29. 8. 2008 09:34 − 3709× − 45

Co sa tu váláte, poďte, zrobíme mexickú vlnu

Tak a jsem zase tady a včil to Moravákům nandám, bo takovou Barumku, jak letos, jsem ještě neviděl.

Tak a jsem zase tady a včil to Moravákům nandám, bo takovou Barumku, jak letos, jsem ještě neviděl. Pravda, auta tam bejvala výkonnější a nejezdila jak motokáry, ale diváci jsou čím dál lepší a musím je všechny dostat na Bohemku. A co vymačkal Kopecký z té bílé krabice, co z ní lezou kola do všech stran, aby se nepřevrátila, tak na to jsem byl pyšný. Šup s ní ze školky a hajdy do světa. Než ji předběhne Polo a koncern to Škodě odpíská.

Nebudu mluvit o autech, neumím to jinak, než že koukám, poslouchám a pamatuji si. A tak se připravte na snůšku utajovaných informací, faktů, polopravd, klevet a pomluv. Předem se omlouvám všem, které naštvu. A dámy snad prominou.

V pátek, den příjezdu, jsme se ubytovali na vysokoškolských kolejích, na nástěnce přečetli vývěsku "Pokyn Mongolům", zjistili, že ubytování proti loňsku podražilo o padesát procent a šli k rampě. U rampy vidím Pavla Kacerovského, jak v civilu pobíhá s foťákem.
"Jsi měl jet, co tu děláš?" ptám se.
"Ani mi nemluv, příprava na ho… V pondělí se řidič podíval na auto a zjistil, že je prasklý obal převodovky."

Jdeme k parkovišti historiků. Blahoutovi mechanici chrápou, kdybych ukradl závoďáka, ani by to nezjistili. Nebo na to čekají? Pak by třeba Bláža vymohl z Regnera náhradu za odcizení vozu z UP a zlínští by mu koupili nějakou S2000, když to nevyšlo s BF Goodrich.

Pokecáme s posádkou a vracíme se k rampě. Právě včas. Nevím, proč má Kresta číslo dvě, já bych ho z taktických důvodů strčil až za cizáky. Béreš to s Rosettim na kufru taky nebude mít jednoduché, ale tak velí řády. Prohlížíme holky v malovaných dresech a mlsně konstatuji, že jich je zase o něco víc. Největší squadru hostesek má Cavigioli, instrukce jim dává bývalá mitfárka Markéta Foglarová, která s Cavigiolim mele plynnou italštinou. Já italsky neumím. Ale když večer po speciálce Cavigioli v baru hotelu Moskva povídá auto kaput, hbitě přeložím, že Fiat Punto Ropák už nepojede, neb mu Cavi urazil kolo.

Speciálka jako vždy, plno lidí. Paní přede mnou vycucne několik kelímků piva a speciálku končí debatou se starším ogarem, který při průjezdu každé esdvoutisícovky vzdychá: "Bože, to je orgasmus." Jako jo, hezký to je, ale až tak zas ne. Zřejmě pán neviděl historiky, protože starý Béreš by pro něj byl asi grupáč.

Jsme si vědomi SMS soutěže historiků a snažíme se zdrtit konkurenční Sumy a Béreše. Jak to dopadlo, víte. Ale tak malý počet hlasů pro Béreše jsem nečekal, zasloužil si mnohem víc a myslím, že z toho je vidět, že propagace STAR Rally asi nefungovala, jak měla. Co třeba tu SMS soutěž divákům ozřejmit během projíždění alegorických vozů po okruhu? Nešlo by to líp?

Sobotní ráno není tak časné jako dřív. Zastavujeme u vjezdu do úpéčka, ještě jsou v něm všechny závoďáky. Pěkný pohled. Ženské potřebují něco v lékárně a pak pojedeme na Pindulu. Vedle stojí dvoučlenná policejní hlídka, opírají se o motorky a sledují provoz v jednosměrce nad úpéčkem. Jeden z řidičů zaparkovává téměř v druhé řadě, tak že by zablokoval jiné parkující auto.

"To je materiál," zafuní policista.
"Dementi," frkne druhý.
"Tam nemožete parkovat!" výhružně volají na řidiče. který po chvilce váhání odjíždí.
"No viděls to, klidně by ho bloknul."

Ženské se vracejí s nepořízenou, ještě je zavřeno. Ptáme se policistů, kde najdeme jinou lékárnu. Ochotně a přesně nám radí, ale zvědavost jim nedá.
"A co tam potřebujete?" ptá se jeden.
"Něco na bolest hlavy," vykecají holky.
"To si raději dejte několik pohárků," mají strážci zákona pohotovou radu.

Jedeme do Lípy nahoru do kopců k esíčku ve stoupání. Dost diváků včetně červené skupiny Tescoma je rozloženo po stráni. Když přiletí Kopejda, nechce mu auto v pravém vinglu zatočit, ale on to bravurně ukrotí a je fuč. Hátépé vrčí opravdu vztekle.

Za pár minut je tu Vouilloz. Taky slušný, mačkáme stopky a čekáme. Je ticho. Čím dál větší. Pak už je úplné ticho a pán vedle nás povídá: "Tak nám zdražej pánvičky." Trička Tescoma se nenápadně vytrácejí ze scény. A začínají zvonit telefony a na stráň padá smutek.

Jenže pak se jede dál a můžeme fandit Pechovi, Valdovi a dalším. Atmosféra se uvolňuje a najednou v dolní části diváckého svahu vstane nějaký bavič a začne organizovat. "Co sa tu váláte. Poďte, zrobíme mexickú vlnu."
Při průjezdu se tak patnáct diváků zvedá a vítá jezdce. K prvnímu organizátorovi vlny se přidává ve střední části svahu druhý. Rozvíjí se dialog:
"Kolik jich máš?"
"Patnáct. A ty?"
"Zatím jedneho."
Oba dva jsou ale neuvěřitelní hecíři a postupně se jim daří rozhýbat mexickou vlnu po celém svahu včetně cizinců. Paráda. Ještě jsem neviděl, aby třeba s třicátým jezdcem startovního pole letěla po stráni vlna. Třeba si toho nějaký pilot všiml.
"Kolik?"
"Třicet. A ty?"
"Šedesát."
A přidávají se i lidi čekající naproti ve frontě u bufetu. Na tomhle svahu se české vlajky s BF Goodrich opravdu třepetají.
"Takhle se mává," vlaje organizátor vlajkou.
Pak obrací vlajku žerdí nahoru: "A takhle se hrozí."

Přejíždíme na Troják a po něm na Zádveřice, do prostor u tribuny Sheron. Nejbrutálněji to na dlouhé rovince drží Vančík a Béreš. Vrtulník visící pár metrů nad uhánějícími auty je vizuálně perfektní, ale skoro neslyším vytočenou šestku. Ještě před příjezdem historiků pořadatelé odmotávají pásky.

Večerní servis končíme ve zlínské restauraci Devítka, odkud je stylový pohled na zaplněné úpéčko včetně přehledu, kdo to ještě dokázal opravit. A velmi dobré jídlo pro všechny, kdo dokázali nezemřít hladem, než ho přinesli.

Nedělní vracák na Kudlovické zkoušce není divácky nejlepší volba. Na rozdíl od předchozích míst chybí jakékoliv občerstvení. Hasiči na to vyzrají, roztáhnou gril a dráždí všechny kolem. V první rundě stojíme na příjezdu k vracáku. Z lesa se vynoří sportovně elegantní pán a sleduje s námi. Zrovna probíráme minulost a budoucnost českolipského rallysprintu a když se zmíníme, jak na něm řádil Enge, pán povídá: "Ale to je přece excelentní okruhář." S tím sice souhlasíme, ale jsme přesvědčeni, že jeho krátkodobá přítomnost v rallye nahnala dost strachu tehdejší soutěžní špičce. Nadhodíme i video s Kubicou v sůbu a pán jen žasne. Pak zase zíráme my. S Kubicou se zná. A pak nám začne vyprávět, jak organizoval na pražském sprintu auto pro Emila. Emil se pak, když Pech urazil kolo, snažil dotáhnout to na defektu do cíle, až to odnesla i poloosa. Nebo jak teď Emil sedí doma, protože získat body do MMČR je na Barumce až příliš drahé. Začínám mít podezření.

Dostane se i na téma "Proč nejede Kopejda na Barumce s pažoutem, vždyť by tady mohl získat ranec bodů?"
"A za co by asi jel? Pánové, když mi Josef Kopecký povídal, co to všechno stojí a jak prodali Fábie, aby mohl Jan jet, nedivte se. Navíc my v té Fábii vidíme budoucnost a těšíme se na ni i jako prodejci. Samozřejmě, že fabrika vítá data o chování aut, s nimiž Honza jede, ale že by to nějak financovala, to jistě ne." A později nám pán zmizí v lese a já si srovnal v hlavě, kdo to je, takže příště se budu ptát i na Octavia Cup.

Pro druhou rundu nemáme na výběr. Všechno včetně auta je dál než kilometr a to přesahuje naše schopnosti. Přesto měníme stanoviště. Po třicetimetrovém přesunu jsme na druhé straně vracáku. Je pauza a dochází pití, takže losem vybíráme manželky a nejmladšího na výpravu k vozu. A když už k němu dojdou, můžou ho přesunout blíž, ať to pak nemáme daleko. Moje žena skutečně až k autu dojde, pak však řeší, jak ho otočit. O dvě auta dál zahlídne Stanise. Je po problému. Stanis samozřejmě vyhoví. Sedne do vozu, posune sedačku o metr vpřed, vzbudí dvasta koní a přes ručku šmékne auto požadovaným směrem. No, já u toho nebyl.

Karavana s nápoji se vrací a my vyhlížíme předjezdce. V tom se z lesa ozývá houkačka a do vracáku vbíhá týpek s megafonem u pusy. Vykrouží vracák, hrábne a za zvuku sirény kluše na Zdounky. Pak si to rozmyslí, zabrzdí a přidává se k partě Valda fans, kteří zatím také vylezli z lesa. Obhlídnou vracák a včetně megafonu zaujmou pozici. Možná znáte film "Policejní akademie" a toho chlápka, co pusou vydal jakýkoli zvuk. Tak to byl on. Akorát to nebyl černoch a v mobilu měl spoustu empétrojek, kterými občas doplňoval svoje megafonové vystoupení.

Nad vracákem se line památný diktát posádky Tlusťák – Dědic ze Sosnové.
"Drž!!! … drž!!! … neboj se!!! … jeď!!!"
Kolem prochází policejní hlídka.
"Zdravíme pány policisty … a děkujeme, že odcházejí."
Z lesa vylejzá další člen party.
"Vážení diváci, vítáme mezi námi Jirku Vopršálka, který se vyznačuje tím, že má pinďoura dlouhého tři centimetry. V akci. Jirko, ukaž péro!"
To vše a mnohem víc se line z dobře nabitého megafonu. Atmosféra se ohřívá o sto procent.
"Vážení diváci, tato zkouška je zrušena, protože se tu jezdí rychle."
A protože některé hlášky překládá i do angličtiny a občas simuluje italštinu, za chvíli se smějí i vedle stojící cizinci.

Druhá runda jde ve šlépějích té první, na Valouškovi je vidět, že má pusu od ucha k uchu a užívá si to. Startovní pole je fuč a my vyrážíme po trati. Nejdřív to vypadá nevinně, ale pak přijíždíme do serpentin, ve kterých bych měl pěkně stažený zadek, mazat to tady v závodním tempu. A najednou vidíme velké gumování, pak gumování, které na silnici nakreslí křížek a pak Votavovic myšáka za příkopem. A sakra.

Krokem se provlíkáme okolo, posádka postává venku a otevřenými okny slyšíme mitfáru: "Jeďte už všichni do prdele." Vnucuje se mi odpověď: "Nemůžem, teď jste tam vy," ale raději ji spolknu. A navíc je mamina smutná, protože kdysi si s Votavou dobře pokecala a ten dlouhovlasý pilot jí je sympatický. A z českých posádek byl na šestém místě.

Jedeme domů z rallye, které ublížilo brzké vypadnutí dvou posádek tuzemské špičky, ale která má nejlepší publikum u nás. Jsme rádi, že jsme viděli fabku v akci. Hele, ogaři, nechtěli byste přijet třeba na Bohemku? Zrobíme tam taky mexickú vlnu.

Ahoj na rallye

Kilometr

P.S.: Fotky jsou pouze ilustrativní

Komentářů celkem: 45
30. 8. 2008 02:1041
0 0
Na Pindule co jsme byli my, se pro změnu spekulovalo, že Roman bude muset osobně prodat spoustu pánviček, aby se zadostiučinil.

Borci s megafonem - super zážitek.
Na té šotolině u Jankovic na kamarádku: "Slečno, vy máte super tašku, já jí koupím, mě říkají PUMA a ta vaše Puma taška je super, kolik chcete? Pětset? Šílený, ale přes všechna přemlouvání tašku nezískal.

Stanis když se otáčel, to byl taky zážitek, povídám: Teď mu to chcípne. A fakt mu to chcíplo. Ručka? Ani za boha. :-D

Jinak miluju policejních 400metrů! Stejně byste nedojeli, když tam ti tupci postavili tu svou trapnou bílozelenou dodávku! Jejich argumenty typu: Tam už je plno, musí tam být místo na projetí auta, upozorňuju opět, že by tam projel i parník bokem, ta procházka mi opravdu ulevila, tolik neslušných slov jsem dlouho za tak krátkou chvilku z úst nevypustila! Ty mi nakrkli!

Zjišťuju, že mám někdy zázračné schopnosti viz stanis a viz. Laurent, když k nám přijížděl, zrovna jsme o něm diskutovali a já na něj ukázala a povídám: To je on. a během chviličky byl na střeše, šílený. Poté mi bylo zakázáno ukazovat na autí.

Ta mexická vlna musela být čupr, na pindule co jsme byli my, to bylo fanouškovsky o ničem, ale zase jsme viděli toho prodavače pánviček.

Chválím za super počteníčko, vždycky se tvými články trhám smíchy smajlík
30. 8. 2008 11:5042
0 0
smajlík dobre ctenicko!! Pobavil jsem se a souhlasne pokyval hlavou smajlík
31. 8. 2008 10:5243
0 0
Míro, todle mi už nedělej! Víš jak je to blbý se řáchat na celej žlutej autobus? smajlík
31. 8. 2008 11:0444
0 0
A s tou ručkou - bylo mi to zapovězeno, že to prý může jenom "taťka" smajlík Samozřejmě, že to bylo to první, na co jsem se ptal smajlík
abs
31. 8. 2008 13:2845
0 0
Dobrý, dobrý počteníčko, takhle si představuju komentář z jakýhokolik závodu. Takové fejetony by jednou mohli vyjít i knižne, byli by rozebrány. Utřu si slzu smíchu, ještě jednou dík .
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!

Je aktivovaný AdBlock nebo jiný blokátor reklam!
Pokud chcete náš web používat, vypněte ho prosím. Děkujeme!