Namlsáni vítězstvím v Pelhřimově jsme odjížděli do Prachatic trochu s obavami. Dost jsme slýchali, že po vítězství přijde určitě rána. Já naopak věřím, že po neuvěřitelné smolné loňské sezoně, přichází lepší časy. Předpověď počasí slibovala déšť, tak jsme na poslední chvíli koupili jestě dvě hodně mokré gumy. Věřím, že tato investice byla polovinou našeho úspěchu.Ve čtvrtek jsme převzali itík a k němu jako pozornost hever (přesně ten jsme zničili na Kopné). Večer posezení u pivka s Láďou Henzlem a později i s Igorem Drotárem. Vyslechli jsme si tolik historek, že i kdyby byla jen polovina pravda, tak smekám klobouk. V pátek po osmé hodině jsme vyrazili na trénování. Už docela slušně pršelo a suché závodní pneu na Audi nebyly nic příjemného. RZ 1, která byla hrozně těžká, nám nějak nešla dát na papír. Pořád jsme něco opravovali. Další dvě RZ už byly klasické a napsat je nebyl problém. Až na jeden problém s nějak dost nervozním chlápkem v Superbu, který na Kubu začal vytahovat pistoli s tím, že mu ustřelí palici, proběhlo trénování v pohodě. Měl jenom dojem, že jsme ho nenechali předjet.

V sobotu budíček v 5.40 a hurá do servisu. To už lilo jako z konve. Nemuseli jsme tedy řešit, jaké pneu obujeme. RZ1 byla opravdu hodně těžká. Úzká lesní cesta s vytahaným blátem skoro v každé zatáčce. Nechtěli jsme začátek podcenit jako v Pelhřimově, ale také jsme nechtěli vyletět hned na první rz. Nasadili jsme nějaké tempo a asi tak po 2 km jsem Kubu trochu krotil, aby zvolnil. Deset vteřin na Kavalka a čtrnáct na Henzla nás mile překvapilo. V té chvíli jsme ještě neznali čas ostatních, ale věřili jsme, že to bude na první místo stačit. V předposlední zatáčce před cílem byl venku Semerád (asi Martin). Bylo to dost nebezpečné místo, ve kterém několik jezdců udělalo průsek mírným lesíkem. Při druhém průjezdu této RZ se nám to dost hodilo.

Foto: Irena Študantová

RZ 2 vše o.k. Opět jsme ji vyhráli. Na RZ 3 nás porazil Aleš Kavalek o půl vteřiny. Po servisu cestou na RZ 4 se nám děsně zamlžila okna. Nedokázali jsme se toho zbavit. Vložka byla fakt utrpení s hledáním zatáček. Měli jsme velkou krizovku a hodně velké štěstí. Dvě zatáčky před cílem jsme v levé čtyři vylítli ven. Naštěstí už tam před námi někdo malé stromky pokácel a tak jsme najeli zpět na trať. I přes tento „výlet“ jsme vložku vyhráli. V cíli jsme viděli, že Aleš Kavalek odevzdává výkaz a po nárazu do stromu končí. Tím nám odpadl nejbližsí soupeř na druhého Jakubce jsme měli náskok 29,1 vteřiny. Nastala okamžitá změna taktiky. Jet dál rychle, ale v nebezpečných místech neriskovat. I tak se nám ještě podařilo vyhrát RZ 5 a 7. Po RZ 8, když nám přišla sms, že RZ 9 je zrušená jsme se začali radovat z druhé vítězství v řadě. Ještě jsme si prožili jednu horkou chvilku, když jsem zjistil před zrušenou RZ 9 (jela se volným průjezdem), že máme defekt PZ pneu. Poprvé jsme využili půjčené povolovačky pneu (díky Zdeňku je to super a vůbec jsem se nespotil) a ČK jsme stihli bez problémů.

Děkujeme všem, kteří mán přišli blahopřát, mechanikům, sponzorům a rodinnému zázemí. Už dnes začínáme přípravu na Pačejov, kde očekáváme zase velmi těsnou bitvu. Naše třída N2 je prostě super a myslím, že nám ostatní mohou jen závidět.

Za posádku: Jakub Brázda – Zdeněk Brázda
Honda Civic 1,6 Vti N2, st.č. 50
Zdeněk

www.kubabrazda.estranky.cz