Václav Kopáček junior patří nejen k velice rychlým, ale také divácky atraktivním a oblíbeným, pilotům. Jízdu plnou smyků nabídl fanouškům i na posledních dvou podnicích letošního Rallye Cupu. Nejen o nich jsme si s talentovaným blovickým soutěžákem povídali ve velmi otevřeném rozhovoru.

Jako pilota odkojeného volným pohárem by mě předně moc zajímal Tvůj názor na konflikt, který se před Kramolínem rozhořel mezi Federací automobilového sportu a amatérskými podniky. Myslíš si, že například organizační zajištění a bezpečnostní vybavení vozů ve volném poháru je vždy na odpovídající úrovni?

Venda: „Konflikt před Kramolínem mi osobně připadal jako schválnost Federace automobilového sportu. Jako kdyby kramolínským záviděli početné startovní pole a zájem posádek. Od činovníků FASu je docela podpásovka oznámit odmítnutí zapůjčení časomíry a časoměřiče pouhé tři dny před startem a licencovaným jezdcům a časoměřičům hrozit v případě účasti odebráním licencí.

Když už nechtěli pomoci, bylo by serióznější informovat kramolínské zavčasu a dát jim šanci sehnat jiné časomíry a jejich obsluhu. A tvrdit tři dny před soutěží, že vlastně ani pořádně o konání Kramolína nevěděli, je dle mého názoru sprosťárna. Dost mě to od FASu mrzí. Kde jinde by brali nové jezdce a talenty než z volných podniků?! Třeba Honzík Sýkora, Pepa Čermák, Míra Janota, Sláva Ducháček, Jirka Petrášek a mnoho dalších kluků jsou vynikající piloti, kteří ve volných pohárech začínali a dnes jezdí úspěšně podniky pod hlavičkou FASu. Ne každý má hned na zaplacení licence, oblečení, helmy a auta odpovídajících požadavkům FASu.

Nejsem vysazen na FAS, ale měli by také brát ohled na kluky bavící se závody a obětující soutěžím a přípravě auta všechen volný čas. Je jasné, že když budou penízky, také raději pojedu sprinty. Ale když nebudou, nebudu přece sedět doma a pokusím se jet alespoň některé volné podniky, protože mám motoristický sport rád. Setkáme se s kamarády, popovídáme a užijeme zábavu. Proto jezdíme a určitě nejsme sami. To je třeba si uvědomit.

A co to bezpečnostní hledisko?

Bezpečnost? Když to vezmu z hlediska pořadatele, žádný si na svém podniku jistě nepřeje malér. Každý se snaží svoji soutěž zabezpečit co nejlépe a nemyslím si, že by to bylo na volném poháru nějak podceňované. Koneckonců, v nedávno odjetých Kralovicích nepovažuji záchranou akci zraněných diváků za zanedbanou.

Vybavení aut a posádek? Auta si kluci většinou připravují doma sami. Jaký si udělají nebo nechají udělat rám, je většinou na jejich zodpovědnost a dělají to především pro svou vlastní bezpečnost. Osobně bych si do auta s nějakým „polorámem“ nesedl a jistě nejsem sám. Auta pro volný pohár nepovažuji za špatná. Naopak. Některých je pro závodění až škoda. Netvrdím ale, že jsou všechna ideální. Pak už záleží na technických komisařích, zda je dotyčný puštěn do závodu.

Pochopitelně jsou předepsané sedačky, helmy a pásy, bez čehož nikdo nejede. Co je navíc v MČR? Prádlo? Široké pasy? Podle mě jsou tam stejné věci, jen třeba trošku zdokonalené, ale především dražší. Doufám v přežití volných podniků a ukončení rozbrojů mezi nimi a FASem. Asi se mnou nebude dost lidí souhlasit a možná se stanu terčem mnoha nadávek a pomluv, ale já to prostě svým pohledem vidím takto. Když nemám peníze na MČR nebo MMČR a chci se vozit a bavit, tak tady!!“

V Kramolíně jsi se poprvé po roce představil se svým letitým wartburgem. Mohl bys krátké svezení popsat a říci, co bylo příčinou odstoupení? Jaké bylo poškození vozu?

Venda: „Svezení bylo opravdu krátké :-) K odstoupení došlo jen mojí hloupostí. To víš, člověk zmlsaný z pěkného áčka sedne do warťase a chce po něm zázraky. Nemohlo to dopadnout jinak :-) Prostě jsem byl nešťastný z toho, jak auto nejede a nefunguje. Na první vložce jsme od tatího dostali jedenáct vteřin. Byl jsem tím moc zklamán a nemohl jsem se dostat do tempa. Začátek druhé erzety se mi velice líbil. Jelo se za mlhy a tak jsem získal pocit pohodové jízdy.

No a přišel osudný retardér, kde jsem ještě na chviličku uvolnil brzdu, protože jsem k němu jel až nějak moc pomalu. Po jeho projetí jsem najel pravými koly na trávu a bylo to v čudu. Lehkým smykem jsme se dostali na okraj k plůtku a trefili zadním ramenem patník schovaný v trávě. Auto se natočilo na plot a cvak, jedna kuna (blatník), cvak druhá kuna (přední dveře), cvak třetí kuna (zadní dveře) a najednou to bylo zase na cestě. Péťa křičel: „Jeď !!!“ a tak jsme jeli. Šikmo, ale jeli :-) Bohužel už jen kousek. Újmou byly jen výše uvedené věci – rameno, oboje dveře a blatník :-)“

Daleko úspěšněji se Ti dařilo uplynulý víkend v Kralovicích. Jak se Ti jelo v pátek v té husté mlze? A jak hodnotíš soutěž celkově?

Venda: „Nemyslím, že se mi dařilo. Ale líbilo se mi to, to je fakt. My jsme vlastně za mlhy večer ani nejeli. Absolvovali jsme jen jednu rychlostku a to poslední noční, čtvrtou. Jelo se nám opravdu hezky. V noci se mi to opravdu líbilo a i šmudlovi wartburgovi se jelo trošku lépe. Vlhko a studený vzduch mu jdou k duhu :-)

Musím říct i za mého navigátora Péťu Třísku, že to bylo opravdu hezké svezení! Soutěž byla z mého pohledu velmi povedená a nabízela krásné a obtížné erzety. Škoda jen pátečního incidentu. Je to pro tuto soutěž asi zakleté, ale doufám, že se kralovičtí nevzdají a budou pokračovat. Byla by jich škoda! Krásné a pestré obsazení aut a mnoho dobrých pilotů a správných střelců jistě nabídlo divákům atraktivní podívanou.“

Patříš jednoznačně k divácky nejatraktivnějším jezdcům a Tvé průjezdy většinou kvitují fanoušci aplausem. Vnímáš během jízdy nějak jejich fandění a podporu?

Venda: „Osobně se za nějakého atraktivního jezdce nepovažuji. Podle mě podobně a ještě lépe jede každý druhý. Fanoušky ale samozřejmě vnímám, především za zatáčkou. Než se wartburg z vracáků rozjede, mám čas i na svačinu :-) Všem za podporu moc děkuji, i když nevím, čím jsem si ji zasloužil. Jste super !!! Nevím, jak se za fandění odměnit. Třeba někde zase zkusím zatáhnout za ručku :-)“

Jak jsi vůbec ke svému rozevlátému stylu přišel? Natrénoval jsi ho někde na polních cestách nebo už ses s ním narodil?

Venda: „Opravdu nevím. Nemám nějaký rozdílný styl od ostatních. Spíše bych se chtěl vyrovnat některým úspěšnějším jezdcům. Snažím se bavit sebe a snad trošku i diváky. Třeba se to občas povede. Trénoval jsem od malinka jako mnoho jiných kluků – po polích a polních cestách. Čím více bokem, tím lépe :-) Ale jsou jiní borci, kteří umí smykem neskutečné věci, třeba Valda, Honzík Sýkora, Pepa Čermák, Míra Janota, Péťa Šimurda a podobní střelci.“

Velice vydařenou sezónu má za sebou Tvůj otec. Jak jsi s jeho výkony a také fungováním golfu spokojen?

Venda: „Tatí jede naprosto fantasticky, čistě a strašně rychle. Letos se určitě nemá za co stydět a vítězství ve své třídě v Rallye Cupu si za dosavadní kariéru a dva roky trápení s golfíkem zaslouží. Současným fungováním golfa jsem nadšen při každém usednutí do něj. To snad ani není možné, jak letí. Chtěl bych za to moc poděkovat makáčům z mechanické dílny Motor Kolář Blovice, kteří motor vymysleli a složili, a bezesporu také inženýru Milanu Liškovi za výrobu stálého převodu do převodovky, která si s motorem krásně padla do noty. Díky!

Jen mě mrzí někteří jedinci šířící pomlouvačné informace o nečistém motoru. Buď ať podají oficiální protest a přesvědčí se, nebo ať si ty drby nechají od cesty. Jede se třída do 1200 ccm a kdokoliv může protest podat. Podíváme se na to :-)“

V Kramolíně se pod hlavičkou Vašeho týmu premiérově představil také Tomáš Feja, přezdívaný Jerry. Uvidíme ho v příští sezóně na startu častěji?

Venda: „Jerry je drak a pro příští sezónu bychom snad měli zamakat na nějakém vylepšení motoru. V sezóně 2009 se samozřejmě chystá startovat mnohem častěji, ovšem je to opět o penězích. Snad se seženou a Jerry zase pojede bokem :-) Do budoucna možná přibude ještě jedno vozidlo, ale nepředbíhejme :-)

Uplynulá sezóna pro Tebe znamenala první tři starty ve sprintrally. Tušíš už, jestli se bude příští sezóna ubírat častějšími starty mezi „velkými“ kluky a případně s jakým autem?

Venda: „Za uplynulou sezónu jsem velice šťastný. Splnil se mi další velikánský sen a jel jsem s opravdovým áčkem (Škoda Fabia třídy A5 v Pačejově, pozn. autora). Moc děkuji všem, kteří se na tom podíleli. Další starty jsou zatím ve hvězdách. Rozhodně ale nechci sedět doma :-)“

Nyní trochu z jiného soudku. V roli diváka jsi zavítal na Setkání mistrů do Sosnové. Můžeš přiblížit své pocity z této akce a třeba také ze svezení s Pavlem Valouškem?

Venda: „Setkání mistrů považuji za nádhernou věc. Ani nemluvě o tom, pokud máte možnost sednout si vedle takových pilotů, kteří se této akce účastní. Tyto možnosti jsou především v pátek. Pocity ze svezení s Valdou? Ty jsou nepopsatelné. Ten kluk je prostě „blázen na svobodě“ :-) Je to mega kapacita a fantastický pilot. Kéž bych jednou uměl takhle jet. Je zážitek koukat bočním okýnkem ven ve sto šedesáti :-) To se musí zažít. Děkuji Pájo!!!“

Závěrem bych chtěl za Kralovice poděkovat Péťovi Třískovi z Realitní kanceláře Šumava Reality, mému tatímu, všem fanouškům, klukům za práci na autě v servisu a celé rodině. Plánem do budoucna je určitě jezdit, držet volant a sedět v anatomu. Závodnický sen už se mi splnil tím, že jsem vůbec kdy mohl jet závody. Tajný sen zůstává pořád tajným. Třeba se jednou vyplní, ale je to spíše nereálné :-)