Píše se pátek 17.10. cca 17h a tým AR přijíždí do prostoru letiště v Milovicích, aby postavil trať 3tího podniku AR.

Postupně do dlouhých nočních hodin vznikala velice zajímavá trať. Ráno drobné dodělávky a začaly přejímky. Vše probíhalo vcelku v pohodě a skoro podle programu. A najednou jako blesk z čistého nebe se objevil člověk, který nutně musel po části trati vozit brambory. Po delší a místy bouřlivé debatě jsme pod heslem "Moudřejší ustoupí" zkrátili trať a vypadalo to, že vše již bude v pohodě. Vypadalo říkám záměrně, protože další problém na nás číhal záludně v lese.

Již v pátek večer se v prostoru Milovic a letiště pohybovalo tolik "vojáků", že jsem se bál, že vypukla válka. A to jsme netušili co přijde v sobotu. Cca 3000 vojáků a z toho snad půlka na naší trati s tím, že tam mají štáb a budou o něj bojovat. A opět proběhla debata a vypadalo to na rozumnou dohodu o prostorech. Ale ouha, náhle se objevil problém v podobě malého, zavalitého a nemyslícího "vojáka", který byl zjevně výše postavený a se kterým jakákoliv diskuze končila na hraně tzv."držkobití". To znám z vojny před 25ti lety , ale dneska ?

Po sáhodlouhých a z jeho strany nesmyslných až nebojím se říci debilních debatách se objevil jeho (asi) nadřízený (pořadatel) a postupně se situace začala zlepšovat. Nebylo to jednoduché, ale zadařilo se. A konečně ! přišlo to, co všichni tak očekávali – začalo se jezdit. Vzhledem ke zpožděním se vypustilo vše co by soutěž zdržovalo a jelo se nonstop. Myslím, že jen zázrakem a díky Vaší pohotovosti na danou situaci se podařilo odjet všech 6 průjezdů, a to dokonce bez ztráty jediného "vojáka".

Trať byla asi trochu drsná, ale ruku na srdce, takhle má rally vypadat. Rychlé úseky střídaly technické a všichni jsme si mohli dosyta zasoutěžit.

Závěrem bych rád všem soutěžícím poděkoval za trpělivost a omluvil se za zdržení způsobená nemyslícími lidmi. Bohužel proti tomuto faktoru jsme naprosto bezmocní, prostě lidskou blbost nepřekonáš.

Dále bych ještě rád poděkoval všem, kteří se starali o zabezpečení trati. Byla to řehole, ale zvládli jste to. Díky. Zatím ahoj Zdeněk Maxa.