Dodnes si živě pamatuji okamžik, když jsem 15. září zapnul na chalupě rádio a uslyšel zprávu o úmrtí legendy rallysportu Colina McRae. Asi každý, kdo se o rally alespoň trochu zajímá, musel být v šoku. Colin byl živoucí idol fanoušků. Už tehdy jsem si řekl, že jednou o něm napíšu velký vzpomínkový seriál. Po dlouhých přípravách a shánění podkladů se konečně i s vámi mohu podělit o tom, jaký byl vlastně Colin McRae a co ve svém životě dokázal.

Dneškem tedy začíná na našich stránkách rozsáhlý seriál o Colinovi McRae. Každé úterý vyjde další díl a pokud vás zajímá, kolik bude mít dílů, pak se nechte překvapit. Mohu vám ale slíbit, že na pár měsíců vás Colin neopustí. Na konci každého dílu pak naleznete i zpestření v podobě odkazu na zajímavé video o této legendě. Tak se pojďme podívat na to, jaký byl Colin jako dítě.

Prolog

„Hodně lidí mě kritizovalo, že moc bourám. Říkali mně McCrash. Ale já jsem nikdy neměl pochybnosti o tom, jakým stylem jezdím. Přinášelo mně to úspěchy, kontrakty i hodně popularity. Prostě jsem nechtěl být pan „Spolehlivý“. Dával jsem přednost rychlé a vzrušující jízdě, což se fanouškům líbilo. Ti chtějí vidět jízdu na hraně. Já chtěl jezdit na hraně a vyhrávat.“

Dětství

Život Colina McRae se začal odvíjet 5. srpna 1968 v porodnici v Lanarku, kde se Margaret a Jimovi McRae narodil syn, jemuž dali jméno Colin. O dva roky později se jim narodil druhý sen Alister, o další dva roky pak syn Stuart.

Nechme na jeho první roky vzpomínat jeho maminku Margaret: „Colin nebyl jako malý zrovna hubeňour. Naopak byl docela baculatý. Hlavně to byl ale velký uličník, určitě největší ze všech našich synů. Bydleli jsme v Blackwoodu, kousek od Lanarku. Colin měl neustále tendenci objevovat svět. Museli jsme zamykat bránu, protože chtěl neustále někam vyrážet.“

Seznamte se – Colin McRae – volant

„Alister byl Colinovi hodně podobný, i když tolik nezlobil. Ti dva vždy drželi hodně spolu. To Stuart byl úplně jiný, nebyl technicky založený. Colin si jako malinký oblíbil Lego, pak ho ale zcela pohltily motorky a auta. Už jako jednoroční chtěl sedět na sedadle, když jsem parkovala s autem před domem. Chtěl točit volantem a řadit pákou. Samozřejmě to ale nedokázal, neměl na to sílu. Vozili jsme ho i na klíně za volantem, to miloval. Také se rychle naučil rozpoznávat všechny typu aut. Brzy je všechny znal lépe než já.“

Zajímavé jsou i vzpomínky jeho otce Jima. „Když jsem se oženil, opravil jsem si jednu starší usedlost, asi jen 100 metrů od domu mého otce. Můj otec byl kovář, stejně jako jeho otec, dědeček i pradědeček. Colin u něj trávil hodně času, bavilo ho pracovat s ním. Odmalička ho fascinovaly technické věci. Prostě se takový narodil. Pamatuji si, když ho asi v pěti letech bolely záda. Margaret ho posadila do auta a rázem ho bolesti přešly. Byl auty a motorkami úplně posedlý, stejně jako já. Fotbal nebo jiné sporty ho prostě nezajímaly.“

Zatím jenom na tříkolce

„Pamatuji si na jednu příhodu, když mu byly dva roky. Byl jsem v práci a Margaret mě najednou volala, že se stala tragédie. Colin měl doma tříkolku a sám se rozhodl, že jí namaže řetěz. Nějakým způsobem ale strčil prst mezi ozubené kolo a řetěz a on mu tam zůstal skřípnutý. Margaret se bála s řetězem pohnout, a tak raději běžela pro souseda. Ani ten to ale nedokázal. Nakonec doběhl pro kleště a řetěz přestřihl. Byl to velký uličník. Vzpomínám si ještě na jednu příhodu. Moji rodiče měli psa, boxera. Colin na něj jednou koukal, jak leží na dvorku. Pak si došel pro svářečský drát a šel zpět k němu. Naštěstí si toho všimla moje maminka a drát mu vzala. Když se ho ptala, co s ním chtěl dělat, řekl, že mu ho chtěl strčit do ucha, aby věděl, zda mu druhým uchem vyleze zase ven…“

Jim hodně jezdil na motorkách, což Margaret přímo nesnášela. Bála se, že se mu něco stane. Jim nakonec podlehl a všechny motorky prodal. Dlouho mu to ale nevydrželo, táhlo ho to k motorům. Když mu bylo 30 let, navštívil RAC Rally. Automobilové soutěže ho zcela pohltily. Vzápětí si koupil první závodní vůz a začal jezdit rally. Margaret mu nebránila, zdálo se jí to mnohem bezpečnější než motorky. Od té doby se Jim stal pětkrát britským šampiónem.

Colin šel zcela v jeho šlépějích. Také začínal na motorkách, ale i u něj to Margaret viděla nerada. První motorku, Hondu XR75, dostal od svého otce již v devíti letech. Po několika zraněních, které se nevyhnuly Alisterovi, jí dokonce doktor řekl, že pokud s motorkami nepřestane, skončí brzy na invalidním vozíku. Colinovi se zranění na motorkách vyhýbala, ale i on byl pod velkým tlakem matky. Nepomohlo ani to, když z motokrosu přesedlal na trial. Nebavilo ho to dlouho, chyběl mu adrenalin. Maminka byla nakonec ráda, když od 14 let začal Colin tíhnout k autům. Spolu se svým kamarádem, který měl garáž, se hrabali v autech. Není tak ani jasné, kdy vlastně Colin poprvé řídil sám auto. Jisté je, že to byla načerno a že o tom jeho otec nevěděl.

Tady ovšem už na motorce, za ním bratr Alister

Colin nebyl vůbec dobrým žákem, škola ho nebavila. Jedinou jedničku měl pravidelně z techniky. „Škola prostě nebyla pro mě, vždy jsem tam myslel, co budu dělat po škole.“ Po škole se Colin rychle vyučil instalatérem, stejně jako jeho otec. Sám měl ale zcela jiné cíle – jezdit rally.

Colin zjistil, že závodní licenci může získat už v 16 letech. „Řekl jsem mu, že pokud si chce koupit závodní Mini Cooper, musí prodat své motorky, Souhlasil,“ vzpomíná jeho otec. Colin si obstaral vše, co bylo na závodění potřeba. Netrvalo to dlouho a Mini poslal při tréninku přes střechu…

Závodní rodina – Colin, Alister a Jimmy

Jeho prvním závodem s vypůjčeným Avengerem 1600 byla místní amatérská soutěž. Nebyl by to Colin, kdyby neskončil mimo trať. Než auto dostali z bahna, ztratili několik minut. I tak dojeli na 14. místě, první ve své třídě. Při této premiéře jeho otec nebyl, protože sám jel jiný závod.

Týden po svých 17. narozeninách získal Colin řidičský průkaz. Nebylo to ale tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Aby totiž u zkoušky prošel, musel si najít lektora. Ne proto, aby ho naučil jezdit, ale aby mu vysvětlil, co se při zkoušce na řidičák dělat nesmí. Pokud by totiž jel při zkoušce stejně jako jezdil doposud, asi by neprošel…

Příště si přiblížíme jeho nelehké začátky v rally. Tady je první odkaz na jedno z mnoha videí připomínající tohoto skvělého jezdce.