Letošní rok je pro nejen pro českou rally velmi tragický. Co s tím? Názorů mnoho, řešení ale v nedohlednu.

Je třeba si na rovinu přiznat hned několik faktů. Tak v první řadě si přiznejme, že takhle to dál nejde. Nelze jezdit na soutěže s tím, kdo z jezdců nebo diváků se domů již nevrátí. Nedivme se pak bulváru, že po soutěžích takhle jdou. Stejně tak si ale přiznejme, že rally nikdy zcela bezpečné nebudou.

Takže co zbývá? Hledat dále řešení, jak nebezpečí minimalizovat. Nechci se tady teď sáhodlouze rozepisovat, co by se vše mělo stát, jen mám pocit, že je třeba jednat s chladnou hlavou, nedělat unáhlené závěry a nehledat jednoznačného viníka. Jenže tohle přesně se teď v našem českém rally světě děje.

Dnes zasedá Svaz rally. Docela jsem zvědavý, co vymyslí. Něco jsem slyšel, ale případné komentáře si nechám až na výsledek. Bohužel mám pocit, že neuslyším to, co považuji za klíčové. Pokud se budou řešit jen licence pro mladé jezdce na silná auta, nic se nezmění, tam zásadní problém není. Navíc co si budeme povídat, Martin Semerád i Václav Kopáček by jistě licence dostali, odjeto měli toho dost.

Je třeba si přiznat klíčový fakt, a to že se na českých soutěžích jezdí strašně rychle. Stále rychleji. Důvod? Auta se neustále zlepšují, podvozky fungují lépe, pneumatiky drží jak přilepené. Jezdci mají pocit, že se jim v autě nemůže nic stát, protože bezpečnostní prvky jsou stále lepší a lépe je chrání. Jezdci se tahají o vteřinky, což v dnešní době online výsledků do mobilů v autě hned všichni vědí a snaží se zase o kousek přidat, což vede k jízdě na hraně nebo za ní.

Co s tím? Tak v první řadě si to přiznat a pak s tím něco systematicky dělat. Soutěže se prostě musí zpomalit. A jak na to? Zpomalit auta nebo zpomalit tratě. Oboje lze. Dnes se průměr rychlostních zkoušek snižuje uměle motanicemi ve vesnicích. Mezi nimi se ale jede na maximálku, což především u produkčních vozů je strašně nebezpečné. Pokud nelze najít techničtější tratě, nezbývá než zařadit víc retardérů. Samozřejmě se na to bude nadávat ze všech stran, ale pokud je priorita bezpečí, není jiné cesty.

Nemyslím si, že by se za poslední roky udělalo málo v otázce bezpečnosti, hlavně pak diváků. Udělalo se hodně, jako diváci na to často nadáváme. Ukazuje se, že je třeba jít ještě o něco dál. Ale zase ne generálně, s rozumem. Poučit se. Zpřísnit zakázané divácké prostory za nebezpečnými horizonty, které se jedou naplno. Diváci budou zase nadávat, ale jistě se všichni chtějí vrátit domů ke svým rodinám.

Poučit se musí i diváci. Být disciplinovaní a uvážlivý. Pořadatelé zmohou hodně, ale ne vše. I zde ale vidím zlepšení, nebuďme stále jen negativní.

Přestaňme neustále hledat, kdo je za co vinen. Jezdec, pořadatel, FAS, diváci samotní. Nebuďme všichni nejchytřejší na světě, zvláště po bitvě, kdy je tady armáda samých generálů.

Doteď jsem zmínil pár nápadů, jak něco řešit. S čím si ale nevím rady, to jsou vztahy mezi posádkami. Z toho se mně chce až brečet. Vždy jsem si myslel, že komunita kolem rally drží pospolu, poslední měsíce mě ale vyléčily. Tolik pomluv a lží, co jsem se dozvěděl nebo dočetl, to je prostě neuvěřitelné. Všichni najednou ví, kde kdo a proč udělal chybu a že jemu by se to nikdy nestalo, protože on je NĚKDO, kdežto ten druhý je BLB, co si o to koledoval. Z posádek navzájem čiší zášť, napadají a obviňují druhé, a přitom si nedokáží zamést před vlastním prahem. Každý, kdo jezdí, by si měl přiznat, že to hrozí i jemu. Někomu víc, někomu méně. Každý, kdo soutěže jezdí, někdy havaroval. Podle toho by se k tomu také posádky měly postavit. Nešťastné úmrtí Aleše Zimolky ukázalo, že nemusí jít ani o velkou havárii. Jakýkoliv výlet mimo trať může ohrozit diváky, protože všichni víme, že diváci jsou prakticky po celé délce tratě. Teď se ale ukazuje na mladé kluky a všichni jsou chytří. Že jsou chytří ti, co tomu nerozumí, budiž. Že se objevují nesmyslná vyjádření a komentáře od těch povolaných, to je smutné.

Kolegialita a soudržnost nejen v těžkých dobách chybí našemu rallysportu. Takže zatímco na zvýšení bezpečnosti se zapracovat jistě dá, s pokřivenou morálkou odpovídající ostatně stavu celé společnosti asi nikdo nehne. A to je pro mne asi to nejhorší zjištění posledních týdnů.