Druhá polovina sezóny 1999 dopadla pro Colina naprosto katastrofálně. Horší už to těžko mohlo být.

Colin McRae – jeho život a kariéra – I. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – II. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – III. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – IV. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – V. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – VI. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – VII. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – VIII. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – IX. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – X. díl

Problémy se spolehlivostí Focusu pokračovaly i nadále. Už při testech před Argentinou se objevila neobvyklá závada, když při trefení poměrně malého kamene praskl čep na zavěšení předního kola. Nikdo to nechápal a čep byl odeslán na expertízu. Do soutěže samotné se ale musely použít stejné čepy, jiné nebyly. Druhou rychlostní zkoušku Colin vyhrál, ve třetí mu ale praskl stejný čep jako na testech a bylo po závodě. Později se ukázalo, že vadná byla celá vyrobená série. Tým ale reagoval rychle a do Akropolis zcela změnil specifikaci dílu.

Na Akropolis si Colin tradičně hodně věřil. Celá první etapa byla hodně vyrovnaná, o vedení se tahalo několik jezdců, na jejím konci byl ale Colin nejvýš. Ve druhé etapě šel sice do vedení Burns, přesto se Colin držel nahoře, a to i přes jednu obrovskou krizovku. „V životě jsou okamžiky, kdy musíte konstatovat, že jste měli obrovské štěstí. Jeden takový jsem měl tehdy na Akropolis. Vytočená šestka, mírná pravá, skok. Na dopad jsem neviděl, ale měl jsem to najet vpravo. Neudělal jsem to. Byli jsme na skoku moc rychlí a dopadli na vnějšek tratě, přímo na práh na mé straně. Ten se prohnul až do mé sedačky. Vedle tratě už nic jiného nebylo, jen jeden velký sráz dolů. Naštěstí se auto nakoplo a dopadlo zpět na trať. Až do cíle erzety jsem se celý třásl.“

Acropolis 1999

V servisu měli mechanici co opravovat, horší bylo, že začala zlobit převodovka. Na přejezdu Colin přišel o jeden rychlostní stupeň, v následné rychlostní zkoušce převodovka odmítla pracovat definitivně. Další nedokončený závod. Optimismus a nadšení v týmu ze začátku sezóny byly pryč a zbytek sezóny už nestál za nic.

Pokud na Akropolis nevydržela převodovka, na Novém Zélandu to byla pro změnu elektrika. Colin sváděl nádherný souboj s Makinenem, po RZ8 vedl o 1,6 vteřiny, hned další rychlostní zkouška pro něj ale znamenala konec. „S motorem se začalo něco dít a nakonec se zastavil úplně. Vypadalo to na problém s elektrikou. Pokaždé, když jsem nastartoval a pokusil se rozjet, motor zhasl. Přilétla pro nás helikoptéra a odvezla nás do servisu. Pro vůz dojeli mechanici, normálně ho nastartovali a odjeli s ním až do Aucklandu! Druhý den s ním jezdili, aby zjistili, co je špatně. Auto ale jezdilo úplně normálně. Až večer si postavilo hlavu. Mechanici pak zjistili, kde je problém. Byl to jeden přelomený kabel.“

Všechna ta odstoupení byla pro Colina hodně frustrující. „V zásadě je ale jednodušší přijmout technickou závadu než vlastní chybu. To, co se stalo na Novém Zélandu, je příkladem toho, co neovlivníte. Můžete používat materiály pro letecký průmysl, ale stejně se to může stát. S tím se prostě nedá nic dělat.“

Sezóna 1999 byla pro Colina ztracená, to bylo každému jasné. Dalším závodem bylo navíc Finsko, před kterým měl Colin vždy respekt. První den mu vůbec nevyšel, jako by si vůbec nevěřil. Byl až devátý. Večer si vzal Malcolm Colina stranou. „Řekl mi, abych se uvolnil a nemyslel tolik na výsledek. Pomohlo mi to, druhý den jsem jel úplně jinak.“ Colin se začal posouvat vzhůru, na konci druhé etapy zajel tři nejrychlejší časy za sebou a najednou byl čtvrtý. Na předposlední zkoušce ale začal zlobit motor a Colin se propadl na šesté místo. Přesto věřil, že závod dokončí. Motor na ale nevydržel a pouhých 600 metrů před cílem poslední zkoušky se odporoučel do věčných lovišť v oblacích páry. Důvodem byl propálený píst.

Finsko 1999

Seriál MS se pak přesunul poprvé a naposled do Číny. Pro tým Ford ale soutěž skončila hned, jak začala. „Asi dva kilometry po startu RZ1 jsme měli v jedné zatáčce psáno neřezat. Jeli jsme ale ve vyjeté koleji, jinudy to nešlo. Trefili jsme nějaký kámen a prasklo zavěšení předního kola. Myslím, že to byla nejkratší soutěž, jakou jsem kdy jel. Odstavili jsme auto stranou. Do stejné zatáčky přijel vzápětí týmový kolega Thomas Radstrom a stalo se mu to samé, co mně. Oba Fordy stály vedle tratě, téměř nárazník na nárazníku…“ I tentokrát tým reagoval rychle a udělal na zavěšení změny. Podobný problém už se pak nikdy neopakoval.

Neslavný konec Fordů v Číně

Páté odstoupení v řadě, tři závody do konce sezóny. Tým se rozhodl rezignovat na výsledky a zbytek sezóny věnovat především přípravě na sezónu 2000. Na řadě bylo San Remo. První etapu odjel Colin slušně a byl pátý. Na začátku druhé etapy ale opět začal zlobit motor a Colin se propadl až na 28. místo. Tým se ale rozhodl pokračovat kvůli testování. RZ9 Colin vyhrál, na další RZ ale motor opět neposlouchal a následovala další obrovská ztráta. Pak se zase vzpamatoval, Colin zajel třetí a pak i nejrychlejší čas. Pak své účinkování na San Remu ale zakončil havárií.

San Remo 1999

Opravdu těžkou havárii měl pak v Austrálii. První den opět zajel velmi slušně a byl třetí. Osudná se mu stala úvodní zkouška druhé etapy. „Jeli jsme na vytočenou šestku, mírná pravá, skok. Při tvrdém dopadu se zablokovalo řízení a my se stali jen pasažéry v neřiditelném voze, který trefil strom. Tým později zjistil, že jsme ze 160 km/h zpomalili na nulu na 10 metrech a za 1,3 vteřiny. Byla to strašná rána, naštěstí jsme strom trefili tou nejodolnější částí vozu. Trefit to jinak, asi by to bylo mělo mnohem horší následky. Já měl jen bouli na čele a Nicky vyvrknutý kotník.“

Před Colinem byl poslední závod nepovedené sezóny, domácí Wales Rally GB. Média byla opět u vytržení, když mluvila o další bitvě o Británii mezi Colinem a Richardem Burnsem. „Na rovinu je třeba říct, že auto nemělo na to, abychom mohli s Richardem bojovat o vítězství. Bojovali jsme předem prohranou bitvu.“

Nedostatky techniky se Colin snažil nahradit maximálním úsilím, ale dělal při tom i chyby. Už krátce po začátku závodu trefil balík slámy, takže musel jet s prasklým předním sklem. Druhý den si držel čtvrtou pozici, pak ale přišla další velká havárie na poslední zkoušce druhé etapy. „Vyletěl jsem za tmy mimo a trefil Escorta, který tam zůstal po havárii z předchozího průjezdu. Byla to chyba, která by se neměla stávat. Očima jsem sledoval stromy okolo, což si hlavně za tmy říká o problém. Stromy tě pohltí a než můžeš reagovat, jsi mimo. Hodně jezdců mi říkalo, že se jim to také stalo, většinou ale stačili nakonec reagovat. Já to nestačil a ze strany spolujezdce jsme trefili toho Escorta. Urazili jsme obě pravá kola, nakonec ale odjeli. Naštěstí posádka Escortu (pozn. byl to Kulig) už tam v té době nebyla.“

V plném tempu na domácí soutěži

Byl to neslavný konec zpackané sezóny. Po dvou vítězstvích na Safari a v Portugalsku se zdálo, že vše půjde hladce. Po Korsice ale následovalo 8 nedokončených závodů v řadě, opravdu neslavný rekord. „Začalo se hovořit o tom, že Richard už je lepší než já a že nejsem schopen jezdit po tlakem. Bylo to ale jinak. Mnoho technických problémů vás rozhodí a snažíte se pak jezdit ještě riskantněji. A chybujete.“

Colin se prostě neuměl spokojit s dojížděním na jistotu. Vždy chtěl vyhrávat. Sezóna 1999 byla pro něj bezesporu zklamáním. Těžko říct, zda v té době litoval toho, že odešel od Subaru. Nikdy to ale nepřiznal a soustředil se na to, jak začít vyhrávat s Fordem.