V roce 1995 byl Colin připraven bojovat o titul mistra světa.

Colin McRae – jeho život a kariéra – I. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – II. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – III. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – IV. díl

První polovina sezóny ale pro něj byla podobně tragická jako v sezóně předchozí. Na neoblíbeném Monte Carlu se nechal nachytat na namrzlém úseku a havaroval. Ve Švédsku všem vozům Subaru nevydržely motory. V Portugalsku dojel třetí, na Korsice pátý. Sainz vyhrál na Monte i v Portugalsku a mířil za titulem. Zdálo se, že pro Colina je sezóna opět ztracená.

Švédsko 1995

Pak si ale znovu zahrál osud a dal Colinovi ještě jednu šanci. Sainz při jízdě na horském kole havaroval a poranil si rameno. Závod na Novém Zélandu tak musel vynechat. Jak jinak, na Zélandu Colin znovu vyhrál, když odrazil počáteční útok Makinena (havaroval). V Austrálii už sice Sainz startoval, ale nedojel, když mu stopku vystavil proražený chladič. Colin se dlouho tahal o vedení s dalším jezdcem Mitsubishi Kennethem Erikssonem, ale po drobné chybě v poslední etapě se musel smířit s druhým místem. I to ale stačilo, aby se vrátil do boje o titul.

Portugalsko 1995

Do konce šampionátu zbývaly dvě soutěže – Catalunya a RAC. Šanci na titul měli celkem čtyři jezdci – Sainz, McRae a dva jezdi od Toyoty – Auriol a Kankkunen. Na domácí Catalunyi se čekal útok od Sainze. Ten skutečně přišel, ale Colin se držel těsně za ním, ačkoliv tam jel poprvé. Z bitvy po havárii odstoupil Kankkunen, a tak se na čele závodu před závěrečnou etapou usadili tři jezdci Subaru – Sainz, McRae a Liatti.

Katalánsko 1995

Večer na poradě David Richards rozhodl, že toto pořadí zůstane i po závodě. Ve hře byl i titul mezi týmy a Richards nechtěl riskovat, že někdo vypadne a Subaru tak o titul přijde. Jeho rozhodnutí ale Colin nehodlal přijmout. „Nemohl jsem to akceptovat, protože to bylo nefér. Byli tu dva jezdci, kteří měli prakticky stejnou šanci na titul. Carlos byl jen o 7 sekund přede mnou, a tak jsem věřil, že mám velkou šanci vyhrát. Pokusil jsem se o tom diskutovat s Carlosem, ale protože on z toho měl výhodu, nechtěl se o tom bavit. Ráno jsem byl rozhodnut jet na vítězství. Když to Carlos pochopil, rozpoutal se mezi námi pořádný boj. Brzy jsem šel do vedení a v týmu to vřelo. Pravá ruka Richardse, Nigel Riddle, se mě pokusil zastavit před stopkou. Stál uprostřed silnice a čekal, že u něj zastavím. Musel ale uskočit, protože jsem se okolo něj prohnal asi ve stopadesáti. Byl jsem prostě rozhodnut jet na vítězství a Derek mě v tom podporoval.

Přijeli jsme do časové kontroly před servisem, kde na nás už čekal Richards. Nikdy jsem ho neviděl tak vytočeného. Neřídil jsem se jeho rozhodnutím a každý to viděl. Zeptal se mě co dělám a já mu řekl, že chci vyhrát. On mně na to jen odpověděl, že být na mém místě, hodně by si rozmyslel, co udělám. Šel si promluvit s mým otcem. Věděl jsem, že to může být konec kariéry. Subaru mi nemusí prodloužit smlouvu, ba co víc, nemusí mě nominovat ani na RAC Rally. Bylo to těžké rozhodování. Pak přišel táta a řekl mi, abych uposlechl týmovou režii. Musel jsem udělat nejtěžší rozhodnutí mé kariéry. Nakonec jsme se zpozdili do časové kontroly, dostali penalizaci a vítězství přenechali Carlosovi.“

O tom, co se v Katalánsku dělo a jaká byla nálada v týmu, vám nejlépe napoví první polovina následujícího videa.

S odstupem doby, když emoce vyprchaly, si Colin uvědomil, že to bylo jediné možné, co mohl udělat. Kdyby tenkrát neustoupil, dost možná by byla jeho kariéra u konce. O to víc ale toužil vyhrát na domácí RAC a slavit před domácími fanoušky titul mistra světa. Navíc mu David Richards přislíbil, že pokud to bude nutné, uplatní znovu týmovou režii, tentokrát ale v jeho prospěch. Colin ale pochyboval, zda by tentokrát uposlechl Carlos a nechtěl se na to spoléhat. Každopádně vztahy mezi ním a Carlosem byly před RAC hodně špatné, což se špatně projevovalo i na náladě v celém týmu. Colin proto za Carlosem zašel a omluvil se mu. Ten omluvu přijal a od té doby zase byli kamarádi.

Nový Zéland 1995

Před RAC Rally padlo ještě jedno důležité rozhodnutí. Pro použití proměnného restriktoru u turbodmychadla byla po Catalunyi vyloučena Toyota i její jezdci z MS. Boj o titul se tak zúžil jen na dvojici McRae – Sainz. Pro Carlose mělo vyloučení a následný roční zákaz startů Toytoty hořkou příchuť, protože právě u nich měl příští rok startovat.

Austrálie 1995

Colin vzpomíná, jak se později ptal Nicky Grista, tehdejšího spolujezdce Juhy Kankkunena a pozdějšího svého, na to, zda věděl o tom restriktoru. „Říkal, že o tom nic nevěděl. Pouze si všiml, že během testů na Catalunyi si říkal, že motor má větší výkon. Na jeho otázku, čím to, mu inženýři řekli, že je to zlepšenou elektronikou. No nevím, já kdybych zjistil, že motor má najednou o 50 koní víc, tak bych si asi myslel, že něco není správně.“

Tým Subaru 1995

Rozhodnout se mělo na RAC. Colin a Carlos měli stejně bodů, pro Carlose ale hovořilo více vítězství. Díky loňskému vítězství a možnosti, že se stane prvním britským mistrem světa, byla tenkrát na RAC neuvěřitelná atmosféra. „Bylo to něco úžasného, Carlose to muselo strašně deptat. Všude byla spousta našich vlajek, ale ani jediná španělská.“

Na cestě k vítězství

Colin šel po startu do vedení, ale po defektu ztratil několik minut a musel Carlose dohánět. Ten měl zase problémy s motorem, ale neztratil tolik. Když už byl Colin těsně za Carlosem, praskla mu pro změnu poloosa. Pokud se ptáte kde, tak na zkoušce Kielder, která mu byla snad prokletá. Za cílem zkoušky poloosu vyndali a podařilo se jim dojet do servisu.

Vyčerpán, ale spokojen

Tenkrát se ještě celá RAC nejezdila jen ve Walesu jako teď. Jezdila se tam jen jedna etapa a právě na ni si Colin naplánoval útok. Carlos jeho časům nebyl schopen čelit a Colin šel do čela. Jak to vypadalo na poslední rychlostní zkoušce, to už nechme vzpomínat jeho samotného. „Bylo ticho, věděli jsme, že nesmíme udělat chybu. Na sobě jsem nervozitu nepociťoval a Derek nikdy nedával emoce najevo. Zkouška se mi zdála strašně dlouhá, mnohem delší, než ve skutečnosti byla. Na konci to byl úžasný pocit. Ještě v lese jsme slavili celá rodina. Byl tam Alister, který dojel čtvrtý, táta, máma, Stuart. Máma přinesla láhev, slavili jsme jako rodina společně. Byl to moment, na který se nezapomíná.“ Druhého Carlose porazil o 36 vteřin a slavil titul. Sainz opět v Británii přišel o titul, ale ještě větší zklamání mělo přijít v roce 1998.

To bylo slávy…

Colin McRae se v roce 1995 stal prvním britským mistrem světa v rally, v 27 letech nejmladším v historii. „Byla to podivná sezóna, nikdo během ní nepodával stabilní výkony. Po tak špatném startu to pro mě nebylo lehké, ale obě poslední sezóny byly jak na houpačce – jednou dole, jednou nahoře.“ Oslava titulu v Chesteru, tehdejším centru soutěže, byla obrovská. Colin to dokázal. Od Prodrive dostal za titul dárek – vůz, se kterým získal titul. Colin si vždy přál závodní vůz vlastnit a sen se mu vyplnil. Kromě Imprezy měl doma i několik starších závodních aut.

Na dnešní závěr nemůžeme zařadit jiné video než z RAC 1995, kde Colin vyhrál a slavil titul mistra světa. V onboardové části běhá člověku mráz po zádech, atmosféra byla neuvěřitelná….