Podle posledních informací z motoristických kruhů plánuje Autoklub České republiky/dále AČR/ prostřednictvím příslušných Svazů, tedy pro nás soutěžní jezdce prostřednictvím Svazu rally a Svazu historických vozidel, propojit žádost o licenci motoristického sportovce s povinným členstvím v AČR, navíc s omezenými právy, např. že tito povinní členové sice mají povinnost platit členské příspěvky, ale nemohou volit do orgánů AČR.

Pohnutky takové snahy AČR jsou pochopitelné, dotace pro tuto organizaci ze státního rozpočtu se odvíjí podle počtu členů, no a protože při nedávných kontrolách bylo zjištěno, že do počtů členů byly započítaní snad všichni závodníci od dob parních vozů či Elišky Junkové, tak tyto počty byly řádově několik nul od skutečných čísel, je tedy životně nutné pro AČR po zlikvidování Sazky a příspěvků z této strany, zajistit si za každou cenu potřebné finance navýšením počtu svých členů.

Takže pohnutky jsou sice vcelku jasné, ale podívejme se na tuto snahu z hlediska platných zákonů. V tomoto porovnání je zřejmé, že tyto snahy jsou nezákonné. Občanský zákoník , tedy zákon 89/2012 Sb.ve svých paragrafech hovoří i pro laika naprosto jasnou řečí:
- par. 214: spolek je samosprávný a dobrovolný svazek členů
- par. 215: nikdo nesmí být nucen k účasti ve spolku….
- par. 220,čl.2: omezit práva nebo rozšířit povinnosti lze jen za podmínek, že to odsouhlasila většina členů, jichž se tato omezení týkají, zejména par. 245: na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona/zde zejména par. 214 ,215/ se hledí tak, jako by nebylo přijato.
Navíc v par. 268: Soud zruší spolek….pokud nutí třetí osoby ke členství ve spolku nebo k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře.

Myslím, že z hlediska platných zákonů je situace naprosto jasná, navíc změny ve stanovách AČR, takto schválených 15.11.2014 odporují pochopitelně i Listině základních práv a svobod. Tedy snaha AČR , jak jsem uvedl výše, je sice z jejich pohledu pochopitelná, ale jejich rozhodnutí je pro nás ostatní asi tak závazné, jako rozhodnutí Svazu včelařů o povinné konzumaci medu… a to se včelařům rovnou omluvím za přirovnání, neb jejich činnost má alespoň pro některé nějaký význam a přínos.

Někdo by mohl namítnout, že již dříve jsme museli být členy bývalého Svazarmu. Ano, ale tehdy to jinak nešlo, byla totalita a nesvoboda, ale i v tomto prostředí to dokázal mnohými zatracovaný Svazarm závodníkům trochu osladit, skoro v každé vesnici bývala svépomocná dílna, kde bylo možné používat normálním motoristům nedosažitelné nářadí, jako svářečky, zvedáky či autogen,šlo nakoupit pneumatiky i ostatní díly včetně i celých soutěžních aut z Metalexu nebo ze sportovního odd. AZNP za ceny bez daně, např.závodní pneu OR 27 stála cca 250,- Kč/ pro dnešní poměry vynásobit 10x /.

Ale hlavní pomoc byla v tom, že startovné se platilo jenom na základních oblastních soutěžích ve výši 100,- Kčs, od Přeboru ČR už se startovné neplatilo,naopak pořadatel vyplácel náhrady cca ve výši 1000,- na posádku, ve federálu by si např. pražská posádka, startující na soutěži v Košicích s Ladou a která dokončila celou soutěž si mohla odvézt na náhradách i přes 4000,-, aniž by musela platit jakékoliv startovné !! Tedy pro přirovnání, jako by si dnes někdo ze Šumavy odvezl cca 40 .tis., aniž by zaplatil korunu na startovném….

Pokud si výše uvednou podporu srovnáme s podporou našeho sportu v současnosti, vychází nám toto porovnání pro Autoklub velmi tristně. Já, který osobně byl 25.2.1990 na zakládajícím sjezdu tehdejšího Československého autoklubu v pražské Lucerně, kde jsem slyšel ta slova tehdejšího a pochopitelně i současného předsedy o tom, jak nás ten nenáviděný Svazarm léta utiskoval a jak teprve teď se sportovci konečně dostanou k pořádné finanční i jiné podpoře svého sportu,mohu jenom kroutit hlavou, jaká je dnešní situace.. Jak ukázaly mnohé kauzy představitelů AČR v minulosti, platila tato slova o finanční podpoře hlavně pro ně.

My, jako soutěžní jezdci, si náš sport plně platíme z vlastních kapes, od startovného na sprint 15 tis.Kč/ snížené za cca 7tis. je už na základě využití reklamních ploch na autě pořadatelskými reklamami/, pro velký podnik tedy 30 tis. a výše, zaplatíme si,výstroj,kombinézy,helmy, závodní techniku, nářadí, doprovody, tr. auta i veškeré náklady na provoz ,zaplatíme si školení, zdr.prohlídky ,licence, můj vcelku kvalifikovaný odhad investovaných nákladů soutěžních posádek je min. okolo 500 mil. Kč .

A co poskytne AČR? Bez jakékoliv vlastní investice, co by stála za řeč, si přes pořadatele,pronajme dočasně veřejnou silnici, která pochopitelně není v majetku ani pořadatele a ani AČR a zajistí mimo pořadatelů nějaké své činnovníky,případně neúspěšný systém ONI. Pochopitelně při známém a často použitém principu, že pokud je podnik úspěšný, chlubí se jeho uspořádáním hlavně nadřízená složka, tedy AČR, pokud je průšvih, jde to na vrub pořadatele.

Závěrem chci sdělit, že pokud někdo chce vstoupit do nějakého spolku, je to vždy jeho svobodné rozhodnutí i právo, v tomto případě si ale každý také musí vyhodnotit, zda taková organizace, která nezákonnými postupy nutí ke členství, přispívá tak k rozvoji motoristických aktivit či slouží spíše k uspokojování potřeb jeho nejvyšších představitelů,zvolených pravděpodobně na věčné časy a nikdy jinak. Je také dobré si případně připomenout i mnohé kontroverzní postupy a rozhodnutí AČR při likvidaci sportovní činnosti některých "neposlušných " závodníků či přístupy AČR po nešťastných událostech v minulém období. Toto rozhodnutí na každém z nás.

Já se ale nedobrovolně členem dobrovolného spolku nikdy nestanu.

Ing. Zdeněk Vrátníček
držitel licence soutěžního jezdce od roku 1980