S Jirkou Sutrem, který závodí především s maloobjemovými s vozy s přední poháněnou nápravou a je současně členem výkonného výboru Asociace Jezdců Rally, jsme se sešli na příjemné povídání a jeho hodně aktuální úryvek vám přinášíme zde na eWRC. Celý článek si budete moci přečíst v nadcházejícím vydání elektronického magazínu Sport Motor News.

Jirko, je před námi nová sezona. Ty se opět chystáš usednout do závodního vozu. Co tě ale teď v tuto chvíli trápí nejvíc?

Protože se chci vrátit do MMČR, tak mě rozhodně trápí nové omezení, které nám ukládá jen dva průjezdy rychlostní zkouškou při seznamovacích jízdách. Považuji se stále za začínajícího jezdce, nejsem profesionál a rally jezdím proto, že si jej chci užít. Tohle je podle mě zásadní omezení bezpečnosti soutěžních jezdců.

Dva průjezdy rychlostní zkouškou při seznamovacích jízdách, to tady ale přece v minulosti už bylo, nebo ne?

Ano, bylo. Ale po tragické nehodě Miroslava Levory a Pavly Třebínové se toto pravidlo zrušilo, protože se podle mě správně vyhodnotilo, že to není dobré pravidlo a zavedli se zase tři průjezdy. Ti méně zkušení jezdci jedou první průjezd podle itineráře, hledají cestu a současně píší rozpis. Při druhém průjezdu si rozpis kontroluji a třetí mi dával šanci jet a vnímat dokonale trať a rozpis. Když jsem před lety úplně začínal, tak to bylo nezbytné. Dnes už si rozpis na dva průjezdy napíšu taky, ale není to úplně bezpečné zejména s přihlédnutím k méně zkušenějším posádkám. Já když jsem začínal, tak byly ve sprintech dokonce čtyři průjezdy a bylo to super.

Jde ti tedy hlavně o záležitost bezpečnosti…

No rozhodně. Jako soutěžní jezdci jsme nuceni používat třeba prostředek HANS o jehož přínosu nejsem úplně přesvědčen. Tohle zcela zásadní omezení bezpečnosti se udělá šmahem, když nám je vysvětlováno, že vše se podřizuje bezpečnosti? Podívej se na to, kolik lidí je skutečných profíků a kolik se rally jen baví? Přeci musím stále myslet na ty méně zkušenější a nedělat pravidla jen pro tu špičku, ne? Získání velké licence dnes není příliš těžké, ale tak to je. I v MMČR tedy mohou jet jezdci, kteří jsou vlastně stále nováčci.

Argumentem ale je, že pravidla MMČR se řídí mezinárodními řády FIA a jezdí zde zkušenější posádky…

Zkušené posádky by v MMČR jezdit měly, ale není tomu tak. To víme všichni. Dnes jsou pořadatelé rádi za každou posádku, co MMČR jede. A nadřazenost řádů FIA? Proč? Proč u nás jedeme nezajímavé mezinárodní mistrovství, které stejně žádnou mezinárodní posádku nepřiláká a jen stěžuje podmínky domácím?

Zkus tuhle svou myšlenku o mezinárodním mistrovství trochu rozvést…

Co já, jako jezdec mám reálně z toho, že jedu MMČR podle řádů FIA a ne podle národních jako ve sprintu? Musím díky nesmyslným evropským pohárům platit vyšší startovné, nemohu jet tři průjezdy v seznamovačkách když ve sprintech to jde, musím mít na krku HANS, když ve sprintech podle národních řádů by být nemusel…A co to reálně přináší pozitivního mě? Nic ! Chceme být strašně světoví a přitom si tady zavíráme svůj trh a hážeme klacky pod nohy vlastním závodníkům.

Přitom ve velkém mistráku aut ve třídách jede málo, nevyhlásí se většinou ani vítěz třídy a ty souboje jsou nezajímavé. Na Pačejově nás startovalo v roce 2008 14 ve třídě A5. Letos v téhle třídě jelo občas v MMČR jen jedno auto.

U nás jsou přece zodpovědné osoby za řízení rally, proč se tedy schovávají za nařízení FIA? Když se tady stane nějaký problém, tak kdo jej bude řešit? FIA nebo tady doma?

Pohybuješ se hlavně mezi závodníky ze středu pole. Zaznívají mezi nimi hlasy, že tohle jsou pro ně omezující pravidla, a že třeba díky tomu nebudou startovat v MMČR?

Zcela určitě. Finanční náročnost MMČR je sama o sobě velká a k tomu ještě platit zbytečně větší startovné a být omezený v seznamovacích jízdách? To si přeci každý rozmyslí a kluci, co mají peněz míň, tak ti zvlášť.

Má to nějaké řešení?

Podle mě to ukázala Jänner Rally. Pokud někdo chce jet ty nesmyslné evropské koeficienty, tak ať je jede, ale k tomu vypíše národní mistrák. Dlouho se nám tady tvrdilo, že dohromady se to jet nemůže, ale podívejte se do Rakouska. Tam jela velká Evropa a hned za nimi domácí mistrovství s plynovými auty, propadlé homologace, historická auta,… v jednom poli. U nás si zbytečně komplikujeme to, co někdo někde napsal do mezinárodních řádů.

Další věc, která mě skutečně mrzí je to, že se v nižších třídách nevyhlašuje mistr. Je předepsaný počet posádek, které musí odstartovat do dvou soutěží v roce a pokud se toto pravidlo nesplní, tak se nevyhlásí vítěz třídy. To ale dnes přeci nemůže platit, když jezdí obecně aut málo. Těžko se pak sponzorům vysvětluje, že jsme vlastně za celoroční snažení v rally nic nedostali i když jsme třeba vyhráli nebo skončili druzí. To, že jede aut málo přeci není naše chyba. V celkových rozpočtech podle mě neudělá nikomu nic, když se na konci roku rozdá o pár pohárů víc. My jsme si před lety museli sami nechat pohár za třetí místo ve sprintech vyrobit, abychom ho ukázali sponzorovi…To je přeci hodně trapné.

Myslíš si, že je tady cesta k nějakému řešení?

Pokud se budeš pokoušet řešit něco sám, tak máš malou šanci. Dnes je tady funkční Asociace Jezdců Rally a ta se tyhle věci pokouší řešit.

Ty jsi momentálně ve výkonném výboru AJR, ale vím o tobě, že ze začátku jsi byl trochu odpůrcem. Zkus mi to prosím popsat.

Já jsem takovej křikloun, který si nechce nic nechat líbit a vždy se ozvu. Častokrát jsem se ozval i v diskusích tady na eWRC a pak jsem byl vyzván k tomu, že lepší než brblat v diskusích, je zkusit něco sám udělat. Tak jsem to i trochu z hecu zkusil. Měl jsem původně trochu strach, že si FAS z AJR vytvoří takový trochu nárazník mezi sebou a jezdci. Ono to tak trochu i ve skutečnosti je, ale není to tak strašné. Daří se spoustu věcí prosazovat, ale jen málo je ta práce vidět. Názorům AJR se ve Svazu Rally hodně naslouchá a naslouchal jim bývalý předseda pan Rosický a stejně tak i nový předseda Pavel Schovánek. Je ale potřeba, abychom měli zpětnou vazbu od posádek, které na závodech jsou. Je těžké, když rozešleme mail, co si myslíte o nějaké soutěži, a vrátí se nám dvě odpovědi. To je pak hodně těžké…

Teď třeba po Jänner Rally jsem se dozvěděl, že byly problémy v servisu, a že třeba Vlasta Hodaň si musel připlácet stovky Eur za hodně malý servis aby se tam vůbec vešel, někdo měl servisní prostor na chodníku,…nebo, že se před servisní zónou stálo na silnici v protisměru, kde nadávali řidiči, policajti, ale pořadatel to takhle chtěl. My se ale tom nedozvíme přímo od těch jezdců a to je škoda. Dostane se to k nám až oklikou a to už je třeba někdy dost pozdě.

Ono není zase až tak úplně podstatné, aby někdo poslal ten hodnotící mail pro AJR s hodnocením. Někdo na to třeba nemá čas nebo to neumí. Stačí kolikrát zvednout telefon a zavolat. Třeba Venda Kopáček mi vždy po závodech telefonuje a sděluje mi, co bylo za problémy. Myslím, že takhle to může udělat každý. Já od všech lidí, nejen ze středu pole, rád jejich názory a problémy vyslechnu. Pak se řekne, že si AJR řeší vlastní problémy, ale my se třeba ani o něčem od některých jezdců nedozvíme.

Co se s tou informací od jezdců stane, když k tobě dorazí?

Já tu informaci zpracuji a předám na výkonný výbor AJR. Pak se ta informace o problému přenese do hodnocení, které po nás Svaz Rally chce po každé soutěži a závažné problémy se řeší hned na zasedání Svazu Rally, kde je pořadatel hned upozorněn a celá věc se dá do zápisu. Každý pak vidí, co se řešilo a kdo měl co udělat pro nápravu. Pod stůl se to pak mete mnohem hůř…Dnes sedí ve Svazu Rally Petr Černohorský a Petr Gross a to už má váhu.

Myslíš si tedy, že Asociace Jezdců Rally má smysl?

Myšlenka je určitě dobrá. Podařilo se prosadit a vybojovat spousta věcí. Ale vše je o lidech. Potřebovali bychom větší podporu od jezdců, kteří musí pochopit, že vše se nedá udělat hned, ale postupnými kroky. Musí ale chtít a dát nám své podněty a podporu. Když si bude každý kopat sám za sebe, tak se pak nemůžeme divit, že nás každý převálcuje. Ve chvíli, kdy na Svaz Rally přijde nějaký jezdec ze středu pole, tak ho nikdo nebude moc vnímat. Pokud ale jeho požadavek, který je reálný, přednese zástupce AJR, který sám ví za kým má jít a koho oslovit, tak je to něco úplně jiného. Členové AJR jsou sami soutěžní jezdci, nejsme žádná instituce. Jsme jen jedinci z řad jezdců, kteří chtějí něco dělat.

Co říkáš na názor, že AJR je při prosazování svých názorů moc měkká?

Takhle to možná vypadá navenek, ale není to tak. Těch věcí, co se prosadilo je hodně, ale nemůžeme se stále proti FASu stavět na zadní. Rozhodně to také není tak, že FAS dělá všechno špatně. Tak to určitě není. I oni mají nápady a chtějí něco dělat, ale nemají třeba jen dost informací od nás jezdců. Nemůžeme být přeci jako v politice, že se třeba ODS z principu nedohodne s ČSSD i kdyby jedna ze stran navrhovala něco dobrého… AJR by neměl být boj. Měl by to být dialog a musíme jít podle nějakých pravidel.

Příkladem změn myšlení na FASu je třeba myšlenka zavedení jednotných pneumatik. To je přeci strašný průlom, že se nás jezdců FAS zeptal. Zjistili jsme si názory jezdců, které byly jednoznačně proti a jednotné pneumatiky nebudou. Hodně lidí to ale bere, jako že to je něco automatická věc.

Celý rozhovor s Jirkou Sutrem si přečtete v nadcházením vydání elektronického magazínu Sport Motor News.