Neděle večer v závěru srpna značí jediné, ve Zlíně dozněly motory soutěžních speciálů, protože za sebou máme další ročník Barum Czech Rally Zlín, tentokráte to byl již 48. ročník. Ten byl, jako obvykle, součástí mistrovství Evropy a českého mistráku, po jedenácté navíc v pátek a v sobotu nechyběly posádky s historickými vozy. Pokud se budeme soustředit na soudobé pole, tak v pátek přes startovní rampu na Náměstí Míru přejelo 124 posádek a na všechny čekalo 212 ostrých kilometrů v 15 rychlostních zkouškách. Delší z obou etap byla ta první, kterou jako tradičně zahájila divácká speciálka v ulicích Zlína, následně se v sobotu pokračovalo na čtveřici klasických vložek, které se jely dvakrát. Zatímco vložky Březová a Semetín byly veskrze stejné jako vloni, Rajnochovice se vrátily do podoby z roku 2016 a Kudlovice nabídly návrat Barumky na některé úseky v okolí Babic a Sušic.

V neděli byla nejobávanější vložkou Kašava, která byla se svými necelými 25 ostrými kilometry nejdelším testem celé rally a zkouška vycházela ve své podobě z verze roku 2016. Tuto doplnila klasika v podobě Majáku, jenž se jel stejně jako vloni a naopak Halenkovice byly namotány ve zcela nové podobě a zejména v úvodu se jelo po úsecích, které ještě v itineráři Barumky nefungovaly. Aby toho na posádky nebylo málo, po několika letech se příroda rozhodla, že soutěž bude skrápět deštěm, jenž náročnost soutěže ještě znásobil. Zatímco ještě v pátek při shakedownu panovaly tropy a sluneno, v průběhu dne se počasí začalo kazit, postupně přišel déšť, jenž pak zkrápěl většinu obou etap. Paradoxem je, že krátce po dojetí poslední vložky se mraky opět roztrhaly a večer nad Zlínem opět zavládlo azuro.

Nyní se ale pojďme podívat na dění trati. Ve Zlíně začal nejlépe obhájce prvenství Kopecký, jenž mezi obrubníky Baťova města dokázal kroužit o 21 desetin rychleji než druhý Lukyanuk. Třetí čas zaznamenal Pech, naopak host z MS Sordo začal s i20 R5 až děleným 11. časem. Na Březové byl opět nejrychlejší Kopecký, který zvýšil náskok na Lukyanuka a již tento test Nucitou a Ballerem předznamenal, že soutěž by mohla provázet řada havárií. Na RZ3 přišla změna pořadí a ruský útok, když po Kopeckého defektu šel do čela Lukyanuk, druhý byl Gryazin a před reprezentanta Škody šel i Sordo. Čtvrtou vložkou byly Rajnochovice, kde zajeli opět nejlépe Rusové a na čele se měnilo pouze jméno na třetí vložce, když se vzhůru posunul Kopecký. Naopak obtížnost testu ukončila snažení Yatese a Németa. Na Kudlovicích zajel nejlépe Kopecký, jenž se tak posunul za Lukyanuka, Gryazin naopak spadl na čtvrté místo před Sorda a na páté místo se posunul Jakeš před Mareše.

Po servisní pauze začal nejlépe Kreim, naopak Kopeckého potkal druhý defekt a druhou příčku musel přepustit Gryazinovi. Na RZ7 zajela nejlépe "ruská úderka", kdy Lukyanuk byl první a Gryazin druhý ve vložce. Na následujícím testu se naopak radovaly české barvy zásluhou Kopeckého a Mareše, jenž za svým mnohem zkušenějším krajanem zaostal jen pět desetin. Tento výsledek znamenal, že Kopecký se posunul zpět na druhé místo a ač vyhrál i na opakovaném průjezdu Kudlovic, na vedoucího Lukyanuka mu po první etapě stále chybělo necelých 17 sekund. Podobný odstup měl od českého jezdce i třetí Gryazin, čtvrtý Sordo zaostával dalších 17 sekund. Deset sekund zpět byl Jakeš, šestá příčka říkala pane Marešovi. Sedmý Kreim ztrácel 11 sekund, podobně ztrácel na osmém místě Tarabus, devátý byl Ingram a desítku uzavíral Magalhaes.

Jak naznačily úvodní odstavce, déšť se vlády nad tratěmi Barumky nevzdal ani v neděli a nadále se jelo na mokrém, blátivém a vytahaném. Na prvních Halenkovicích vyhrál Jakeš, jenž na rozdíl od zbytku špičky obouval pryže značky Hankook, poměrně nezvyklého vítěze měla i RZ11, kde zajel nejlépe Mareš. Až na Kašavě jel nejlépe Kopecký, avšak kostelecký jezdec byl po celou dopolední sekci rychlejší než Lukyanuk, což znamenalo, že ruského jezdce stáhl na 26 desetin a dalo se čekat, že vzhledem k Lukyanukově proklamované jízdě na jistotu může ještě poslední sekce přinést změny. Za duem na čele byl nadále třetí Gryazin, čtvrtý byl Sordo a pátý Jakeš.

I na druhém průjezdu Halenkovic byl nejrychlejší Jakeš, tentokrát se však o nejlepší čas dělil s Kopeckým, což vzhledem k šestému času Lukyanuka znamenalo, že se odehrála změna na čele soutěže, protože na první místo šel Kopecký. Stejně tak se měnilo pořadí i na třetím místě, když se vzhůru posunul Sordo, Gryazin naopak proklamoval jízdu na jistotu a vidinu cíle. Druhý Maják patřil Kopeckému, jinak se změny neděly, naopak závěrečná Kašava ještě úpravy pořadí přinesla. Velký smutek zavládl v táboře fanoušků posádky Mareš – Hloušek, když tito nedokázali zdolat nástrahy poslední vložky a dovést k úspěšnému finiši výborně rozjetý podnik. Naopak velmi dobrý finiš (i přes slova o sjetých pneumatikách) předvedl Jakeš, jenž vložku vyhrál, předstihl Gryazina a na třetího Sorda mu chyběly jen tři desetiny.

Stejně jako v minulých letech se tedy z prvenství raduje Kopecký, druhou příčku a pořádný příděl evropských bodů si odváží Lukyanuk, jenž pro některé možná poněkud překvapivě, dokázal dodržet slova o jízdě v klidu a upření pozornosti na šampionát. Třetí příčku si při premiéře s i20 R5 i při premiéře ve Zlíně odváží Sordo, jak již bylo avizováno, jenž tři desetiny chyběly Jakešovi k tomu, aby byl při debutu s Fabií R5 na bedně. Valašský jezdec se na poslední vložce dostal před Gryazina, jenž však splnil svůj hlavní cíl, když vyhrál JERC U28. Po odpadnutí Mareše se na šesté místo posunul Kreim, sedmý byl Tarabus, jenž mohl být za umístění vděčen Ingramově penalizaci. Devátý dokončil Magalhaes, který ani napotřetí nenalezl recept na zlínské tratě a elitní desítku uzavřel Pellier s jedinou 208 T16.

Jak již víme z absolutního pořadí, mezi juniory do 28 let vyhrál Gryazin před Kreimem, havárií na zmíněné poslední vložce se o druhou příčku připravil Mareš. Třetí v JERC U28 dokončil Ingram, čtvrtý byl Pellier a poslední v cíli byl Černý, jenž si nesl penalizaci již od městské speciálky, kterou nedokončil. Mezi juniory U27 to byla opět bitva mezi továrními Opely a Peugeoty a po první sekci se přetahovali zejména Sesks s Wagnerem. Lotyš v průběhu dne postupně navyšoval náskok na Rakušana a v sobotu šel nocovat s náskokem 41 sekund. Třetí byl Kristensson, čtvrtý byl Klausz a pátý Vita. V neděli dopoledne začal Wagner stahoval Seskse, avšak Lotyš dokázal se svým náskokem hospodařit a přijet si do cíle pro prvenství. Třetí byl Kristensson, ze čtvrtí příčky na druhém Majáku havaroval Klausz, čímž se čtvrté místo uvolnilo Vitovi a pátý dokončil Stengg pokračující v závodní tradici rodiny. Sluší se dodat, že v rámci hodnocení třídy 6 se s vítězným Sesksem dokázal až do defektu úspěšně přetahovat Cais, avšak prázdná pneumatika jej v "šestkách" odsunula na páté místo a nejlepším z našich byl Talaš.

Na závěr opět malá prosba od autora textu, tedy Kuřete. Diplomkou to nekončí, datový fetišismus je sviňa, stejně jako vloni pokračuji ve výzkumu motorsportu a zahajuji sběr údajů pro časovou řadu ohledně návštěvnických zvyků fanoušků BCRZ. První výzkum přinesl tyhle výsledky a budu rád, když se povede opět sesbírat slušný počet odpovědí i k letošnímu ročníku, protože z něčeho se kvalifikační práce psát musí :) Navíc letos bylo deštivé počasí a proto se nabízí téma komparace slunných a deštivých ročníků Barumky. Dotazník je tak na 5-10 minut a budu rád za odpovědi. A kdyby to někoho echt bavilo, tak ještě jeden kraťoulinký dotazník ohledně problematiky marketingu a reklamy ve spojení s motorsportem – https://goo.gl/forms/bSjiVqxQi7HfVnz13. Danke very much ;)