4. 3. 2008 17:57 − 5667× − 57

Colin McRae – jeho život a kariéra – XIII. díl

Korsika je velmi zrádná soutěž. V minulosti na to doplatili životem Attilio Bettega nebo Henri Toivonen. Namále měl i Colin v roce 2000.

Colin McRae – jeho život a kariéra – I. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – II. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – III. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – IV. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – V. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – VI. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – VII. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – VIII. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – IX. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – X. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – XI. díl
Colin McRae – jeho život a kariéra – XII. díl

Korsika je velmi zrádná soutěž. V minulosti na to doplatili životem třeba Attilio Bettega nebo Henri Toivonen. Těžké havárie tam ale měli i Makinen, Loix a mnoho dalších. Klikaté silničky kolem skal a velké srázy okolo jsou jako dělané pro těžké nehody. Jednu takovou, nejtěžší svého života, zažil i Colin McRae v roce 2000.

Soutěž se pro Colina vyvíjela docela příznivě. Na oba Peugeoty s Panizzim a Delecourem sice Fordy neměly, ale i třetí místo bylo za dané situace v šampionátu pro Colina příznivé. Nedalo se říci, že by v tom okamžiku nějak zvláště riskoval nebo jel přes hranu. Třetí rychlostní zkouška druhé etapy ale byla konečnou nejen pro dobrý výsledek v závodě, ale i šampionátu. O tom, co se stalo, už necháme hovořit samotné účastníky.

Začneme pohledem samotného Colina. „Před námi byla Feo-Col San Quilco. Byla to nová zkouška, ale během dvou průjezdů při tréninku jsme na ní nenašli nic těžkého, byla to prostě další zkouška. Špióni také nehlásili nic zvvláštního, tratě byly suché. Na předchozí zkoušce jsme zkusili zrychlit, ale výsledek za to nestál, a tak jsme se rozhodli, že pojedeme spíš na jistotu. Blížili jsme se k polovině zkoušky…

Pak už si moc nepamatuji, co se stalo, znám to spíše z vyprávění ostatních. Byla to levá dlouhá zatáčka, nebrzdil jsem. Při nájezdu jsem pochopil, že to je chyba a že to neubrzdím. Zkusil jsem to strhnout do smyku, abych snížil rychlost. Na vnitřku jsme ale trefili nějaký balvan, auto šlo přes střechu a dírou v zídce na druhé straně spadlo ze silnice. Byla smůla, že jsme se trefili zrovna do té mezery. Všechno se seběhlo hrozně rychle.

Další věc, kterou si pamatuji, bylo to, že jsem uvězněn v autě, hlavou dolů. Spadli jsme asi z osmimetrového srázu a zůstali na dně rokle Vůbec jsem nevěděl, kde jsem, protože auto kolem mě bylo hodně zmáčknuté. Chvílemi jsem upadal do bezvědomí. Z nějakého důvodu jsem si myslel, že mám hlavu mezi pedály na podlaze. Slyšel jsem Nickyho, ale neviděl jsem ho, kolem hlavy jsem měl bezpečnostní rám. Helma v něm byla skřípnutá a já se nemohl hnout. Říkal mi, že se nemám hýbat, že jde pro pomoc.

Cítil jsem benzín, což mě děsilo. Vydržet uvězněný v autě není takový problém, ale ten benzín mi naháněl hrůzu. Motor byl horký a já netušil, odkud ten benzín vytéká. Byl jsem v autě uvězněný asi 40 minut. Pamatuji si, že tam byl Nicky, pak i nějací záchranáři. Nic se ale nedělo, já se nemohl hnout. Krvácel jsem z hlavy. Neviděl jsem to, jen cítil. Špatně se mi dýchalo, jak jsem byl skřípnutý. Těch 40 minut mně ale nakonec připadalo jako chvilka. V těchto situacích prostě tělo vypne. Také jsem neustále upadal do bezvědomí. Pamatuji si, jak mě začali vyřezávat. Říkal jsem ji, řežte tady a tady, přitom jsem vůbec neměl ponětí kde, protože jsem ani nevěděl, kde jsem. Pamatuji si, že Nicky na mě stále mluvil. Přijel i otec a Bernie Shrosbree (pozn. jeho kondiční trenér). Když mě konečně dostali ven, vynesli mě do sanitky. Tam mé vzpomínky končí. Patrně mně píchli nějakou injekci a už si nic nepamatuji. Probudil jsem se až v nemocnici v Bastii.“

Není divu, že si toho Colin moc nepamatoval. Mnohem více napoví vzpomínky Nicky Grista. „Byla to nejhorší havárie, jakou jsme kdy měli. Po sérii jiných zatáček se blížila levá tři váže pravá. Přečetl jsem to z rozpisu a pak už jsme šli přes střechu. Podle mě Colin špatně slyšel rozpis a najel moc rychle. Když to pochopil, snažil se zareagovat, ale trefil balvan a šli jsme přes střechu. Dírou v zábradlí jsme spadli ze srázu, na straně u Colina jsme trefili střechou velký strom, čímž se auto přestalo točit. Zůstali jsme střechou dolů. Ptám se Colina, zda je v pořádku, nic neodpověděl. Chytil jsem ho za ruku, nereagoval. Já sám jsem byl v pořádku. Vykopl jsem dveře a vylezl ven.

Colin se trochu probral a já viděl, že je v autě skřípnutý. Říkal – dostaň mě ven, dostaň mě ven. Nevěděl jsem, co mám dělat. Netušil jsem, jak moc je zraněný. Vůbec jsem mu neviděl do obličeje. Zkusil jsem roztáhnout rám, ale neměl jsem šanci. Řekl jsem mu, ať vydrží, že dojdu pro pomoc. Vylezl jsem nahoru na silnici a doběhl po trati asi 500 metrů do radiobodu. Lámanou francouzštinou jsem jim vysvětlil, že musejí okamžitě zastavit zkoušku a že potřebujeme doktora a sanitku. Byli tam tři diváci, Požádal jsem je, ať jdou se mnou.

Pak jsem si všiml, že je všude cítit benzín. Naštěstí tam dole tekl i malý potůček, který benzín pomalu odnášel. Stejně ale bylo stále velké nebezpečí požáru. To, že byl vůz na střeše, naštěstí také snižovalo nebezpečí požáru.

Myslím, že kolem projely tři nebo čtyři vozy, než byla zkouška zastavena. Ze silnice nic nenasvědčovalo tomu, že pod silnicí leží auto. Kdybych zůstal v autě zaklíněný i já, trvalo by to asi roky, než by nás někdo našel. Záchranáři dorazili asi za 15 minut. Vůbec ale nevěděli, co mají dělat a jak mají použít jejich vybavení! Říkal jsem jim, že musejí rozevřít střechu. Oni ale vůbec nevěděli jak a nic nedělali! Začal jsem mít o Colina uvnitř strach, už tam byl zaklíněný asi půl hodiny.

Naštěstí rychle dorazil doktor, Bernie Shrosbree a Jimmy, Colinův otec. Řekl jsem jim, že záchranáři nic nedělají. Začal jsem už propadat panice, zároveň jsem ale stále mluvil na Colina. On jen stále opakoval, že mu musí uvolnit helmu. Nějaký chlápek mu začal rozřezávat pás tak, že mu řezal proti krku. Raději jsem ho odehnal a udělal to sám. Vzali jsme to s Berniem do vlastních rukou. Vlezl jsem do auta a stál na střeše, auto bylo stále koly vzhůru. Bernie zabral zvenku a podařilo se mu rám rozevřít tak, že Colina se sevření uvolnil. Dostali jsme ho konečně ven, po 45 minutách, a předali doktorům.

Nejhorší na tom byl ten pocit, že záchranáři jsou zcela nekompetentní. Když o tom zpětně přemýšlím, Colina možná zachránil ten náraz do stromu, který mu posunul sedačku o něco dozadu…“

Nechme na nehodu zavzpomínat i toho, kdo se nakonec zasloužil o vysvobození Colina z vozu. Byl to Bernie Shrosbree, Colinův dlouholetý kondiční trenér a přítel. „Byl jsem s Malcolmem Wilsonem v servisu, když z vysílačky přišla zpráva, že Colin havaroval a zůstal uvězněn ve voze. Okamžitě jsme na místo vyrazili spolu s Jimmem, Martinem Wilkinsonem a doktorem. Když jsme dorazili na místo, první, co mě napadlo, bylo, že je všechno v pořádku, protože už jsou tam záchranáři. Pak se ale objevil Nicky a říkal, že Colin je stále uvnitř. Krvácel z hlavy, visel hlavou dolů, upadal neustále do bezvědomí. Stál jsem po kotníky ve vodě. Potokem naštěstí teklo málo vody, být jí více, utopil by se. Všude byl cítit benzín. Když jsme viděli s Nickym bezradnost záchranářů, rozhodli jsme se konat sami. Měl jsem obavu, abychom Colinovi při vyproštění nestrhli vaz. Ptal jsem se ho, jak se cítí, odpověděl, že je v pohodě. Tak jsme šli do toho. Nicky vlezl dovnitř a snažil se střechu sešlápnout dolů. Já na druhou stranu rozevíral rám. Podařilo se, Colin byl uvolněn. Ještě mně stačil říct, že je ok, pak ale upadl do bezvědomí. Viděl jsem jeho obličej, byl celý modrý a hlavu měl snad dvakrát větší. Vidět kamaráda v takovém stavu byl pro mě šok. Měl nateklou hlavu proto, že měl přeraženou lícní kost a krev mu tekla do jedné poloviny hlavy. Bylo to velké trauma. Tlak krve ho mohl zabít. Myslím, že být v autě ještě tak 15 minut, zemřel by. Možná ho zachránilo i to, že měl výbornou fyzičku.“

Těžké chvíle nejistoty si prožil i jeho otec Jimmy. „Dělal jsem Colinovi špiona. Když jsme dojeli do servisu, vzal si nás Malcolm stranou a řekl nám, že Colin měl havárii a stále je v autě uvězněn. Okamžitě jsem vlezl do auta, co jsme používali jako špióni, a vyrazil na místo. Přesně jsem věděl, kde se to stalo. Margaret jsem raději nechal v servisu. Musím přiznat, že když jsem dorazil na místo a Colin byl stále ve voze, myslel jsem na nejhorší. Říkal jsem si, že když se nic neděje, není to dobrá zpráva. Záchranáři jen stáli okolo a diskutovali. Pak se do toho pustil Bernie a svou obrovskou silou rám roztáhl. Když jsem pak viděl Colina, říkal jsem si jen – ach bože. Jeho hlava byla obrovská, prostě něco strašného. Dali ho na nosítka, dali mu kyslík, dostali do sanitky a odvezli dolů, kde čekal vrtulník.“

Malcolm Wilson byl celou dobu v servisu. „Poslouchali jsme rádio, když jsme zaslechli o té nehodě. Nechápal jsem, jak mohl zůstat uvězněný uvnitř, protože jsem znal odolnost vozu. Musím ale přiznat, že když jsem vůz viděl druhý den, byl jsem v šoku. Nikdy jsme nepředpokládali, že by vůz mohl být tak těžce poškozen na střeše. Střecha byla zasažena přímo nad jeho hlavou, musela to být strašná rána. Byla to největší nehoda, jakou jsem měl jako šéf týmu. Když jsem viděl ten vůz, uvědomil jsem si, jaké měl Colin štěstí.

Naše Fordy měly původně za sedačkou ještě jednu příčku v rámu. Vyndali jsme ji, když jsme se snažili odlehčit auto. To, že tam nebyla, mu zachránilo život. Jinak by se sedačka nemohla posunout dozadu. To mu zachránilo život. Nikdy nezapomenu na to, jak se později Jimmy s Colinem přišli do centrály na poškozený vůz podívat. Nechtěl jsem, aby to viděl, ale Colin na tom trval. Colin byl v pohodě, prostě chtěl ten vůz jen vidět. Pak ale Jimmy pochopil, že být tam ten rám, Colin by nepřežil. Dodnes nezapomenu na jeho zděšení. „Sakra, Hyundaie tam tu příčku mají. Stát se to Alisterovi, už by tu nebyl…“


Colin pár dní po nehodě

Colinova manželka Alison na Korsice nebyla. „Byla jsem doma. Pak volala Sharon, Nickyho manželka. Na Korsice také nebyla, ale slyšela, že měli těžkou nehodu a Colina museli odvézt do nemocnice. Pak volal Jimmy a ptal se, kolik toho vím. Jen jsem mu řekla – A kolik bych toho měla vědět? Řekl, že ho museli letecky transportovat do nemocnice, že to je docela špatné. Pak volal i Nicky a říkal, že Colin nevypadal vůbec hezky. Dostal velké rány do hlavy, ale že byl při vědomí a měl by být celkem v pořádku. Rally je Colinův život, je to i náš život. Nerada chodím dívat se přímo na trať. Pokud už na soutěž jedu, zůstávám v servisu. Po Korsice jsem si říkala – máme to zapotřebí? Jenže jak ho mohu zastavit? O nebezpečí jsme spolu mluvil mnohokrát, ale já mu prostě nemohu říct, aby toho nechal…“

Na závěr nemůžeme dát nic jiného než video ze samotné nehody.

Příště se podíváme, jak se Colin léčil ze zranění a jak se vracel do závodů….

Komentářů celkem: 57
4. 3. 2008 18:09
0 0
Husteeeeee
4. 3. 2008 18:10
0 0
Čest památce!!
4. 3. 2008 18:11
0 0
hmmm...mráz mi jde po zádech. Tohle Colin rozchodil. smajlík
4. 3. 2008 18:23
0 0
To mě poser to byl mazec o tom vubec nevim.

Shacki: Před třema dílama jsi říkal že 13tý bude zajímavý a ono fakt.smajlíkOpravdu měl štěstí.
4. 3. 2008 18:26
0 0
Jsem v šoku,to je hruza!!!!!smajlíksmajlíksmajlík
4. 3. 2008 18:30
0 0
Sakra to musela být ránasmajlík Uff na vlastní oči bych to nechtěl ani vidětsmajlík
4. 3. 2008 18:31
0 0
Tak tohle byl opravdu velice zajímavý díl! Hltal jsem každé slovo od začátku až do konce!!! Vůbec jsem netušil, že měl Colin takovouhle nehodu... Klobouk dolů, že vydržel 45 minut s hlavou dolů! Jinak jako vždy Shacki si zaslouží obrovskou pochvalu za tento článek! Děkuji, že obohacuješ mé vědomosti!smajlíksmajlíksmajlíksmajlík
4. 3. 2008 18:32
0 0
Teda Colin byl fakt třída smajlík.Z normálního Focusu udělat coupé to je fakt umění .Je to stejný ,,zázrak" jako u Honzy když udělaly face-lift v Tatrách na Octavii a přežily to . smajlík
4. 3. 2008 18:47
0 0
Tyjo, sem nevěděl že ta střecha byla takhle sežvejklá... smajlík
Dave: On ale Colin takhle tvaroval zadní část auta poměrně běžně, takhle z hlavy mě napadají dva další případy smajlík
4. 3. 2008 18:48
0 0
Ale stejně to tam tomu Colinovi sluší...
4. 3. 2008 18:49
0 0
to co colin dokázal přežít se zdá až neuvěřitelné. čest jeho památce.
4. 3. 2008 18:55
0 0
Niečo sa mi marí, že po nejakej havárii mal zlomenú ruku, alebo rameno, ale že mal až takú ťažkú haváriu, na to si nepamätám. Toto nejak rozchodil, ale pri leteckom nešťastí si už asi vybral svoju dávku šťastia. Je to škoda. Colin forever! smajlíksmajlík
4. 3. 2008 18:58
0 0
Tak to je mazeec.
Nemáte někde foto tej faceliftovanej oktavky??
4. 3. 2008 19:06
0 0
romanzl: je to neuvěřitelné, škoda jen, že si ho zubatá evidentně oblíbila a nkonec ho dostala.... dřív než bychom asi chtěli smajlík
4. 3. 2008 19:12
0 0
Nechápu, jak mohli roztáhnout rám bez nářadí smajlík
4. 3. 2008 19:17
0 0
zajic: na tom videu nejaky naradi maji, ale nevim kdo snim tam zachazi
4. 3. 2008 19:17
0 0
Teď jsem si všim na tom videu-to bylo tenkrát normální jezdit v oblečení s krátkým rukávem?smajlík
4. 3. 2008 19:20
0 0
2 Shacki: Mám takový brobný dotázek smajlík Není v plánu napsat pár podobných článků o Richardu Burnsovi? Myslím, že tento chlapík byl jeden z největších sympaťáků a našel by jsi také hodně příznivců.
Jinak jako vždy pěkný článek smajlík
4. 3. 2008 19:21
0 0
MPI : Jo, jen nevim jestli to tak bylo i na okruhu to asi ne.

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama