Jednorázově obnovená posádka Štěpán Vojtěch – Michal Ernst si v úterý před Rally Bohemia ozkoušela pronajatou Škodu Fabia S2000 na krátké testovací trati. Oba aktéři se na téměř domácí soutěž velice těšili a také pečlivě připravovali. Test proběhl bez problémů a posloužil k seznámení se s autem. Štěpán do té doby v rally závodil pouze s auty disponujícími přeplňovanými agregáty, takže koncepce vozu S2000 byla novou výzvou.

Oficiální shakedown v Sosnové lákal liberecko-příbramskou dvojici především širokou tratí, kde se nechala Fabia vyzkoušet v limitních situacích a vždy s dostatečnými únikovými zónami. „Bylo pozitivní, že na této trati se může jít přes hranu. Se zkouškami na Bohemii to sice nemělo nic společného, ale nám to pomohlo. Více jsme Fabku poznali a tušili, jak na ni. Zejména pomalé zatáčky na jedničku bylo třeba se naučit a autu vyhovět. Dosáhli jsme dokonce třetího času a tak jsme nastupovali do soutěže optimisticky naladěni,“ přiblížil předstartovní aktivity týmu Brouk.

Tento test přinesl i jednu neradostnou zprávu. Team poprvé zaregistroval potíže s řízením. Do Fabie tak putovalo náhradní řízení i s pumpou a s vědomím, že bylo učiněno pro zdar startu vše, nastoupili kluci v pátek v podvečer na Superspeciálku. „Nechali jsme se trochu unést a šli do toho, jako bychom spolu závodili před týdnem,“ okomentoval úvodní test Myšák. „Sice jsme trochu ztratili tím, že jsem v jedné pasáži nějakým způsobem dořadil i přes aretaci až na neutrál, ale i tak nás 11. čas více než potěšil,“ dodal liberecký pilot. Páteční euforii vystřídala studená sprcha již na úvodním testu sobotní sekce. Opět se projevily problémy s řízením a auto posádku dvakrát pořádně vystrašilo. Dvě krize zaznamenané na onboardu nevycházely z přehnaného nasazení, ale přesto nebylo daleko od chyby vedoucí k velmi předčasnému konci. Před startem namontované náhradní řízení bylo starší specifikace, což se ukázalo jako fatální. “Prostě fungovalo velmi nepřesně,“ nastínil problémy Štěpán.

Vystrašená posádka dorazila do cíle zkoušky, ale důvěra v najatou techniku byla ta tam. Stále se tato dvojice pohybovala kolem desátého místa absolutně, což je po dlouholeté pauze jistě skvělý výsledek, navíc s neznámou technikou, ale zvyšovat nasazení do dalších zkoušek se ani jednomu v kokpitu nechtělo. „Docela jsme byli vykulení. Ovládání auta se na přejezdu mezi druhou a třetí vložkou ještě zhoršilo. Na testu se takhle nechovalo. Pak jsme lehce poladili tlumiče, aby se to eliminovalo, ale později nám došlo, že to nebylo nastavením podvozku,“ dodal zklamaně v prvním servisu Štěpán.

Před startem RZ3 posilovač vynechával častěji a kousek po startu vyteklo řízení úplně. Celou erzetu tak museli absolvovat bez posilovače řízení, což znamená téměř neovladatelný vůz „Na bordelu jsme šli na dvojku do hodin a tam lehce pochroumali nárazník,“ popisuje jeden moment mitfára. Následující zkouška byla zrušená a po ní byl už servis. Štěpán cítil tuto vypuštěnou zkoušku jako záchranu a proposiloval se volným průjezdem do servisní zóny. Tam již čekalo nové řízení aktuální specifikace, dodané přímo z fabriky. „Ihned po opuštění servisu bylo jasné, že to funguje, jak má. Řízení bylo přesnější, ale autu už jsme nevěřili. Tomu jsme přizpůsobili i tempo. Neustále jsme zjišťovali, jestli je vše správně,“ ohlíží se na první kilometry po servisu navigátor. Propad pořadím přišel na šesté zkoušce, kde kluci nabrali 2,5 minuty. Tentokrát nebylo na vině auto, ale chybička pilota, který se na výjezdu ze serpentýn dostal na kraj škarpy a ocitl se dvěma koly mimo vozovku. Návyky ze silné čtyřkolky se ovšem nepodařilo uplatnit a auto zůstalo viset „na břiše“. Z této nezáviděníhodné pozice posádku po průjezdu Emila Trinera dostali až diváci, kterým tímto za pomoc posádka děkuje. „Na pohodě nám to rozhodně nepřidalo, pozitivní bylo jen to, že se auto chovalo předvídatelně,“ okomentoval výlet mimo trať Brouk. Na sedmičce auto fungovalo, posádka nezaváhala a čekal ji po šestnáctikilometrové zkoušce postup o 12 míst vzhůru!

Pak nastala jízda, na jakou jsme byli v minulosti v podání této mediálně atraktivní dvojice zvyklí. Zkoušky 8, 9 a 10 znamenaly další zlepšení a sžívání s autem. Postup o celkem 13 příček vzhůru až na 26. absolutně. „Jízda s S2000 se nám začala líbit a už jsem věděl, co a jak. Jeli jsme bezpečně, ale s dobrým pocitem. O to nám šlo. Ve druhém průjezdu Vince jsme se na starých gumách zrychlili o devět vteřin, což bylo dobré pro další posun v chápání auta,“ zhodnotil závěr první etapy Štěpán Vojtěch. Posádka tak dokonce získala na Vici II post první netovární Fabie.

Na neděli dostala Fabia nové tvrdší pneu, jaké jela konkurence, a všichni v týmu doufali v další postup vpřed. Nic podobného se bohužel nekonalo. Na 5. km úvodní nedělní RZ byla Fabia opět bez kapaliny v řízení. Na vině byla prasklá hadice. Nemělo smysl dál pokračovat. Podle mezičasů to vypadalo, že vhodné obutí a odjeté kilometry se pozitivně podepsaly na výkonu posádky, ale očekávání zůstala nenaplněna.

Co na to říci? Štěpán opět dokázal, že je schopen zajet po dlouhé pauze i s neznámou technikou slušný výsledek a spolupráce s Michalem fungovala bez problémů. „Snad to nebyla úplná ostuda, ale jet jen tři RZ v pohodě je hodně málo,“ posmutněle konstatoval Brouk a dodal: „Bohemka se mi vždycky líbila, akorát se nám na ní nikdy nedařilo. V minulosti jsme měli problémy s turbodmychadly, se spojkou… Vlastně mám tuto rally nejméně projetou, zejména nedělní sekci. Mít problém s řízením na jedné soutěži a hned třikrát není úplně normální. Limitovalo nás to a není divu, že naše pocity jsou smíšené. Výhodou bylo, že jsme nebyli soustředění na nějaký cíl, užívali jsme si to vše jinak. Byli jsme uvolnění a chtěli být rychlí a mít bezva zážitek…“ Svého pilota doplnil i navigátor: „Dva roky jsem se na to těšil, fakt opravdu moc, ale technika stávkovala celý závod. Být s Broukem po čase v autě bylo děsně fajn a šlo nám to, ale místo toho, abychom získávali důvěru v auto, byli jsme vystrašení. Na neděli jsem nemohl ani dospat, jak jsem se těšil. Očekávali jsme progres a zrychlení. Bylo jedno, jestli bychom byli 1. nebo 150. Šlo nám o dobrý pocit, ale to se nestalo a šli jsme hned do sprch. Celkový dojem je zastíněný zklamáním.“

Pokud odhlédneme od výsledku na Rally Bohemia, jak tedy hodnotí bývalá WRC posádka novou techniku S2000? „Bylo potřeba pozměnit si rozpis. Přijíždělo se pomaleji a brzdilo se také jinde. Také je důležité hlídat si zatáčky proti kopci. S2000 nemá výkon a je složité na řízení. Je to o zkušenosti, jelikož je třeba jet vlastně pořád za hranou. Na to je třeba auto moc dobře znát. V krizi se s autem příliš zachránit nedá, nemá koně. Oproti WRC je to o hodně složitější, tohle neodpouští chyby, s WRCem se dalo bojovat. Celé mi to přijde tak trochu padlé na hlavu. Auto je drahé, provoz stojí veliké peníze a z hlediska nákladů nevidím oproti tehdejším WRCům velký rozdíl. Myslím si, že to musí být pro diváka méně atraktivní, pro jezdce je to větší boj, takže celkem zajímavé. Každopádně je to výzva. Naprosto v tomto porovnání nechápu zvětšení restriktorů u „eNek“. Já mít tým, co si před dvěma lety pořídil a provozuje S2000, tak skáču vzteky 2 metry vysoko. Produkční auto je za méně než půlku a výkon se dohání takovouto banální věcí. Pro sport je to asi dobré, pro diváka také, ale představa, že mám v garáži S2000 a pronajímám to na kšeft… je to na hlavu postavené,“ zhodnotil ze všech stránek novou třídu Štěpán, kterého ihned doplnil Myšák: „Podvozek byl opravdu dobrý, ale motor je obrovským zklamáním. Závodní auto, které pozná rozdíl kopec – nekopec, jsem už dlouho nezažil. Tím, že se jede pomaleji než s WRC, tak je i více času, proto jsem Broukovi některé pasáže z rozpisu opakoval a pak také proto, že v autě je děsný kravál, tak abych měl jistotu, že mě slyší. Rozpis byl z části náš z let 2005 a 2006, něco bylo z loňského roku, vše s drobnými korekcemi, ve vztahu k autu.“

Jak hodnotí pauzírující soutěžák svou konkurenci? „Přední posádky, co se perou o titul, jedou fakt rychle a musí to být moc pěkné pokoukání na každé soutěži. Jedou opravdu pěkně. I díky tomuhle startu jsem docenil zpětně to, jak jsme účinkovali my v neopakovatelné éře rally. Ne, že by to dnes nestálo za nic, ale ten náboj je trošku jiný. Bohemka byl super závod. Zpestřený perfektní konkurencí a polskými posádkami, ale mám dojem, že to bývalo jiné a diváci dříve dostávali více,“ rozzářil se při vzpomínce na slávu vozů WRC Brouk. Michal Ernst si pochvaloval výkony, které předvedli kolegové: „Venca Pech jede neskutečně pěkně a produkční auto v jeho rukách je pro S2000 velkou hrozbou. Zlepšil se hodně i Vojta Štajf a oba dokazují, že auto S2000 prostě nemá maximálku.“

Co tedy bude dál? Brouk se bude nadále věnovat své firmě, Myšák se za 14 dní objeví na startu Finské rally. Možná někdy pak…