„Tušení“, že Fábie S2000 bude testována na této klasické rally, nás přimělo k cestě do slunné Itálie. Vyrazili jsme až ve čtvrtek po poledni, takže do San Rema jsme přijeli těsně před půlnocí. Po bezproblémové akreditaci, jež se později ukázala celkem zbytečná, jsme vyrazili do hor na dopolední páteční rychlostní zkoušky, protože právě probíhající noční šedesátikilometrová byla po několika haváriích zrušena. Nechali jsme se zavřít na dva průjezdy ve velmi rychlé a přehledné pasáži s několika vlásenkami, odkud byl navíc krásný výhled na okolní kopce a vesničky.

Už první průjezdy mnoha S2000vek nás doslova nadchly a i ostatní závoďáky tu jely hodně rychle. Jenže i tady došlo k haváriím, a proto druhá polovina startovního pole musela po zrušení zkoušky projíždět volně. To samé se opakovalo i při druhém průjezdu. Sice se nám to moc nelíbilo, ale tady to jinak řešit asi nejde. Tratě jsou neskutečně úzké, zatáčka střídá zatáčku a když se někdo nabourá, zablokuje trať a nezbude nic jiného, než rychlostní zkoušku zrušit.

Odpoledne jsme na poslední chvíli dorazili do servisu a stačili si jen velmi krátce popovídat s Honzou a Petrem. Kluci byli unavení, ale bylo znát, že s fungováním auta byli spokojeni. I nám se zdálo, že Fábie je hodně rychlá.

V sobotu jsme vyrazili velmi brzy a za tmy se šplhali po serpentinách do místa, kde podle mapy jde přejíždět mezi dvěma erzetami. Daly se tak stihnout v pohodě tři průjezdy. Cestou jsme měli legrační zážitek, když v jedné horské vesničce, kde se vzali, tu se vzali tři oslíci. V klídku si pochodovali po silnici a my (jen dva oslíci) za nimi pomalu popojížděli, než se jim uráčilo odbočit někam do tmy.

Když jsme dorazili na vytipované místo, zjistili jsme, že nápad – pendlovat mezi dvěma erzetami dostalo také hodně místních Italů. Bylo pak docela legrační, když se jak na povel dal konvoj aut do pohybu a stejní lidé se třikrát potkali na stejném místě. Atmosféra tu byla výborná, pořadatelé s místními „carabinieri“ byli v pohodě. Škoda jen, že vzhledem k velké nadmořské výšce tu bylo zataženo a chladno. Sluníčko se ukázalo až nakonec, když špička startovního pole měla už odjeto. Z toho pochopitelně neměl ani trochu radost můj táta fotograf. Mě to ale nevadilo.

První místo byl nádherný vracák pokrytý spoustou jemného štěrčíku. Byli jsme zvědaví, jak z něho budou S2000ky odjíždět a jestli pojedou bokem. Skutečnost předčila přání a nádherně dravý průjezd Honzovy Fábie nás doslova nadchl. Po krátké pauze pak začaly nalétávat jedna S2000ka za druhou a téměř všechny průjezdy byly přímo skvělé. Největší úspěch měla holčičí posádka růžového Peugeotu, když spolujezdkyně z okénka vysypala na trať spoustu papírových barevných srdíček.

Druhé místo na vedlejší erzetě bylo něco úplně jiného. Byla to nesmírně rychlá pasáž – průlet obcí San Bernardo. Tady se poznalo, jací jsou jezdci srdcaři. Nakonec jsme podruhé přejeli do vracáku a posléze popošli i o kousek výš, do dalších serpentin. Druhé průjezdy vracákem už byly o trochu vlažnější, asi proto, že to byla poslední erzeta. Bohužel už nepřijel všemi očekávaný růžový Peugeot. Holky ho asi někde rozbily, škoda..

No a to je vše, co se rally týče. Po návratu do San Rema bylo už po vyhlášení vítězů, Fábie byla v kamionu na cestě domů, kam jsme se po návštěvě Monte Carla vydali i my. Cestou jsme si připomínali krásné průjezdy a říkali si, dobrá rally to byla!

Pěkné pokoukání na video vám přeje VFT

eWRC video – Rallye San Remo – VFT (99 MB)