Jsem naštvaný na sebe, na chybu, kterou jsem jako spolujezdec udělal, jsem ale především naštvaný na funkcionáře, kteří nás vyloučili ze soutěže a především na ty, kterým nestačilo, že díky nedokončené páteční etapě s penalizací 12 minut nebudeme bojovat o stupně vítězů, nechtěli nám dát další penalizaci, finanční pokutu, nespokojili se s ničím menším, než bylo samotné vyloučení ze závodu.

Chtěl bych krátce shrnout půl hodinu před zvednutou „haubnou“ v časovce, která rozběhla kolotoč, jaký jsem do té doby nezažil.

Ze slavností rampy jsme s Petrem přijeli do servisu, kde jsme auto odstavili a čekali na městskou RZ. Zhruba 30 minut před časem do ČK jsme s Petrem skočili do auta a po zmáčknutí startovacího tlačítka se nic nestalo. Okamžitě začal boj s časem, kdy se kluci na servisu snažili najít závadu. Zhruba 3 minuty před naším časem se podařilo auto rozfungovat. Závada byla na elektrice, kdy nám souběžně vypadly benzinové pumpy a vypadávala pojistka na přepěťovém relé – jediná pojistka, která je v motorovém prostoru. Do časové kontroly jsme přijeli opravu na „knop“, nicméně hned po projetí časovky nám opět motor zhasnul. Pak už to bylo všechno strašně rychlé, záplava adrenalinu a snaha zprovoznit auto, vyskočení z auta, otevření haubny a výměna pojistky. Ano vím, že zóna od ČK po Béžovou ceduli konce zóny za Startem rychlostní zkoušky je v režimu uzavřeného parkoviště, ale to jsem si uvědomil pozdě. Ano, opět přiznávám svojí chybu, ALE! Celou situaci sledovali hned vedle stojící techničtí komisaři a obzvláště jeden, ten hlavní, se jal okamžitě řešit situaci. Ptal jsem se zmíněného pana „M“, jak se tato situace bude řešit. Dostal jsem odpověď, že on pouze dává podnět k řešení našeho přestupku, ale o přesném postihu rozhodne až hlavní sportovní komisař, (dle řádů). To, že rozeslal fotky zvednuté haubny úplně na všechny funkcionáře, jsme se dozvěděli až druhý den.

Městskou erzetu jsme bohužel nedokončili, ale chtěli jsme stejně v sobotu zabojovat a tak kluci přes noc dali auto dohromady a já nahlásil náš zájem o pokračování v sobotní etapě. Ještě večer jsme byli zařazeni do startovního pole sobotní etapy. Co následovalo dál, pro nás bylo opravdu zarážející. Ráno před otevřením uzavřeného parkoviště byli kluci předat auto technickému komisaři, kde se opět objevil pan „M“, který se ptal, co tam kluci dělají, když máme být vyloučeni.

Nic se nestalo, nikdo nevolal, a tak jsme dle času vyzvedli auto, dojeli do servisu a poté dle našeho času, přes časovku na výjezdu vyrazili na první ranní RZ. Zhruba v půli cesty jsme se dozvěděli informaci, že nemáme jezdit na start, jelikož budeme vyloučeni. Proto jsme odstoupili odevzdáním výkazu, aby „šiml“ nevyhrál úplně.

Nicméně, pro ty, kteří tvrdí, že za zvednutou haubnu v „UP“ je okamžité vyloučení, bych rád citoval z řádů: „UP – Oblast, ve které není povolena žádná činnost, kontrola, seřizování a opravy na autě není-li to výslovně stanoveno v těchto předpisech nebo v ZU rally a kde mohou být jen zmocnění činovníci.“

A zde něco z disciplinárního řádu, od nejnižšího po nejvyšší: Důtka – Pokuta – Časový trest – Vyloučení – Zákaz činnosti – Diskvalifikace.

O jasné definici zvednutá haubna = diskvalifikace, jsem v řádech nic nenašel.

Na otázku, proč za výměnu pojistky a navíc s penalizací 12 minut za nedokončenou etapu, jsme dostali trest nejvyšší, nám bylo odpovězeno, že „loni za stejnou věc udělili stejný trest“.

Rád bych to přirovnal ke dvěma případům. Pojedu ve městě 55 km a zastaví mne policista, který za tento přestupek má také možnosti řešení přestupku od domluvy, až po 1000 kč. Přemýšlím, jestli každému, kterého chytne, dá rovnou 1000kč, protože tomu prvnímu jí dal přeci taky. Co třeba lékař, který provádí operaci srdce. Protože ten první mu umřel, tak toho druhého nechá umřít taky?

Osobně si myslím, že tady šlo čistě o požitek pana „M“ a demonstraci jeho síly. Dokonce apeloval na naše vyloučení i přes to, že o trestu rozhoduje již zmiňovaný sportovní komisař a to nám tvrdil, jak již bylo zmíněno, že on podává jen podnět k řešení.

Co mě nejvíc štve je, že zmiňovaný technický komisař a možná nejen on už zapomněli, že kdysi taky jezdili a chtěli soutěž dojet za každou cenu, ne podvodem, ale prostě chtěli dojet, už jen pro ten pocit v cíli. A asi už zapomněli, že je to hlavně o adrenalinu a zábavě, co nás k tomu táhne a že my tam nejezdíme pro funkcionáře, ale funkcionáři pro nás!