Dnešním článkem otvíráme nový seriál o nejoblíbenějších rychlostním zkouškách našich soutěžáků. Oslovili jsme desítky jezdců a spolujezdců, které Vy čtenáři pravidelně vídáte na českých a moravských tratích, a jejich hodnocení, vzpomínky či tipy Vám budeme postupně předkládat.

I když vzhledem k „profláknuté“ pověsti autora článku můžete snadno nabýt dojmu, že je seriál zmanipulovaný, není tomu tak ;-). Hned první dva respondenti, kterými jsou Jirka Volf a Martin Bujáček, řadí na nejvyšší příčky jeden z pilířů zlínské Barum rally – legendární rychlostní zkoušku „Pindula“.

Předtím, než se Jirka Volf rozpovídá o své nejoblíbenější rychlostní zkoušce, pojďme si připomenout historii této kultovní erzety, která je pro zlínské rodáky stejnou ikonou jako Ouninpohja pro finské fanoušky. Historie Pinduli se začala psát v roce 1973 při třetím ročníku Barum rally, kdy byla poprvé vytyčena rychlostní zkouška mezi Provodovem a Želechovicemi. V dalším ročníku sice došlo k jejímu zkrácení, kdy zkouška startovala v Obůrkách a končila na Provodově, v roce 1975 ale poprvé odstartovala v místě nesoucí název Pindula, kde dnes leží pomyslná brána k jezdeckému ráji ve zlínském podání. Dvanáctikilometrová vložka Pindula-Provodov vydržela v itineráři Barum rally pouze jediný ročník, neboť existující lesní cesty umožňovaly její prodloužení až k Bohuslavicím a svojí délkou tato erzeta narostla až téměř ke dvaceti kilometrům. Její páteří se stal technický a uskákaný úsek mezi Pindulou a Obůrkami, o jehož náročnosti se v minulosti přesvědčila řada pilotů – naposledy třeba Roman Kresta, který zde v roce 2008 zcela zdemoloval Peugeot 207 S2000.

Foto: tištěný program Barum rally, czechrallyeweb.net
Vracák v Obůrkách

V letech 1976-1981 ovšem vozy nemířily do cíle nad Lípou, ale populární a divácky velmi vděčnou vracečkou v Obůrkách najely na okresní silnici vedoucí na Provodov. V roce 1982 byl tento úsek nahrazen variantou směřující k okraji Želechovic a dále pak k cílovému sjezdu nad obcí Lípa. Díky této úpravě se prakticky celá vložka jela na úzké cestě a velmi náročná byla závěrečná krátká šotolinová pasáž, kterou později pokryl kvalitní asfalt. V roce 1986 se v názvu Barum rally objevil nový přívlastek Tríbeč, což zřejmě bylo pro traťové architekty impulsem k obrácení směru, ve kterém se Pindula dosud jezdila. Vložka tak startovala nad obcí Lípa a končila jezdecky nepříjemnými a divácky atraktivními horizonty u Bohuslavic. V „sametovém“ roce 1989 se Pindula vrátila ke své původní podobě „z kopce“ a následujících dvou ročnících 1990 a 1991 se díky některým úpravám roztáhla do jedné z největších délek. Došlo k úpravě v oblasti startu u Lípy a největší změnou prošel onen technický úsek mezi Obůrkami a Pindulou. Trať vedla k místu zvanému Na Salašoch, aby se po průjezdu krátké spojovací pasáže napojila na asfaltový úsek z Provodova k Orlímu hnízdu. Zde bych se rád obrátil na pamětníky a čtenáře, kteří si vybavují tyto dva ročníky Barumky. Ani po důkladném průzkumu se mi totiž nepodařilo získat žádnou indícii, která by mě přesně navedla k úseku, kterým vedla ona spojovací sekce od místa Na Salašoch. Jakousi představu mám, jistotu nikoliv.

V roce 2008 pohřbil na Pinduli své naděje Roman Kresta
Barum rally 2008

Objížďka páteřního lesního úseku byla předzvěstí těžkých let, které na Pindulu čekaly. Na předlouhých pět let se z harmonogramu Barum rally vytratil populární přejezd a „skok“ přes silnici na Pinduli a stavitelé trati museli v té době hodně improvizovat, aby rychlostní zkouška alespoň částečně připomínala erzetu z dob minulých. V roce 1992 se odjela pasáž Lípa-Provodov a přestože cílový směr byl návratem ke kořenům, tak se o příliš hodnotný úsek nejednalo. Okresní silnice mezi Želechovicemi a Provodovem se od sedmdesátých let rozšířila a narovnala, a v některých „letištních“ pasážích se jezdilo opravdu velmi rychle. Následující rok 1993 byl výjimečný v tom, že se jely hned dvě různé rychlostní zkoušky, které částečně zasahovaly do původní trati. Organizátoři Barum rally otočili loňskou erzetu Provodov-Lípa a mezi Kudlovem a Pindulou byl vytyčen sedmikilometrový rychlostní test vedoucí kolem filmových ateliérů, na němž se pravidelně střídala šotolina s asfaltem různé kvality. Čtyřiadvacátý ročník Barumky v roce 1994 zase využil úseku známého z bývalé Rally Valašká zima. Startovalo se na Kudlově a po průjezdu nezpevněné komunikace se posádky dostaly do Želechovic, kde se napojily na známý úsek do cíle v Lípě.

V roce 1995 se zhmotnily nejtemnější můry všech příznivců této vložky, kdy se v harmonogramu Barum rally neobjevil ani jeden kilometr jakékoliv partie bývalého testu. Po roční pauze se na lepší časy začalo blýskat v roce 1996, kdy se jel krátký čtyřkilometrový šotolinovo-asfaltový úsek z Provodova na Pindulu. V roce 1997 se startovalo se v Březnici, po absolvání přejezdu hlavní cesty na Pinduli zamířily posádky v protisměru tratě z předchozího roku 1996 do Provodova a odtud po okresní silnici do Želechovic a místa již tradičního cíle v Lípě. Zajímavostí je, že se jednalo o vůbec nejdelší verzi rychlostní zkoušky Pindula.

Definitivní návrat ke kořenům se uskutečnil v roce 1998. Vzrůstající popularita Barum rally a zainteresovanost samosprávy znovu otevřela posádkám lesní klíčový úsek mezi Pindulou a Obůrkami. Startovalo se sice v Březnici, dva kilometry po startu se ovšem trať znovu napojila na onu „královskou“ variantu z osmdesátých let. Do starých kolejí se Pindula definitivně vrátila v roce 2002 a po klasické trati z Bohuslavic do Lípy (či naopak) se jezdí dodnes.

V roce 2007 si rychlostní zkouška Pindula bohužel vybrala nejvyšší daň v podobě zmařeného lidského života. Po těžké havárii a bočním nárazu do stromu utrpěl navigátor Luděk Kocman velmi vážná zranění, kterým navzdory veškeré péči lékařů podlehl. Památku Luďka Kocmana tak bude navěky připomínat pomníček, který byl vztyčen v místě tragédie.

Na závěr této historické exkurze bych především rád poděkoval Tomáši Plachému, z jehož článku zveřejněného v roce 2006 v srpnovém vydání časopisu Rally jsem si dovolil citovat několik souvětí. A na úplný závěr historického přehledu přidávám mapky Pinduli ze zmiňovaných ročníků Barum rally:
1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993, 1993 (2) | 1994 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008

Rychlostní zkoušku Pindula ve variantě 2008 si můžete prohlédnout i na Google mapách, kde je k dispozici několik krátkých videoklipů z diváckých míst.

Historický přehled máme za sebou, takže se teď můžeme podrobněji věnovat charakteru rychlostní zkoušky. Pindula je velmi specifická střídáním povrchu i rytmu. Jede se na širokém i úzkém asfaltu různé kvality, v minulosti nechyběla ani šotolina, nejvíce však převažuje uskákaný asfalt. Vezměme si třeba variantu z Bohuslavic do Lípy, přestože svoje kouzlo má i opačný směr, kdy jsou z diváckého hlediska obzvláště atraktivní skákací horizonty těsně před cílem. Úvodních pět kilometrů se jede na extrémně uskákaném a rozbitém asfaltu, který místy připomíná makadam, a při druhých či třetích průjezdech zkouškou nebývá nouze o defekty. Úvodní sekce obsahuje několik velmi rychlých úseků, které jsou prošpikované spoustou protahováků a zatáček vybízejících ke "katování". V současnosti si ovšem jezdci "katování" moc neužijí, protože ve většině takových zatáček jsou umístěny kolíky, které mají zabraňovat zkracování trati.

Na přeskoku hlavní cesty na Pinduli se pokaždé schází davy diváků, i když je to místo, kde až na výjimky jezdci příliš nezávodí. Dá se tady více zkazit než získat, spodek auta dostává pořádně zabrat a je velmi náročné dobrzdit do následujícího levého vinklu. Po přeskoku či spíše přejetí hlavní cesty na Pinduli zamíří posádky na několikrát zmiňovaný páteřní úsek do Obůrek. Ten nabízí takřka všechno, co si jen může jezdec přát. Jsou zde zatáčky všech poloměrů, chybí snad jen vracák na ruční brzdu.

Jaroslav Orsák ukázal, jak se skáče na Pinduli
Barum rally 2008

V Obůrkách přechází trať z úzké cesty na širokou okresní silnici do Želechovic, kde je každoročně přítomno obrovské množství lidí. O dramatické momenty zde nebývá nouze a mnoho posádek mívá problém trefit se do pravoúhlé zatáčky, protože jí předchází rychlá asfaltová pasáž s nepříjemným horizontem. Vozy se vracejí na úzký uskákaný asfalt a po průjezdu dřevařským závodem a pilou trať stoupá k oblíbenému diváckému místu zvanému "Kmentovy televizní zahrádky". V opačném směru z kopce se jedná o srdcovou pasáž, kde se dají vydělat cenné vteřiny.

Po průjezdu malým lesíkem za Kmentovými zahrádkami, který však skrývá několik velmi záludných zatáček, se posádky dostávají do oblasti lipských Pasek. Zde začíná přehledný a rychlý úsek mezi zemědělskými pastvinami, který je protkaný řadou horizontů, a v současnosti se zde jezdí na kvalitním – i když úzkém – asfaltu. Závěrečný prudký sjezd "na srdce" svojí obtížností podtrhuje náročnost celé rychlostní zkoušky.

A protože obraz hovoří mnohem srozumitelnější řečí, projeďte si Pindulu skrze onboard z vozu Jaroslava Orsáka z loňského roku 2008 (poděkovaní patří serveru mediasport.cz) a společně s ním si prožijte obrovskou krizovku, do které se jezdec dostal poté, co to "podržel" na přeskoku hlavní cesty na Pinduli.

Jaroslav Orsák, Barum rally 2008
Originál na www.mediasport.cz

Vraťme se ale k původnímu tématu a námětu našeho nového seriálu. Jako první nám přišla reakce od brněnského pilota Jiřího Volfa, který nám svoji nejoblíbenější erzetu popsal takto: „Z jezdeckého hlediska je mojí nejoblíbenější českou rychlostní zkouškou zlínská Pindula. Je technická, není příliš rychlá a každoročně zde panuje úžasná divácká atmosféra. Nejraději Pindulu jezdím dolů z kopce ve stejném směru jako v loňském roce, kdy to v lese pod Pindulou rozbil Roman Kresta. Na erzetu mám jen ty nejlepší vzpomínky, i když třeba před sedmi lety jsem musel na trati předjíždět celkem 6 aut, protože pořadatelé nebyli schopni mě posunout ve startovním pořadí směrem kupředu! Pokud bych měl hodnotit jako divák, tak by mojí nejoblíbenější erzetou byla slušovická vložka a divácká aréna ve Slušovicích.“

Jiří Volf "přeskakuje" hlavní silnici na Pinduli
Barum rally 2005

„Z obecného hlediska preferuji technické rychlostní zkoušky o délce 12 až 30 kilometrů, kde se často mění rytmus jízdy. Líbí se mi, pokud se střídají podmínky a nebráním se zkouškám, kde se přechází z asfaltu na šotolinu a naopak. “

„A naopak nemám rád všechny rychlé a nebezpečné erzety, na nichž je minimum technických míst a organizátorům jde jen o to, jak se dobrat k požadované kilometráži. Stejně tak se mi nelíbí monotónní asfalt.“

Tolik slova a hodnocení Jiřího Volfa, ve druhém díle se podíváme na českokrumlovské Malonty, které si oblíbilo hned několik známých jezdců a spolujezdců.

Zdroje: magazín Rally 06/2006, oficiální programy Barum rally, mediasport.cz