Nejen Malcolm Wilson věří, že by již příští rok mohl Jari-Matti Latvala zaútočit na titul mistra světa. Ostatně do pozice černého koně šampionátu byl pasován už letos, a i když skončil nakonec až čtvrtý, svoje schopnosti nejen potvrdil, ale dost možná posunul ještě dál.

Příští rok by měl být u Fordu tím, kdo na titul bude útočit, což potvrdil i Malcolm Wilson. "O tom není pochyb, jen se podívejte, jak se letos zase zlepšil." Malcolm ví, o čem mluví. O Latvalovi se vždycky vědělo, že umí být hodně rychlý, ale že také často končí na poruchu karosérie. Prostě klasický věnec nebo kotrmelec.

Letos se chtěl hodně zklidnit a dokázat, že může být rychlý i bez toho, aniž by zbytečně havaroval. Proto i třetí místo ve Švédsku nebylo na začátek sezóny špatné, zvláště když jeho týmový kolega Hirvonen vyhrál. Útočit chtěl v Mexiku, jenže defekt na jedné z rychlostních zkoušek znamenal ztrátu 2:23,9 a to byl na chlup přesně stejný rozdíl v cíli na vítězného Loeba.

Pak přišlo Portugalsko a jeho další útok na vítězství. Dlouho vedl, pak ale přišla osudná RZ13, problém s poloosou, oprava přímo na RZ a obrovská ztráta 3:38. V cíli na vítězného Ogiera ztratil o 15 vteřin méně, než byla jeho ztráta na zmíněné zkoušce. I tak bral do třetice třetí místo.

Famózní stíhací jízdu a krásný souboj předvedl v Jordánsku s Ogierem. Před závěrečnou Powerstage se konečně dostal na první místo, v boji o desetinky vteřiny byl ale nakonec lepší Ogier, a to o pouhé dvě desetiny sekundy. Tady asi začala jeho smolná série. Na oblíbené Sardinii chtěl konečně vyhrát, už na první RZ ale havaroval. Pravdou ale je, že šlo o chybu spolujezdce, který mu špatně přečetl rozpis. Co naplat, že v dalších etapách vyhrával jednu zkoušku za druhou, v cíli z toho bylo jen 18. místo.

Smůla ho ale provázela i nadále. V Argentině vedl, když ve velké rychlosti trefil kámen vytažený na trať. Rozbité zavěšení kol, velký propad a v cíli až sedmé místo. V Řecku mu nejprve odešel diferenciál a v druhé etapě i turbo, v cíli to tak na lepší než deváté místo nestačilo. Tady se rozhodlo o tom, že jeho naděje na titul jsou pryč a že bude podporovat kolegu Hirvonena. A s tím jako by jeho problémy zase skončily.

Na domácích tratích ve Finsku chtěl zopakovat loňské vítězství, famózně jedoucí Loeb, který podal jeden ze svých životních výkonů, byl ale o 8 vteřin rychlejší. Pak konečně přišla první asfaltová soutěž sezóny v Německu. Právě tam měl Latvala dokázat, jak se zlepšil. První zkouška soutěže a Latvala jde do vedení! Jenže jeho radost netrvala dlouho, auto začalo stávkovat, auto jelo na tři válce, v druhé etapě přišly znovu technické problémy, a tak na něj zbylo 14. místo a jeden bod z Powerstage.

V Austrálii konečně mohl vyhrát, v rámci týmové režie ale před sebe poslušně pustil Hirvonena. Ve Francii znovu dokázal, jak moc se na asfaltu zlepšil. Sice chyboval na RZ3 a ztratil 1:22, pak ale předváděl výborné výkony a skoro stejnou ztrátu udržoval až do cíle. Před ním si ale nechal dát dvě minuty penalizace, aby pustil před sebe Hirvonena.

Prakticky to samé se opakovalo v Katalánsku, kde si znovu nechal dát penalizaci dvou minut a na druhé místo pustil Hirvonena. Ve Walesu zpočátku přihlížel souboji Loeb – Hirvonen, po odstoupení svého kolegy ale začal skvělou stíhací jízdu, před Loeba se dostal a zbytek již víte – Loeb po kolizi na přejezdu odstoupil a Latvala si dojel pro vítězství s obrovským náskokem.

Ostatně to, co prohlásil Loeb během souboje s Latvalou ve Walesu, také o něčem vypovídá. Doslova řekl, že zajel naprosto skvělou zkoušku, víc to nešlo, Latvala byl ale stejně rychlejší o pět sekund. Od dnes již osminásobného mistra světa jsou to slova uznání jeho kvalit.

Takže jak to bude s tím jeho útokem na titul příští rok? Na šotolině je dnes asi nejlepší a na asfaltu se opravdu hodně zlepšil. Nezapomínejme ale, že je tu stále ještě nepřemožitelný Loeb, ambiciózní a o nic pomalejší Ogier a také Hirvonen po (oficiálně ještě nepotvrzeném) přestupu k Citroenu bude chtít dokázat, že se s ním ještě musí počítat.

Neuvěřitelné je, že Latvalovi je stále ještě jen 26 let, přitom už má ale za sebou 105 závodů MS. Svoje nejlepší léta má tak před sebou. Pro zajímavost – Loebovi bude v únoru již 38 let a svůj první titul získal ve třiceti.

Ostatně v jedné statistice byl letos Latvala nejlepší – vyhrál 67 rychlostních zkoušek, druhý Loeb vyhrál o dvě méně. I to je důkazem, že rychlost mu nechybí. Teď je na něm, aby to příští rok potvrdil a své sny o titulu mistra světa změnil v realitu.