Dělo se tak na Rallye Haná v letech 1984-1987. Ale vezměte to hezky od začátku.

Rally na Vyškovku mělo velkou tradici a soutěže se tam jezdily už v 60. letech. Pak dlouho nic, až v roce 1980 spojily síly AMK Vyškov 1 a AMK Vyškov III a uspořádaly Rallye Vyškov jako oblastku. Ta se jela i o rok později, od roku 1982 se ale soutěž přejmenovala na Rallye Haná (důvod jsem nezjistil) a až do roku 1987 se jezdila jako přebor, tedy jako "prostřední" úroveň šampionátů (velký mistrák -> přebor -> oblastky). V roce 1988 se nejelo. V roce 1989 se opět objevuje Rallye Vyškov, ale jako první ročník, tedy ne nástupce těch původních. Druhý ročník v roce 1990 se jede jako Rallye Ivanovice a pak opět soutěž končí. V roce 1992 se objevuje Magnum Rally opět jako první ročník, která se později přejmenovala na Rally Vyškov letos se odjel již 25. ročník. Tolik tedy úvod k soutěžím na Vyškovsku.

My se dnes soustředíme na ročník 1985. Pravdou ale je, že i v sezónách okolo se jezdily velmi podobné úseky jen s malými obměnami. Soutěž vedla po pěti úsecích, které se jely třikrát, pouze okruh v Drysicích se jel jen dvakrát.

RZ1/6/11 Nemojany – Hostěnice

První zkouška začínala za Nemojany. Poslední dobou se z Nemojan jezdí zkouška směrem na Račice, tenkrát se ale ve směru na Habrovany odbočila na šotolinu do lesa směr Olšany. Ano, jde o ty Olšany, které později proslavila farma Bolka Polívky. Krátce po startu se pravděpodobně objíždělo stavení, dnes se jezdí rovně, proto rozdíl v mapě tehdy a dnes.

V ostatních ročnících se většinou z Olšan jezdilo nahoru na rozcestí zvané U Tří javorů. V roce 1985 se ale po šotolinových cestách přes les jelo na křižovatku Kalečník. V tomto okamžiku už posádky nastoupaly 200 výškových metrů. Cesta z Olšan na Kalečník, jak jsem ji zachytil na mapě já a jak je zakreslena na tehdejší mapě, asi není úplně totožná. Nic lepšího jsem ale nevymyslel, takže buď cesty tenkrát byly jinak nebo ruční mapa není přesná.

Trať pak pokračovala lesem s mírným klesáním, následně odbočila k údolí Hostěnického potoka a podél něj se posádky dostaly do cíle před Hostěnicemi.

Rozcestí na Kalečníku dnes

RZ2/7/12 Pod Hádkem – Bukovinka

Zatímco ostatní úseky se jezdily často, tento ne. Celá trať vedla lesem, nejprve podél Říčky, pak trať odbočila na sever a vynořila se před Bukovinkou, kde byl cíl. Ani tady si nejsem jistý, zda druhá část tratě vedla přesně tou cestou, kudy jsem ji zakreslil. Vymyslíte něco lepšího? :)

Odbočení u Říčky dnes

RZ3/8/13 Bukovinka – křižovatka Ježkovice

Naopak úsek z Bukovinky přes Račice do Ježkovic patřil vždy ke stálicím vyškovské soutěže. V novodobé historii se do Račic jezdí většinou z Nemojan, ale ten zbývající úsek do cíle se jezdí vždy. V pozdějších letech se jezdilo mnoho variant průjezdu přes Račice včetně asfaltového nebo šotolinového skoku, v osmdesátých letech se ale jezdilo klasicky po hlavní.

Úsek za Bukovinkou dnes

RZ4/9/14 Vyškov III – Podivice

Další z klasických úseků vyškovské soutěže – od Vyškova na Podivice. Tenkrát se nejezdilo přes zemědělský statek v Zelené Hoře jako dnes. Jinak se jezdívaly i jiné varianty. Za Zelenou Horou se odbočilo doprava do vojenského prostoru, ze kterého se zase posádky o kilometr dál vrátily zpět na hlavní. A v novodobé historii se jezdila i varianta, kdy se v Podivicích jelo doleva do vojenského prostoru až k zámku Ferdinansko.

Úsek před Podivicemi dnes

RZ1/10 okruh Drysice

Na závěr jedna perlička, a tou je okruh v Drysicích. Ten byl totiž vytyčen na dálnici D46 a přilehlých sjezdech. Jezdil se v letech 1984-87. A jak to bylo možné, že se jezdilo po dálnici? Důležité je si uvědomit, že úsek D46 u Drysic byl tenkrát nový a na jiný úsek v té době nenavazoval, viz informace z wiki.

Zprovoznění těchto úseků dálnice probíhalo rovněž postupně. Jako první byla v roce 1981 zprovozněn úsek mezi Drysicemi a želečskou pískovnou. Ten však na žádnou již zprovozněnou část dálnice nenavazoval, protože od nejbližší již zprovozněné části jej dělil asi 0,5 km dlouhý dosud nezprovozněný úsek kolem želečské pískovny. Do roku 1989 pak byly postupně zprovozněny navazující úseky od Drysic po Vyškov a celý úsek tvořící průtah Prostějovem. Do roku 1990 tedy byly v provozu dva souvislé úseky dálnice, a to úsek od Vyškova po želečskou pískovnu a úsek od želečské pískovny po Olomouc. Poslední dva úseky, východní obchvat Vyškova včetně provizorního napojení na dálnici D1 a úsek kolem želečské pískovny byly zprovozněny v roce 1992.

Mapy.cz mně bohužel nedovolují trasu převést do protisměru nájezdu na dálnici:) Ale myslím, že trasu pochopíte.

Odbočka k nájezdu na dálnici dnes

Pojďme se podívat na výsledky. Vyhrál s velkým náskokem Pavel Sibera s Petrem Grossem. Ti ale sváděli velký souboj s Václavem Chlustinou, když obě posádky vyhrály po 7 rychlostních zkouškách. Jenže Chlustina na RZ6 a 7 ztratil hodně času, proč nevím. Ale i jinak je ve výsledcích spousta zajímavých jmen, že?

Tak za týden zase objevíme nějaké staré tratě a zapomenuté soutěže.