roku 2002, čímž byla defacto odstartována moje soutěžácká kariéra. S novým Cliem jsem odjel několik domácích závodů a začal se pomalu porozhlížet do světa. Prošel jsem si rally školou a zkusil Citroen Saxo či Mitsubishi Lancer skupiny N.

Rok 2003 začal přímo snovým způsobem – za volantem Toyoty Corolly WRC jsem se zúčastnil mezinárodní zimní rally v Estonsku (International Estonian Winter Rally). Auto šlapalo jak švýcarské hodinky a jízda v něm se obrovsky lišila od všeho, co jsem do té doby řídil. V témže roce jsem se dal do kupy s Miika Anttilou, který je dodnes mým spolujezdcem.

Současně se závoděním jsem studoval, nejprve na všeobecné střední škole a pak si dokončil i vyšší střední školu se sportovním zaměřením. Mým oborem byl lední hokej a maturoval jsem v roce 2005.

Co ještě by vás mohlo zajímat? Rok jsem strávil na vojně v Lahti ve sportovně orientovaném útvaru a do civilu jsem odcházel jako podporučík.

No a co bylo a bude dál? Ford Focus WRC v barvách Stobartu a teď angažmá v továrním týmu Ford. Držte mi palce…

Zdroj: www.latvalamotorsport.com

Komentářů celkem: 24
25. 12. 2007 00:53
0 0
Na 3 místo si myslím že nema
25. 12. 2007 17:07
0 0
No však již brzy se to dozvime...
26. 12. 2007 07:57
0 0
Killian: Taky to nechápu, fracek jeden rozmazlenej. Od 8 do 15 let měl makat v továrně, dřít od rána do večera, aby si to zasloužil. Jak k tomu přijdou jiní.smajlík Opravdu úsměvný příspěvek jsi tu napsalsmajlík
Rally jezdil i jeho otec Jari Latvala (9 startů v MS, nejlépe 11.na Safari 2001, 7x odstoupil) a jel i letos Artic Lapland Rally s Toyotou Celicou WRC a byl 23. Sice nezářil, ale byl jediný s WRC, kdo dojel, přestože ho proháněli Civicy Type-R. Jari Matti je velký talent a v sezóně zajel podle mě výborně. Že pojede Hirvonena, to si nemyslím, protože Mikko udělal obrovský skok a v příští sezóně bude mít před Jari-Mattim náskok.
26. 12. 2007 09:35
0 0
Jo zavist je svině!!!!!!!!!!!!
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!