Po hrubé chybě v Pačejově, kde jsme zahodili jednoznačně vyhraný závod, jsme do Šternberka odjížděli s jasným cílem. Nerizkovat, dojet do cíle a připsat si tak velmi důležité body.

Trénování bez problémů. Charakter tratě nám už předem ukázal, že o první pozice určitě bojovat nebudeme. Jízda ze serpentiny do serpentiny Kubovi opravdu nesedí. Byly tam však i klasicé úseky rozbitou cestou lesem. V sobotu začalo pršet, tak jsme dali mokré pneu, na kterých jsme vyhráli v Prachaticích, a vyrazili do boje. RZ 1 byla zrušena, tak jsme začínali až dvojkou. Kousek po startu při dobržďování do pravé 8 nám auto klouzalo pořád rovně. Děsně to klouzalo. To Kubu asi vyděsilo a ¾ vložky jel s velkým respektem a asi i obavou, že to do nějakého vracáku nedobrzdí. Až při nájezdu na úzkou lesní cestu se trochu chytil a zvýšil tempo. V cíli z toho bylo až 7. místo a hrozivá ztráta 19,7 vteřiny na Blaťáka, který tuto rz vyhrál. Řekli jsme si, že takhle to nejde a že musíme zrychlit.

Další až 7. místo v cíli rz 3 nás však dorazilo. Po zbytek dne jsme už správné tempo nenašli a trápili se tak do poslední vložky. Marně jsme hledali čím to může být, že jedeme tak špatně. Přece jen z posledních závodů nejsme zvyklí dostávat takové obklady od soupeřů. Asi se sešlo víc faktorů najednou. Charakter tratě, který Kubovi nesedí, vnitřní tlak, že nesmíme chybovat (pokud máme bojovat ve Vsetíně o první místo v seriálu) a prostě blbej den, který na každého někdy padne. Celkové čtvrté místo a 10 bodů do šampionátu bylo pro nás nakonec velkým úzpěchem. Honda bez jediného škrábance potěšila i mechaniky. Je nám líto Ládi Henzla, který chyboval na RZ 3 vyzkoušel si leteckej den a rozbil si tak auto. Věříme, že ho do Vsetína opraví, nebo si půjčí jiné a přijede tak bojovat o prvenství v šampionátu. Bude to velká bitva mezi Láďou Henzlem, Alešem Kaválkem a námi. Všichni tři máme šanci a prvenství v MČR ve sprintech.

Rychle se snažíme zapomenout na teto špatný výkon a těšíme se na bitvu do Vsetína.