SHERON eWRC hvězdu Mogul Šumava Rally 2007 si od redakce a čtenářů serveru eWRC za svůj výkon ve druhém podniku MMČR vysloužila talentovaná kdyňská posádka Jan Šlehofer-Zbyněk Soběhart. S vozem Honda Civic 1,6 Vti zvítězila ve třídě N2 a v absolutním pořadí obsadila patnácté místo, když za sebou nechala řadu posádek s mnohem silnějšími vozy.

Čekali jste, že byste mohli dostat od redakce eWRC Sheron hvězdu Šumavy ? A co pro Vás toto ocenění znamená?

Honza: „Musím přiznat, že jsem v ocenění tajně doufal a někde ve snu jsem si ho přál. Můj bratr a zároveň manažer týmu si tím byl skoro jistý. Já se ale pořád snažil zůstat nohama pevně na zemi. Byl jsem si vědom, že v soutěži startovalo mnoho kvalitních posádek. Samozřejmě mě ocenění jako je SHERON eWRC hvězda moc těší a jsem za něj moc rád. Zároveň mě však mrzí názory některých lidí, protože na Šumavě startovalo osmdesát posádek a mnozí na ty s vyššími startovními čísly zapomínají. Právě mnohé z nich ale předvádí velký sport a jejich souboje jsou velmi dramatické. Neříkám, že v absolutním pořadí ne, ale mluvit ve většině médií téměř stereotypně pouze o několika prvních by mi z pohledu diváka a absolutního laika přišlo, že celá rallye je jen o nějakých deseti lidech.“

Zbyněk: „Jsem moc rád, že jsme toto ocenění dostali. Chtěl bych všem, kteří rozhodovali o udělení hvězdy, strašně moc poděkovat. Vážím si, že ocenili posádku z hlouby startovního pole, protože tyto posádky nebývají moc vyhledávány. Je skvělé, že je tu anketa, kterou může vyhrát i posádka s nejslabším vozem. Ještě jednou díky.“

Foto: Dino, www.rallyesport.cz

Komu byste dali SHERON eWRC hvězdu Šumavy Vy?

Honza: „Já bych nevybral jen jednu posádku. Napadá mě hned několik jmen. Mými největšími favority jsou jednoznačně Fin Riku Tahko a Rakušanka Daniela Weissengruber. Startovali jsme za nimi po pátečním přeskupení do každé erzety a sledovali jejich časy v každém servisu. Myslím, že předvedli výborný výkon a jsou velmi talentovaní. Mým druhým tipem jsou Tony Tlusťák s Pavlíkem Dreslerem. Po pátečním odstoupení a následné penalizaci za využití SupeRally předvedli v sobotu strhující stíhací jízdu. Dále bych ocenil výkon Lukáše Veselého s Honzou Paulikem. Jänner se jim moc nepovedl, ale na Šumavě se po té ošklivé nehodě okamžitě vrátili do výborného tempa a jeli hodně rychle. Nakonec bych zmínil Petra Hozáka. Ten měl velkou smůlu a musel odstoupit už na okruhu. Jinak by určitě předváděl velké věci.“

Zbyněk: „Je hodně těžké vybrat z osmdesátičlenného pole jednu posádku. Nádherně určitě jeli Emil Triner s Kateřinou Achsovou a manželé Jiří a Eva Trojanovi. Diváky svoji jízdou opět bavili Pavel Valoušek se Zdeňkem Hrůzou. Bohužel jim nebylo přáno dojet až do cíle. V sobotu předváděli velký sport Toník Tlusťák s Pavlem Dreslerem.“

Foto: Robert Balcar

Jak vlastně dnes zpětně hodnotíte svoji prakticky domácí soutěž?

Honza: „Šumava je krásná a náročná soutěž a bylo o ní už řečeno mnohé. Jsem velmi rád, že se nám podařilo dojet až na klatovské náměstí a přejet cílovou rampu. Přece jen je tu ale jedna vzpomínka, která mi zůstane v paměti dlouho. Hodně mě pobavilo, když jsem před odevzdáním auta do uzavřeného parkoviště dostal do ruky papír o závěrečné technické kontrole. Stálo tam, že na tuto kontrolu se mají dostavit Václav Pech a Hermann Gassner, oba s Mitsubishi Lancer EVO IX, a Jan Šlehofer s hondičkou. Přišlo mi to dost legrační. Zároveň jsem se těšil, až to bude konečně všechno za mnou. Měli jsme toho se Zbyňdou dost, jelikož jsme během tří dnů naspali něco kolem deseti hodin. Šumava byla opravdu hodně náročná.“

Zbyněk: „Šumava je velmi krásná a náročná rallye, především sobotní vimperská etapa. Jsem rád, že jsme byli její součástí a podařilo se nám zajet krásný výsledek.“

Foto: Robert Balcar

Velmi obtížnou erzetou a pohřebištěm mnoha favoritů byla RZ Koráb s cílem právě ve Kdyni. Co pro Vás znamenala tato obtížná erzeta, která byla navíc ještě ztížená hustou mlhou?

Honza: „Na Koráb jsem se hrozně těšil. Vždy když je sníh, scházíme se tam všichni z okolí a kloužeme se tam do noci nahoru a dolů. Mám to asi kilometr od baráku. Tím více jsem byl zklamaný ze zrušení prvního průjezdu a ještě k tomu po havárii kluků od nás z týmu. Naprosto mě ale dorazila mlha, která dosedla na Koráb. Myslím, že tím to bylo stejně těžké pro všechny, protože i když jsme to tam znali, nebylo vidět na dva metry dopředu. Jasně, že když to tam znáš, víš, jaká zatáčka bude následovat. Tady ale opravdu nebylo vidět nic a chvilkami jsme jeli jen podle bílého sněhu na krajích silnice.“

Zbyněk: „Co říci ke Korábu, který máme takzvaně za chalupou ? Určitě nás, jak už zmínil Honza, mrzelo zrušení prvního průjezdu. Druhý průjezd vedle Honzy jsem si ale opravdu užil.“

Foto: Robert Balcar

Kolem trati Vás dopředu hnalo velké množství diváků. Jak jste jejich podporu vnímali?

Honza: „Fanoušci byli skvělí. Hnali nás dopředu a poznával jsem mezi nimi mnoho známých tváří z mého okolí, ale i soutěžáky, kteří na Šumavě nestartovali. Fantastické bylo, když mávali i pro mě neznámí lidé a fandové Václava Pecha. Snažil jsem se je bavit, jet co nejvíce dveřmi napřed, mávat a troubit. Ještě jednou bych chtěl všem poděkovat za velkou podporu. Snad se jim náš výkon líbil.“

Zbyněk: „Fanoušci byli naprosto super. Povzbuzovali nás i příznivci Václava Pecha. Stáli s vlajkami na krajnici a mávali, což je pro nás jako posádku z hlouby pole něco nevídaného. Poděkování za podporu posíláme též do Strakonic. Všem ještě jednou velké díky.“

Foto: Robert Balcar

Vaši kdyňští sousedé Sláva Ducháček a Petr Dufek na Mogul Šumava Rallye pro změnu opanovali třídu A5. Ze Kdyně pochází i legendární Leo Pavlík a autokrosaři Jan Mareček a Milan Stárek. Čím to, že se ve Vašem městečku rodí tolik skvělých závodníků?

Honza: „Čím to je ? Opravdu nevím. Snad jen u nás máme dobrou vodu a jsme tam nějak všichni propojeni. Já každopádně jezdil po všech autokrosových závodech už jako malý kluk, protože můj bratr dělal u obou zmiňovaných pilotů mechanika. Právě autokros jsem chtěl v mých jedenácti letech zkusit. Volba však padla na finančně dostupnější motokáry. Tímto cestou bych chtěl tyto lidi a zároveň kamarády pozdravit.“

Zbyněk: „Jestli to nebude tím Korábem (smích)? Je to podle mě spíše shoda náhod, že jsme z jednoho města. Podobnými lokalitami jsou určitě Zlínsko atd.“

Foto: Robert Balcar

Svata: Jaký je Váš osobní názor na situaci v české rallye ? Kde vidíte pozitiva a kde naopak negativa ? Jak myslíte, že by se celá situace dala vylepšit ?

Honza: „Můj osobní názor na rallye raději ani nechtějte znát. Pohybuji se v tomto sportu sice jen dva roky, přesto jsem si však už udělal svůj názor. Ten bych nerad zveřejňoval, jelikož někdy je lepší si své názory nechat pro sebe. Jen jedna věc je postavená na hlavu a to systém mistrovství. Ten, kdo ho vymyslel pro dnešní dobu a za současné finanční situace, tak podle mě asi není při smyslech. Příkladem je letošní Šumava. Startovalo osmdesát posádek, zatímco v předchozích ročnících více než sto dvacet. Jestli se situace nezlepší a někteří lidé neumoudří, budeme se za chvíli opravdu dívat jen na pár posádek, které si to budou moci dovolit.“

Zbyněk: „Já osobně jsem pro systém dvou seriálů a to dvoudenních soutěží a jednodenních sprintů spojených například z Českomoravským pohárem, jak tomu bylo při loňské Trotina rallye. Na toto téma už padlo mnoho názorů, tak uvidíme, jak tomu bude v budoucnu.“

Foto: Robert Balcar

Aldi: Proč své jezdecké umění neprodáváte pouze na RZ, ale bohužel i v běžném silničním provozu, kdy ohrožujete ostatní účastníky silničního provozu ?

Honza: „Neříkám, že jsem nikdy někoho neohrozil. Jezdím trochu svižně. Zároveň ale podotýkám, že mnohem více řidičů ohrozilo mě. Mám takovou drogu a tou je právě rychlost. Jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Omlouvám se proto všem, které jsem kdy ohrozil. Jen prosím, jezděte vpravo, ať se dá předjíždět v klidu a pohodě. Řidič je od slova řídit, ne se plazit.“

Zbyněk: „Já se vedle Honzy vezu. Tak snad bude stačit jeho odpověď.“

Foto: Robert Balcar