Ani pátý díl letošního mistrovství světa nebyl ochuzen o zajímavé a mnohdy až pikantní události. Návrat rally do Olbie si kvůli absenci bezinfekčního stavu nemohlo vychutnat hned několik posádek. Nejvíce naštvaný musel být Oliver Solberg, který si tam měl odbýt šotolinovou premiéru s vozem WRC. Jediný speciál Hyundai i20 Coupe WRC nakonec pilotoval Pierre-Louis Loubet a průběh rally, vzhledem ke geografické poloze pro něho domácí měl klasický letošní scénář. Když už funguje bezchybně posádka, začne zlobit auto. Nefunkční brzdy Francouze vyřadily z top ten už v pátek večer. V sobotu korejský vůz Korsičan potrápil trochu brutálnějším průjezdem brodu a nakonec se pro nespecifikovanou technickou závadu už po poledni na trati neobjevil. Neobjevil se tam ani v neděli a neobjeví se tam ani v Keni. Oficiálně si chce dát po domluvě se sponzory pauzu a promyslet, co dál s načatou sezónou. Nikoho by ale asi moc nepřekvapilo, pokud by letos v MS už nestartoval.

Mladý Solberg si tak vyzkouší jako šotolinový debut s i20 Coupe WRC hned těžkou Safari. Soutěž, kde jeho otec v roce 1999 úspěšně debutoval v továrním Fordu Focus WRC. Původně tehdy startovat neměl, ale to by si týmová jednička a pozdější vítěz této rally Colin McRae musel odpustit drobný žertík. Takový, při kterém imitoval rugby a jeho týmový kolega Thomas Radstrom to odnesl zlomenou nohou. Všichni zúčastnění dokázali deset let před drsným šéfem M-Sportu Malcolmem Wilsonem tento incident tajit a oficiálně tak švédský pilot uklouznul na mokré podlaze. Na druhou stranu, Petter si nevedl špatně a do cíle dojel na pátém místě. Letos se náročná africká soutěž také nevyhne absencím, ale ty jsou jasné už dva týdny před startem a mají jiný důvod. M-Sportu se týká stažení Teemu Suninena, který měl v Keni bojovat ve WRC2. Problém s karanténními nařízeními po návratu ale staví britskou stáj už tak do tíživé situace. Následující Rally Estonia se pojede v odstupu tří týdnů a Britům bude už tak dělat těžkou hlavu, jak tam dostat zbytek personálu starajícího se o dvě Fiesty WRC. Další zaměstnanci mimo hru kvůli startu Suninena by M-Sport přivedly do kritické situace.

S logistikou má velké problémy i konkurenční tým Toksport WRT. Na Sardinii se oba jejich jezdci činili a na dílně teď mají dvě rozbité Fabie. Andreas Mikkelsen u ní navíc poškodil rám, takže ani Sardinii nedokončil. Jeho plán dominance seriálu WRC2 po dosud jediném vítězství v Monte Carlu nabral takové trhliny, že se z favorita stává spíše černým koněm. O víkendu jej čeká navíc start druhého letošního projektu, kterým je boj o titul mistra Evropy. Keňa je moc brzo a v Toksportu si nabrali hodně práce, takže do Afriky nevyrazí ani Marco Bulacia. V Itálii sice týmové auto při kolostřešní kombinaci také poškodil, ale elegantní salto jej stálo minimum času a třetí místo v cíli je zopakování parádního výsledku z Chorvatska. Do Keni tak vyrazí jeden jediný účastník WRC2, což je po sérii skvěle obsazených soutěží velké zklamání. Martin Prokop si bude muset najít jiné soupeře a na rozdíl od svých rivalů už nebude muset plánovat cestu do Japonska. Povinnou jednu soutěž mimo Evropu si může směle odškrtnout.

Českou stopu zanechala už na Sardinii stáj kolem Martina Vlčka. Po nepovedené Arctic Rally Finland tentokrát Jari Huttunen dovezl Hyundai i20 R5 až do cíle. A jelikož jej různé problémy nestály tolik času jako soupeře, soutěž v hodnocení WRC2 dokázal vyhrát. Po první etapě to vypadalo na dominanci Madse Østberga s Citroënem C3 Rally2. V sobotu dopoledne se ale musel proměnit z jezdce na mechanika a na přejezdu opravovat poškozené brzdy. To se mu sice povedlo, ale minutové penalizaci se nevyhnul ani tak. I přesto ji prakticky celou vymazal a do neděle šel s odstupem jen 2,7 sekundy. V první nedělní zkoušce šel zpět do čela, ale druhou dokončoval na defektu. Už z onboard kamery namířené na posádku bylo zřejmé, že oba Seveřané mají do pověsti klidných a stoických hodně daleko. Celé divadlo pak vygradovalo při rozhovoru v cíli, kde Mads dokázal do pár vět vměstnat tolik sprostých slov, že si někteří puritáni do teď vymývají uši. Pohanil při tom pořádně i firmu Pirelli, která je od letoška výhradním dodavatelem obutí pro všechny posádky čtyřkolek. Její úspěšnost úplně oslňující není, ale největší trapas si Italové zažili jinde, na závodu Formule 1 v Baku. Oproti Maxu Verstappenovi ještě Mads Østberg dopadnul dobře. Dokonce se ještě vrátil do hry o vítězství, ale definitivně jej o druhý letošní triumf připravily obnovené problémy s brzdami v Power Stage. A pak se do něho ještě pustili sportovní komisaři a napařili mu za výživný rozhovor v cíli RZ 18 pokutu a podmínku na odebrání 25 bodů do hodnocení WRC2. Na tisíci eurovou pokutu pak byla dokonce vypsána sbírka. Bohužel tento verdikt komisařů může být nebezpečným precedensem. Trestat jezdce za použití sprostých slov v rozhovoru je dost absurdní. Sám Nor se v reakci vyjádřil, že příště bude radši mlčet nebo použije nějakou formální frázi, než aby od srdce vyjádřil své rozpoložení. Opravdu chce FIA a promotér, aby jezdci jako stroje říkali ve stopce pouze věty stylu: „Stage was slippery but fine.“ Korektnost nade vše…

Podobně absurdní hyperkorektní trest dostal už před soutěží jiný zlobivý Nor. Ole Christian Veiby se provinil proti epidemiologickým pravidlům a kromě pokuty nesmí půl roku startovat. Do karantény musel celý estonský tým RedGrey a tak kromě Veibyho na Sardinii chyběl i úřadující italský mistr Andrea Crugnola. Kdo ví, jestli už trochu nelituje přechodu od Citroënu k Hyundai. Technické problémy jej zbrzdily už v úvodní rally italského mistrovství a tu třetí, slavnou Targu Florio, po poruše motoru v shakedownu vůbec nejel. Teď nemohl startovat ani na domácím podniku mistrovství světa. Nejrychlejší Ital se v konečných výsledcích Sardinie krčí až na osmnáctém místě a jde o Alessia Profetu startujícího se Škodou Fabia Rally2 evo. O zmaru Italů na domácí půdě pak může vyprávět i Andrea Adamo. Jeho tým přijel do Olbie jako papírový favorit. Dobrá startovní pozice v první etapě, tři vítězství v posledních třech letech, to jsou dobré karty. Hrát s nimi ale v týmu z Alzenau moc neumí. Daní Sordo tuze toužil po třetím sardinském úspěchu v řadě a v sobotu odpoledne se podobně jako v Portugalsku před dvěma týdny stal nejrychlejším jezdcem týmu. Pak ale v předposlední sobotní zkoušce chyboval, vyjel mimo stopu, urazil pravé zadní kolo a ještě svůj vůz poslal na střechu. Chuť do závodění Španěl neztrácí: „Pokud budu moct ještě v kolotoči MS zůstat na dalších pár rally příští rok, bude to fajn. Pokud ne, podnikneme s Krisem Meekem něco jiného.“

Adamo už má pod smlouvou obě své hlavní hvězdy Otta Tänaka a Thierryho Neuvilla, se Sordovým podpisem tak rozhodně spěchat nebude. Navíc je zřetelná jeho náklonost k Oliveru Solbergovi a ten se jeví jako ideální kandidát na třetí auto pro příští rok. Pokud tedy Yves Matton neurychlí svou novou myšlenku, že by tovární stáje mohly nasazovat čtvrtá auta, ale výhradně pro mladé jezdce nebo takové, které ještě nedosáhli na světové scéně větších úspěchů. Dohánět absenci nových továrních stájí nasazováním dalších aut, to asi nebude pro trojlístek továren dlouhodobě úplně únosné. A nemluvě o tom, že podobná myšlenka o možnosti vyslat do bojů v jednom z továrních aut pouze „nezkušené“ jezdce tu už jednou byla, v roce 2004. Žádné velké úspěchy tehdy nepřinesla. Nové továrny ale minimálně dva roky v mistrovství světa neuvidíme. „Můžu říct, že několik nových výrobců studuje nové hybridní předpisy. Neprojektují ještě své speciály Rally1, spíše chtějí porozumět, jaký by pro ně tato pravidla mohla mít marketingový význam. Předpokládám, že rok 2023 je příliš blízko. Spíše myslím, že jsou potřeba dva roky“, tolik Matton o příchodu nových továren.

Teď se ale vraťme k týmu, který se k Rally1 upsal jako poslední. U Hyundaie bude i příští rok pokračovat mistr světa z roku 2019 Tänak a Adamo může být rád, že smlouvu podepsali už před Sardinii. Soutěž totiž dopadla podobně tragicky jako předešlé Portugalsko. Tänak jel hodně rychle, vedl, ale pak se odporoučelo zavěšení zadního kola. Tentokrát se o to postaral kámen, kterému se ve stopě nedalo jednoduše vyhnout. Estonec tak v průběžném pořadí nemá ani polovinu bodů, co vedoucí Ogier. Nejlépe na tom je Neuville, který jako správný sběratel třetích míst letos už počtvrté stanul na bronzovém stupínku. Třetí je i průběžně. Na infarktové finále ve stylu roku 2018 na své oblíbené soutěži, kterou už dvakrát vyhrál, ale musel zapomenout. Od začátku se nebyl schopný sžít s vozem a dostat do tempa. Power Stage tedy letos postrádala náboj posledních tří let, kdy se na její trati pokaždé odehrával boj o absolutní vítězství.

I když jedno, trochu skryté, drama by se ale přeci jen našlo. Jari-Matti Latvala už připravoval šampaňské na oslavu dalšího double své stáje. Druhý Elfyn Evans pak ale vjel do hlubokého brodu, který se na trati Power Stage nacházel, a musel zastavit. Sekundy hrůzy vystřídala úleva, když utopený motor přeci jen naskočil. Do stejných problémů se ale dostal hned po něm i vedoucí Sebastien Ogier. Na rozdíl od smolařů od Hyundaie měli u Toyoty štěstí a toto trochu latentní drama poslední zkoušky přežili. Na čele průběžného pořadí se oba dva jezdci Yarisů WRC pomalu začínají odpoutávat od konkurence. Zato Kalle Rovanperä zažívá těžké chvíle. Do Chorvatska přijel jako lídr mistrovství, ale hned na první zkoušce zahodil auto do lesa. V Portugalsku zvolil vlažnější přístup, ale pro změnu byl ke konci sobotní etapy s technickými problémy na zavěšení týmem stažen. Problémy s technikou pokračovaly i na italském shakedownu a vrcholem bylo poškozené zavěšení už v RZ 4. Z posledních tří podniků tak velká finská naděje získala pouze pět bodů díky své rychlosti na Power Stage a určitě už netrpělivě vyhlíží sedmý podnik, který se má v červenci odehrát v Estonsku. To jsou přesně ty tratě, které mladému jezdci vyhovují.

V průběžném pořadí už se před něho dostal i čtvrtý pilot Yarisu WRC Takamoto Katsuta. Ten letos v první řadě překvapuje svou spolehlivostí, kdy zatím dokončil všechny soutěže. V Chorvatsku pak přidal dva nejrychlejší časy a hned na další rally v Portugalsku už atakoval týmovou jedničku Ogiera. Nakonec skončil těsně pod stupni vítězů. Stejnou příčku obsadil i v Itálii, kde ještě vloni předvedl divoká salta na prvním průjezdu úsekem pro Power Stage. Letos je to trochu jiný Japonec, jehož největším excesem na středomořském ostrově bylo opomenutí odstranění krytky chladiče. Toyotu na konci roku čeká velké stěhování. Na začátku jejich působení v MS se malému týmu z Puupoly leckdo posmíval a vesnický tým odsuzoval k roli statistů. Jak moc se ale ti nedůvěřivci mýlili. Jelikož potřeby stáje narůstaly, bylo třeba naplánovat nové prostory. Část týmu se tak před rokem 2019 přesunula do Estonska, což se jevilo jako výhodné z ekonomického hlediska kvůli nižším daním a logistického kvůli větší blízkosti k centrální Evropě. V Jyväskyle ale mezitím TGR vybudovalo nové zázemí, pětkrát větší než to, ve kterém začínali. Příští rok tedy budou sídlit opět na dobré finské adrese.

Zato M-Sportu každé stěhování a cestování přináší velké nervy. Epidemiologická omezení zůstávají nehezkým kuřím okem a v případě Safari promluvily i do obsazení týmu v této rally. Malcolm Wilson si podle svých slov nemůže dovolit po návratu desetidenní karanténu a do Keni vůbec neodcestuje. Nepojedou ani někteří britští mechanici a jejich místo obsadí čtveřice od Martina Prokopa. V Cumbrii mají těžké hlavy a k tomu skončená pátá soutěž pro britskou stáj znamenala obrovskou blamáž. Teemu Suninen se vrátil za volant Fiesty WRC a stejně jako v Monte Carlu se vyznamenal havárií už v první zkoušce. Vzhledem k jeho úspěchům ve WRC2 by asi bylo vhodnější, aby zbytek sezóny odjezdil s Fiestou Rally2. Zato Adrien Fourmaux přičichnul k WRC a po dvou úspěšně zdolaných podnicích naopak moc nezvládnul návrat do nižší kategorie. Už v druhém testu vylomil o kámen kolo a musel do Restartu. Když porucha transmisí v poslední páteční zkoušce vyřadila i Guse Greensmithe, mohli si v M-Sportu odškrtnout stoprocentní úspěšnost. V nedojetí do cíle první etapy.

Ansámbl mistrovství světa zavítá po takřka dvou desítkách let znovu na africký kontinent. Konkurence se tam sejde menší a svým generickým harmonogramem ve stylu ostatních světových rally bohužel Safari 2021 rozhodně nebude jako Safari z let devadesátých. I tak ale jistě půjde o podnik zasazený do hodně zajímavé krajiny. A když už zde byla tolikrát řeč o stěhování, tak příští rok se má znovu stěhovat i Rally Italia Sardegna. Po roce v Olbii se má znovu stát hostujícím městem Alghero na západním pobřeží. Hlavní východní přístav ale nemá o spojení s rally přijít, možná se totiž Sardinie dočká atraktivní superspeciálky v ulicích Olbie, která byla plánovaná na minulý ročník. Do hry se také vrací nejjižnější cíp ostrova. Hlavní město Cagliari v letech 2014 a 2015 hostilo úvodní superspeciálku a za dva roky se možná stane centrem celé rally. Pokud zůstanou v harmonogramu i klasické úseky na severu, dočkají se posádky pořádně dlouhých přejezdů a rally bude delší než aktuální Safari Rally Kenya 2021…