Luboš Tenkl je z letošního průběhu Pražského Rallysprintu řádně rozladěn. Přečtěte si jeho reakci na právě proběhnuvší závod.

„Vůbec nevím, co si mám o pořadateli Pražského Rallysprintu myslet. Tři roky se mu snažíme pomáhat radou, půjčujeme mu lidi na stavbu rychlostní zkoušky na Strahově, snažíme se mu vysvětlovat, co je podstatné pro jezdce i pro diváky, ale mám stále silnější pocit, že je to úplně zbytečný. Když se na stadioně poprvé stavěla dráha ze zámkové dlažby, říkali jsme, že je to nesmysl, a že se kostky vytrhají…Podle slov pana ředitele to byl nesmysl. Pak jsem po dohodě dva týdny před soutěží jel na Strahov se závodním autem dráhu vyzkoušet a po dvou průjezdech se celá rozlezla a mohla se dělat znovu. Jen díky tomu, že jsme tam poslali lidi s hevery, tak se to mohlo odjet.

Už dva roky říkáme, že trať na stadioně je příliš úzká a na pořádný smyk tam není místo. Lidi si zaplatí za to, že chtějí sledovat show a ne jezdce, kteří tam jedou jak bába pro mlíko…zase zbytečná práce. Pan ředitel má svou hlavu. Pražský Rallysprint by mohl být neskutečně krásný závod, kdyby se tady neustále nedělaly nějaké nesmysly, které postupně odrazují diváky i jezdce.

Ve Velké Chuchli jsem upozorňoval na to, že jet jen po trávě je risk, že v případě, že zaprší z toho budou bahenní lázně a auta se budou nekontrolovatelně klouzat, pokud vůbec projedou. Budou naštvaní diváci i jezdci. Naštěstí pro pana ředitele trať zmrzla a zasněžila se, a tak se nestačila rozjezdit, ale když jsme na ni najeli, byla vyleštěná jak zrcadlo a nedalo se na ní pořádně jet. Koho pak takovéto závodění baví? Diváky? Když stojí na tribuně a baví se o tom, že jejich „stará“ by tam jela rychleji?

Týden před závodem jsem navrhoval možnost, že zajistím posyp rychlostní zkoušky Karlík-Roblín, protože se dalo čekat, že se to uklouže tak, že se nebude dát jet. Na poslední chvíli to pan ředitel zrušil. Stálo by to peníze. Tak nás radši nechá tam ničit auta za miliony, aby ušetřil desetitisíce… Koho bavilo sledovat bezmocně klouzající se závodní auta na zimních gumách do retardéru u Lomů Mořina, který se nedal na ručku pořádně projet, protože proti kopci se na tom ledu auto nechtělo rozjet?

Organizační paskvil vyvrcholil na Strahově, který se jel o půl hodiny později. Nikdo nevěděl co se děje, kdy se co děje a my jen čekali na to, až někdo zavelí ke startu. Před tím jsme díky zmršenému harmonogramu museli jezdit po Praze jako blázni, abychom stihli časovku…Trať kolem Strahova byla uklizená Pražskými službami jen tam, kde jezdí autobusy, jinde se na to pan ředitel vyfláknul. Musel to být zážitek sledovat jak se závodní auta klouzají rychlostí koňského povozu na ledu a sněhu. Přeji všem jezdcům, aby se při sledování videa od JNK pohodlně usadili, otevřeli si lahvičku vína a sledovali, jak jedou stejně rychle, jak bába do práce…nedalo se na to dívat.

Když dopředu upozorníte pana ředitele na to, že jezdci budou mít problém na tomhle povrchu jet, tak vám řekne: Já na ně se…u. Ať si dělají co chtějí a když nepřijedou, tak přijede někdo jinej…Když mu řeknete, že to diváky nebude bavit, tak vám řekne: Já na diváky se… dělají stejně jenom bordel…

Pokud to takhle ale půjde na sprintu dál, tak mám pocit, že jezdci i diváci řeknou, že na to pěkně se…ou, a pan ředitel si bude moct udělat tak maximálně závody pro koloběžky. Jak se asi cítili spolujezdci, kteří jsou v Praze hlavně sponzoři a viděli ten bordel? Jak se jim asi líbilo, když se někde klouzali stejně rychle, jako když je vozí jejich řidič do práce? Dají na takový cirkus ještě peníze? Kvůli tomuhle by měl být sprint v Praze výkladní skříní a vzorem, ale opak je pravdou. Tohle je skutečnost a není to jen můj názor, ale někteří kolegové jezdci jsou trochu připosraní, říct svůj názor veřejně. V servisu má každý ramena, ale nakonec jsou všichni zticha. Takže budu za rejpala asi zase jako obvykle sám, ale nevadí mi to."