Henri Toivonen se narodil 25. srpna 1956 v Jyvaskyla, tedy přímo v místě konání tradiční a populární Rally tisíce jezer. Závodění měl odmalička v genech – jeho otec Pauli byl sám závodníkem rally, stejnou cestou se vydal i Henriho mladší bratr Harri, i když nikdy nedosáhl úspěchů svého bratra.

Jako malý Henri sledoval kariéru svého otce. Když mu bylo šest, stal se Pauli finským šampiónem. V roce 1966 pak přišel jeho největší úspěch, když vyhrál slavnou Rally Monte Carlo. Stalo se tak ale až po sporném vyloučení všech vozů Mini, a tak mu tento způsob vítězství mu byl často předhazován. Když pak po 20 letech, v roce 1986, jeho syn Henri vyhrál tuto soutěž, prohlásil: „Nyní je jméno Toivonen konečně očištěno.“

Henri jezdil vždy naplno…

Zpět ale k začátkům Henriho kariéry. Jako většina jezdců začínal na motokárách, ale od patnácti už pokukoval po velkých autech. Musel si ale počkat až do svých 19 let, aby po získání řidičského průkazu mohl začít pořádně závodit. Svůj první velký závod si odbyl, jak jinak, na domácí Rally tisíce jezer v roce 1975 se spolujezdcem Antero Linqvistem na voze Simca Rallye 2. Jejich snaha ukončila na RZ36 prasklá vana, ale byla to jeho první velká zkušenost. První větší výsledek zajel o dva roky později na té samé soutěži, když dojel na pátém místě, první ve své třídě. Bylo to stále ještě s Linqvistem, ale už s vozem Chrysler Avenger.

Henri Toivonen (vlevo) v dobách své největší slávy s Timo Salonenem

O rok později, v roce 1978, poprvé vyrázil do světa. S vozem Citroen CX 2400 sice nedojel jak Portugalsko (nehoda), tak Akropolis (technická závada), ale svými výkony zaujal natolik, že přišly první zajímavé nabídky. Na domácí soutěž je mu nabídnuto Porsche 911, poprvé se i zúčastnil britské RAC Rally. Dojel devátý a tuto soutěž si zamiloval. Jen pro zajímavost – soupeřem mu na této soutěži byla i posádka Kvaizar – Kotek s vozem Škoda 130RS.

Další rok jezdil všechny možné závody s dalšími typy aut a sbíral zkušenosti. Díky jeho stylu hop nebo trop buď jezdil nahoře nebo, a to častěji, končily jeho závody nehodou. Zlom přišel až v roce 1980, když se po vítězství na Arctic Rally stal partnerem Guy Frequelina a Rusella Brookse v týmu Talbot. S vozem Talbot Sunbeam Lotus vyráží na další světové soutěže. V Portugalsku mu sice prasklá poloosa zabrání soutěž dokončit, ale na San Remu ukazuje svůj talent. Dojíždí sice až pátý, ale nebýt havárie na RZ15, po které spadl o devět míst dolů, mohl být poprvé na stupních vítězů. Z celkových 50 erzet (o celkové délce 821 km!) jich vyhrál hned devět, více jich pro sebe získal jen vítězný Walter Röhrl.

Na závěr roku ho čekala oblíbená RAC Rally, pro kterou změnil spolujezdec. Paul White měl s domácí soutěží hodně zkušeností, což se ukázalo jako dobrý tah. Ačkoliv to nikdo nečekal, Henri Toivonen tuto soutěž vyhrál, přitom s nijak excelentním vozem! Stalo se tak ve věku 24 let, čímž se stal nejmladším vítězem závodu MS v dějinách (rekord platí dodnes). Henri se stal miláčkem britských fanoušků…

Nečekané vítězství na Lombard RAC Rally 1980

Zdálo by se, že jeho kariéra se ubírá správným směrem. Znovu změnil spolujezdce – (Fred Gallagher, pozdější navigátor Juhy Kankkunena) – a pro rok 1981 podepsal smlouvu s týmem Talbot na celou sezónu, což se ale ukázalo jako ne zcela správný tah. S nástupem skupiny B se totiž vozy Talbot ukázaly jako málo konkurenceschopné. Henri ale bojuje statečně. Dojíždí pátý na Monte Carlu a dvakrát druhý – v Portugalsku (za Alénem) a na San Remu (za Moutonovou s Audi Quattrem). V ostatních závodech ho provázely technické problémy, takže více soutěží nedokončil. Henri pochopil, že s Talbotem už mu pšenka nepokvete.

S vozem Talbot Sunbeam Lotus

Pro rok 1982 tedy mění značku a přesouvá se k Opelu, kde jsou i taková esa jako Walter Röhrl, Ari Vatanen nebo Jimmy McRae. Ani vůz Opel Ascona 400 ale není to pravé auto na vítězství. Dojíždí třetí na Akropolis (za Moutonovou a Röhrlem), pátý na San Remu (před ním kromě Röhrla tři vozy Audi Quattro) a třetí na oblíbené RAC Rally (poráží ho Mikkola a Moutonová na Audi Quattro). Ascona prostě na čtyřkolku Audi neměla…

Henri Toivonen s Opelem

Další sezónu se Opel snaží dohnat technický náskok Lancie a Audi nasazením vozu Opel Manta 400. Je to sice určitý pokrok vpřed, ale výkonově je vůz stále pozadu. Henri se to snaží nahrazovat svým nasazením, ale výsledkem je jen více nehod. Ze závodů MS tak dokončuje jen San Remo na čtvrtém místě, když ho poráží trojice Alén, Röhrl a Bettega na vozech Lancia Rally 037. Na závěr roku si Henri alespoň trochu spravil chuť vítězstvím na prestižním Manx International Rally. Stal se prvním jezdcem, který tuhle specifickou soutěž vyhrál hned při svém prvním startu. Mimochodem, bylo to první a zároveň poslední vítězství na asfaltu (Monte Carlo se tam většinou nebere jako asfaltová soutěž).

Henriho kariéra se teď hodně přibrzdila. Končí u Oplu, ale nová nabídka nepřichází. Sezónu 1984 začíná znovu s novým spolujezdcem Juhou Piironenem (i on bude později navigovat Kankkunena) a s vozem Porsche 911 S objíždí závody European Rally Championship. Kvůli bolestem zad několik závodů vynechává, ale i tak končí celkově druhý v tomto seriálu.

S vozem Porsche 911 S

V průběhu sezóny ale konečně přichází vytoužená nabídka od Lancie a s vozem Lancie Rally 037 ještě stihne odjet tři závody. V Portugalsku a na Akropolis sice havaruje, ale ve Finsku dojíždí třetí za mnohem slavnějšími „létajícími Finy“ Vatanenem a Alénem. I to ale stačí k tomu, aby od Lancie získal kontrakt na celou další sezónu.

S vozem Lancia Rally 037 na Monte Carlu 1985

Henri Toivonen měl doposud vždy smůlu, že jezdil s vozy, které už nebyly výkonově na špici, Stejný osud ho potkal i v roce 1985 u Lancie. Vůz Lancia 037 už nestačil na speciály Peugeot 205 a Audi Sport Quattro, především díky pouze jedné poháněné nápravě. Lancia už sice připravovala nový speciál Lancia Delta S4 se všemi poháněnými nápravami, ale nasazení vozu se díky dětským nemocem oddalovalo. Henri je ale bojovník a i přes handicap vozu dojíždí šestý v Monte Carlu, čtvrtý ve Finsku a třetí na San Remu. Celé čtyři měsíce ovšem proležel na lůžku. Na Rally Costa Smeralda na Sardínii těžce havaroval a při nárazu do zdi si zlomil tři krční obratle. Kdo ví, možná to bylo první vážné varování osudu.

Poprvé s vozem Lancia Delta S4

V závěru roku se ale vše v dobré obrací. Vůz Delta S4 je připraven k prvnímu ostrému nasazení a Henri tak konečně dostává do rukou špičkový vůz. Premiéra na oblíbené RAC Rally dopadá na výbornou – Henri Toivonen vítězí před svým kolegou Alénem.

Vítězství na RAC Rally 1985

Začíná rok 1986, vše se zdá být na nejlepší cestě, Henri je uznáván jako obrovský talent, má vynikající vůz. Vítězí hned na Monte Carlu, čímž dělá obrovskou radost svému otci. To už má znovu nového spolujezdce, Američana Sergia Cresta. Ve Švédsku ho sice zradil motor, ale vše si vynahradil na Costa Smeralda, kde vyhrál. Soutěž v Portugalsku končí tragicky. Domácí Joaquim Santos s vozem Ford RS200 vlétl do lidí, tři usmrtil, dalších 30 zranil. Tovární týmy pak stáhly své vozy ze soutěže…

Spolu se Sergio Crestem

Další soutěží je korsická rally. Henri má chřipku, ale jede jako blázen. Vítězí v každé rychlostní zkoušce, má náskok přes dvě minuty. Pak přichází osudná RZ 18. Na sedmém kilometru Lancia opouští trať, v kotrmelcích se řítí do propasti, exploduje a hořící končí dole ve strži. Nad místem se vznáší mrak černého kouře. Henri a Sergio nemají šanci přežít…

Nikde poblíž nejsou ani diváci, ani pořadatelé. Teprve když vůz nedorazí do cíle a další posádka hlásí v jednom místě požár a hustý kouř, je jasné, že se stalo něco strašného. Na jakoukoliv pomoc je pozdě, z Lancie zbylo jen silně zničené a ohořelé torzo. Mechanici nejsou schopni poznat, co bylo příčinou tragické havárie. Nikdo nikdy to nezjistil a asi už ani nezjistí. Byla to jezdecká chyba? Technická závada? Nebo vliv prášků? Henri bral během závodu hodně léků proti chřipce…

To, co zbylo z vozu po nehodě

Henri měl manželku a dvě děti, Sergio byl svobodný a bezdětný. Na místě, kde Henriho vůz opustil trať, je postaven pomníček, který je každoročně počátkem května obsypán čerstvými květinami. Dodnes tímto místem vede trať korsické rally.

Pomníček dodnes připomíná tragickou událost

Tragická havárie na Korsice byla posledním hřebíčkem do rakve skupiny B. Jen několik hodin po tragédii prezident FISA Balestre zrušil s okamžitou platností skupiny B a S. Byly to příliš rychlé a příliš nebezpečné stroje. Henri Toivonen za to zaplatil vlastním životem.