Redakce - eWRC.cz
5. 7. 2006 00:00 − 10856× − 50

Walter Röhrl – jezdec století?

Když se koncem roku 2000 volil rally jezdec století, vyhrál Walter Röhrl. Co všechno tento slavný jezdec dokázal?

Když se v Itálii a ve Francii koncem roku 2000 volil rallye jezdec století, málokterého dnešního fanouška napadlo, že by mohl vyhrát někdo jiný nežli kupříkladu T. Mäkinen, C. McRae, či Carlos Sainz. Všem těmto jezdcům vypálil rybník dvojnásobný mistr světa z let 1980 a 82 a mistr Evropy 1974. Tímto jezdcem není nikdo jiný, nežli bavorský dlouhán Walter Röhrl.

Německý jezdec se však motoristickému sportu zpočátku vůbec nevěnoval. Navíc jeho bratr zahynul při automobilové nehodě, a tak o nějakém závodění doma nemohl ani pomýšlet. Otec vedl syna od malička k práci kameníka. V šestnácti letech nastoupil do biskupského ordinariátu v Regensburgu. Netrvalo dlouho a mladý Walter začal pracovat jako služební řidič bavorských biskupů. Ročně najezdil kolem 120 000 kilometrů.

Kromě toho se věnoval několika sportům. Závodně lyžoval (v patnácti letech obsadil druhé místo v v krajském přeboru) a hrál stolní tenis. Později složil lyžařské trenérské zkoušky a stal se instruktorem. V devatenácti letech se začal věnovat veslování, kde poznal svoji budoucí ženu Moniku.


S Oplem Ascona v roce 1982

K motoristickému sportu se však Walter Röhrl dostal úplnou náhodou. V roce 1968 mu nabídl kamarád Herbert Marecek možnost startu na místní Rallye Bavaria. Mladý jezdec usedl bez tréninku za volant vozu Fiat 850 Coupé a ihned si vedl znamenitě. Na sériovém obutí a s vozem o výkonu 47 koní postupně zrychloval a posouval se průběžném pořadí až do první desítky. Zastavila jej až technická závada.

Když se ho ptali, jak je možné, že jel tak rychle, pouze odpověděl. „Snažím se jet naprosto stejně jako jsem dříve jezdíval na lyžích.“ Ještě lépe si vedl o rok později. Tentokrát usedl za volant vozu BMW 2002 TI. Rallye Bavaria dokončil na druhém místě. Po technické kontrole byl však ze závodu vyloučen.

Prvních úspěchů se dočkal v roce 1971 za volantem vozu Ford Capri. Röhrl s Mareckem zvítězili při Rudolf Diesel Rallye a Rallye Wiesbaden, která byla součástí dřívějšího československého mistrovství. To jim v součtu dalších výsledků stačilo na třetí místo v konečném pořadí německého šampionátu.

V nadcházejících třech letech startoval nepravidelně na závodech mistrovství Evropy, které v roce 1974 ovládl s počtem šesti vítězství a připsal si zisk evropského titulu. V letech 1975 a 76 se již objevil na světových tratích. S vozy Opel Ascona a Opel Kadett se však po většinu soutěží trápil. Jedna technická závada stíhala druhou a tak v roce 1977 podepsal smlouvu s Fiatem, do jehož modelu 131 Abarth usedl s Christianem Geistdörferem. Zpočátku Röhrla pronásledovala smůla v podobě technických závad. V sezóně 1978 dokonce prožil nejhorší zážitek své kariéry. Při Rally San Remo přeslechl svého spolujezdce a skončil zapíchnutý ve střeše jednoho z domu u rychlostní zkoušky.


Rok 1983 – s Laciíí 037

V druhé polovině sezóny 79 startoval v rámci německého šampionátu s vozem Lancia Stratos a všechny starty proměnil v suverénní vítězství. To jej nastartovalo a v sezóně 1980 byl v seriálu mistrovství světa k nezadržení. Přestože o jezdce usiloval Opel a Toyota, zůstal věrný značce Fiat, což se mu vyplatilo. Zvítězil v Monte Carlu, Portugalsku, Řecku a Itálii. V součtu to stačilo na zisk titulu světového šampióna. Rok 1981. Röhl usedá za volant vozu Porsche. S vozem typu 911 a 924 absolvuje několik automobilových soutěží. Účastní se však rovněž okruhových závodu s tepovým označením 935 a 944 GTP. Úspěchu dosahuje ihned při prvním závodě, když vítězí při šestihodinovém závodě v Silverstone. V dalším roce se však opět plně věnuje automobilovým soutěžím. S vozem Opel Ascona 400 (270 PS, 0 – 100 km/h: 6,5 sec.) vítězí ve dvou soutěžích a pravidelně boduje i v ostatních závodech. Především výkon na Rallye Monte Carlo byl obdivuhodný. Ještě mnoho dalších let se povídalo o neuvěřitelném výkonu Röhla na rychlostní zkoušce Col de Turini. Při jízdě do kopce ztratil spoustu času, protože diváci naházeli na trať sníh. Tehdy bojoval o vítězství s Mikkolou. „S kopce jsem nechal auto už jen letět. Nechtěl bych tu dobu sedět vedle sebe na místě spolujezdce,“ vzpomíná bavorský jezdec. Jediný výpadek vinou poruchy řízení v rámci Portugalské Rally nemá na celosezónní výsledek vliv a bavorský jezdec získává druhý titul světového šampióna.


V roce 1984 na Monte Carlu

Walter Röhrl však nepatřil k jezdcům, kteří musí za každou cenu závodit. To dokázal již v roce 81, kdy absolvoval několik okruhových závodů. Pro rok 1983 podepsal roční smlouvu s továrním týmem Lancia a absolvoval „pouze“ šest světových závodů. I přesto dokázal třikrát zvítězit, dvakrát skončit na druhém místě a jednou třetí. V konečné klasifikaci obsadil druhé místo za Hannu Mikkolou (Audi Quattro). Pro Röhla to byl skvělý rok. „Tento rok byl pro mě nejkrásnější. Sice jsme k tomu přidali druhé místo, ale to bylo nepodstatné. Daleko milejší pro mě bylo, že jsem mohl jet jaký závod jsem chtěl a nemusel jsem se ničím nervovat. Navíc jsem měl možnost startovat s vozem Lancia 037, což považuji za to nejlepší, co jsem kdy řídil. Lancia 037 byla spíše závodní, než soutěžní auto. Středový motor umožňoval projíždět zatáčky neuvěřitelnou rychlostí.“


Opět 1984 – na Acropolis

Sezona 84 a 85. Röhrl podepsal smlouvu s Audi. V úvodní sezóně však dokončuje pouze dvě soutěže, přestože úvod sezóny mu vychází na výbornou. Vítězí v Monte Carlu a nakročuje k zisku titulu. Ovšem proti je vůz a série tří technických závad bere poslední naděje. Úspěchu dosahuje o rok později, kdy vítězí sice „pouze“ v Itálii, ale třikrát dojíždí na stupních vítězů. Současně však třikrát odstupuje pro technickou závadu (Švédsko, Francie, Řecko) a v konečném pořadí končí na třetím místě.

I přes mnohačetné úspěchy zůstává Röhl normálním člověkem. „Ke svému klidnému životu nepotřebuji žádné soukromé vrtulníky, žádný dům na Floridě, ani žádnou jachtu. Ke štěstí mi stačí můj motocykl, cesta do bavorského lesa a deset marek na svačinu.“


1985 – na San Remu

Rok 86 a 87. Poslední dvě sezóny Röhla v kolotoči světových soutěží. Bavorský jezdec startuje na závěr soutěžácké kariéry s vozy Audi Quattro S1 a Audi 200 Quattro. Posledním závodem sympatického jezdce je Drei-Städte-Rallye, kde se rozlučuje vítězstvím. V žádném případě to však neznamená úplný konec kariéry, dnes devětapadesátiletého jezdce. Walter Röhl navazuje úzkou spolupráci s automobilkou Porsche, kde se podílí na testování a presentaci nových vozů.

Předtím se ještě zúčastnil v letech 1990 a 91 okruhového německého mistrovství DTM. S vozem Audi V8 Quattro zvítězil při závodě na Nürburgringu a dojel na druhém místě v rámci závodu na Norisringu.

Velkým zážitkem byla pro Röhrla bezesporu účast na slavném Pikes Peaku. Výkon sedmiset koní, zrychlení na stovku za tři vteřiny, jízda smykem nad stometrovými propastmi, rekordní čas a suverénní vítězství, takový byl Röhlův závod.


Najraději měl Monte Carlo…

Bavorský veterán však na soutěže nezanevřel ani dnes. Můžeme jej vídat na různých kláních historických vozů, převážně za volantem vozu Porsche.

Walter Röhrl absolvoval 75 závodů MS, z toho 14x vítězně. Díky čtyřem vítězstvím na Monte Carlu se mu přezdívalo Montemeister. Mimochodem, je jediným jezdcem, který stačil vyhrát s vozem Audi Quattro S1…

Klíčové mezníky kariéry:
1971- první vítězství v rallye (Rallye Wiesbaden)
1974- titul evropského šampióna
1975- první vítězství v závodě mistrovství světa (Řecko)
1980- titul světového šampióna
1982- druhý titul světového šampióna
1983- titul vicemistra v mistrovství světa
1985- konečné třetí místo v mistrovství světa
1987- vítězství Pikes Peak
1989- vítězství IMSA-GTO-Championship, USA (500 km Watkins Glen)
1990- vítězství v závodě DTM (Nürburgring)
1997- vítězství v Rallye San Remo Storico (Porsche 911)

Komentářů celkem: 50
Anonym IP:217.112.167.218
6. 7. 2006 01:3721
0 0
Taky by mohl povyprávět Leo Pavlík, který strávil s Waltrem hodně testovacích km na Slušovickém polygonu v Dešné. Měl jsem možnost usednout vedle Leo Pavlíka do jednoho z testovacích Audi Quattro. Myslím, že to byl sedmisetkoňový typ S2, který se už na soutěže nedostal. Půjčím si častý výraz Jardy Kouřila "zažiješ nevídané..." - to se opravdu jinak vyjádřit nedá...
6. 7. 2006 09:2522
0 0
... všichni máte pravdu, autorům moc děkuju, článek je bohovský, po Henri Toivonenovi další šperk těchto stránek, těším se na další - třeba legendární Markku Allen, Sandro Munari, Hannu Mikkola, Bjorn Waldegaard, Stig Blomqvist a hafo jiných - třeba Ari Vatanen, Timo Salonen... Ještě mně napadlo, jak jsem jako malý kluk četl, tuším, že to bylo Portugalsko, ale už nevím, který to byl rok, no abych to zkrátil, padla děsně hustá mlha, zkrátka mléko, nebylo lautr nic vidět, všichni zpomalili a jeli krokem, a milý Walter jel palbu stejnou jakdyby viděl perfektně, jel zkrátka naslepo, nikdo to tenkrát nechápal, jak je to vůbec možné, ale on to vysvětloval tím, že se na rozpis absolutně spoléhá a když mu Christian Geistdorfer řekne, co má být, tak on to naslepo udělá a stoprocentně mu věří. V cíli ho dělily od zbytku světa desítky minut a nebyli tam tenkrát žádní sráči, třeba už zmiňovaný Markku Allen. Rohrl pak v cíli doslova řekl, že kdyby to někdo udělal mu, tak okamžitě skončí se soutěžemi - to se mi vštípilo do paměti. Ještě si vybavuju, když začínaly Audiny a první vítězství získala Michel Moutonová, tak řekl doslova, že v Quattru by dokázala vyhrát i opice za volantem. Když srovnám Waltera s mým miláčkem Markkem Allenem, tak Walter přecházel od jedné značky ke druhé - Opel, Fiat, Porsche, Lancia, Audi..., to Markku byl Talijánům věrný celý život a i když se jim zrovna nedařilo, tak tábor neměnil. Rohrl vždycky přišel, vytočil v soutěži Allena, ten to rozflákal a Rohrl sbíral úspěchy... A ještě jeden postřeh: nedovedu si představit, že by třeba dnes Loeb některé podniky zkrátka nechtěl jet, dřív bylo rallye daleko míň a přesto Walter, jak už bylo psáno, nejel ani Safari, ani Anglii, ani Finsko - dneska nepředstavitelné. Závěrem bych poprosil autora nade mnou, aby se s náma podělil o podrobnější zážitky s vozem Audi - pokud to byla S2 tak je to opravdová bomba a samotná továrna Audi se k tomu nikdy veřejně nepřiznala. Já jsem nedávno vyčenichal o tom zajímavý článek, zkusím ho znovu najít a pokud se mi to podaří, dám sem adresu...
6. 7. 2006 09:2923
0 0
... a ještě si neodpustím jednu poznámku, já vás kluci chápu, když vyrůstáte a vaše životy ovlivňují třeba ty Focusy WRC, ALE ruku na srdce, když se podíváte třeba na tu Lanciu Rally, nemáte pocit, že opravdu krásné rally-auto vypadá jinak než třeba ten zmiňovaný Focus. Mně se taky líbí Fiat 131 Abarth Rally, ale ta Lancia je fakt dělo, a to ještě nemluvím a Stratosu...
Anonym IP:84.42.233.215
6. 7. 2006 09:5324
0 0
Ta krása byla dána různorodostí startovního pole. Stratos byl naprostý speciál zrozený jen a jen pro rallye. Porsche, Alpine, nebo občas se ukazující Ferrari 308 GTB byly z dnešního pohledu čistá "gétéčka". Abarthy, Opely, Escorty, byly zase "cesťáky". Kromě toho startovní pole bylo početné a pestré i jinak! velká auta, střední auta, malá auta... Řada špičkových soukromníků. To je dnes pryč. WRC, pak Mitsubishi Cup, nebo vysavače. To je vše. Celé roky se ptám, proč udělali takový reglement, že nemůže jezdit třeba Porshe, nebo BMW M3 atd. Vždyť jsou to nádherná auta a vyloženě předurčená ke sportu...
6. 7. 2006 09:5825
0 0
... tady je to zmiňované Portugalsko, byl to rok 1980, třetí už měl ztrátu přes půl hodiny a šestý v cíli chytl víc jak hodinu...
1 5 Walter Röhrl Frg Fiat 131 Abarth 4 1 8:45.35
Christian Geistdörfer Frg Fiat Italia 3 1 0.00
2 2 Markku Alén Fin Fiat 131 Abarth 4 2 8:59.54
Ilkka Kivimäki Fin Fiat Italia 3 2 14.19
3 16 Guy Fréquelin Fra Talbot Sunbeam Lotus 2 1 9:16.04
Jean Todt Fra Talbot Cars GB 4 1 30.29
4 4 Björn Waldegård Swe Mercedes 450 SLC 5.0 4 3 9:29.22
Hans Thorszelius Swe C. Santos - Mercedes 4 1 43.47
5 17 Ingvar Carlsson Swe Mercedes 450 SLC 5.0 4 4 9:40.22
Claes Billstam Swe C. Santos - Mercedes 4 2 54.47
6 6 Ove Andersson Swe Toyota Celica 2000GT 4 5 9:54.51
Henry Liddon Gbr Toyota Team Europe 3 3 1:09.16
Anonym IP:220.233.20.168
6. 7. 2006 11:4126
0 0
Souhlasim s 84.42.233.215 a i s dalsimi, sice si tu dobu nepamatuji az tak presne, byl jsem jeste hodne maly, ale zato mne tyto auto o to vice fascinovala.... a Barumka nam jezdila kolem chaty.... Nedudu opakovat prispevky nade mnou, ale ultimativni rally auta pro men jsou: Stratos, 037, Delta, P 205 T16, P 405 T16, Quattro S1
a k tem soukromnikum a autam, proste vse bylo dostupnejsi, moic si pamatuju na krasne vlajici zad MB 190 pane Holuba na Barumce....
Anonym IP:217.112.167.218
6. 7. 2006 12:3627
0 0
Pro Bobora a ostatní - z jedné jízdy si toho nelze moc pamatovat. Přirovnal bych zážitek k jízdě malým tankem neskutečnou rychlostí. Už jenom samotný vlez do kokpitu, který byl pro mne, zvyklého na subtilní rám Š 130 RS, přeplněn trubkami nezvykle dimenzovaného rámu, táhly, kabeláží, množstvím spínačů a já nevím čeho všeho. Sedák mě pohltil do své příjemné náruče a slyším pouze drnčení, podbarvené tlumeným duněním, vnímané teď už celým tělem. Samotný interiér působil technicky a útulně. Trochu zápasím s nezvykle širokými tuhými pásy a jde se na věc. Leo mi ještě předvádí funkci spojky, jejíž pedál pracuje stejně (automaticky), jako kdyby pedál ovládala levá noha. Takto je levačka volná pro brzdový pedál a spojkový pedál ovládá hydraulika (v případě výpadku hydrauliky zůstala funkce pedálu spojky zachována pro klasické ovládání nohou). Jenom se pod něj nesmí ta noha dostat – nakonec co by tam dělala, ta má přece svoje místo na brzdovém pedálu. Zastavujeme do nuly a startujeme proti velmi příkrému kopci. Podotýkám, že na velmi dobrém a suchém asfaltu. Cvaknutí zařazené jedničky a se zahřměním jsem připlácnut nadoraz v sedáku. Než se stačím zorientovat já i moje smysly, máme levou přes horizont a dobrých 200 m za sebou a doslova přilétáme k nějaké pravé do lesa. Registruju krátké brutální přibrždění, pro jistotu se krátkým pohledem ubezpečuju, že tyhle trubky snad nezboří ani tyhle vzrostlé smrky a když se můj pohled vrací zpět na silnici, jsme už v následující levé a tak dělám, že jakoby nic. V následujícím padáku jsme v omezovači - motor i moje vnímání. Ostatně absence interkomu mi nedává šanci jakkoliv se vyjádřit k prožívanému. V pravých se snažím uhýbat větvím, které šlehají moji stranu výhledu, ale teprve odstavením plynu po několika minutách se pomalu dostávám do reality, Leo se směje, otáčíme a na zpáteční jízdě mi ještě jednou předvádí akceleraci, krátce odstupňované rychlostní stupně i to neskutečné zpomalení. Za pár minut se soukám zpět na pevnou půdu a ještě chvíli po odjezdu Leoše cítím v těle ten drnčivý rachot, v zatáčkách doplněný sykavým pískování podběhů nečistotami z krajnic... Ale to už je přece jenom stále starší a starší historie. Bohužel...
Anonym IP:217.112.167.218
6. 7. 2006 12:4528
0 0
Ještě pro Bobora - ten zmiňovaný článek - pokud myslíš testování S2 na polygonu v Dešné - kdysi zveřejnil Jiří Jermakov i s fotografiemi - myslím!??
Anonym IP:83.69.62.1
6. 7. 2006 13:3129
0 0
TO JE PAN JEZDEC A BYL TADY NA RALLY V ROCE 1974-BYL JSEM SE NEJ PODIVAT NA KLATOVSKEM OKRUHU A TAM JSEM POPRVE VIDEL JET AUTO KDYKOLIV NA"KOSE" PO TRECH KOLECH!!!POTOM TADY BYL JEDNOU ANONYMNE A TO NA RALLY SKODA A TAM SI VZAL MEHO ZIGULIKA AJEZDIL S NIM JAKO DIVAK!!!ANYNYMNE A TO BYLO V DOBE,KDY JSEM DELAL MAZERA PRO ANGLICKOU POSADKU NA VOZE TALBOT-DEREK CROTHERS A HYWELL THOMAS A MAME SPOLU HEZKOU FOTKU.PO RALLY JSME SE STAVILI ZA NIM V REZNE DOMA V REGENSBURKU,KAM NAS POZVAL.VELKY PAN A NENI TREBA SILNYCH SLOV,JEHO VYSLEDKY A UMENI HOVORI SAMO ZA SEBE!!!A TO UZ NEMLUVIM O PIKES PEAK???
VENI-VIDI-VICI A ZE TO NENI LEHKE O TOM MUZE PSAT TONDA CHAROUZ?!
6. 7. 2006 14:1130
0 0
>Anonym.218: Moment, ty ses vozil v takové té malé potvoře s motorem uprostřed, o které existují pouze dvě fotky??? Tak tomu fakt říkám klika, to se vážně máš =)
Anonym IP:217.112.167.218
6. 7. 2006 15:4831
0 0
Leze to ze mně jak z chlupaté deky, to ty rokysmajlík). Teprve teď si uvědomuju, že to třeba je pro někoho zajímavéi po letech. Podotýkám ještě, že auto bylo mj. údajně vystrojeno spoustou senzorů, které registrovaly teploty na exponovaných místech, zejména podvozku (při ohybu/deformaci vzniká teplo, což je známka malé pevnosti/poddimenzování). Zapisovače byly zabudovány přímo v kokpitu.
Anonym IP:194.108.48.196
6. 7. 2006 18:0032
0 0
díky za příjemný článek a prima diskusi,to je snad poprvé,co tu nevlezl nějaký dement a nezačal chytračit.Také jsem tu dobu zažil a díky vašemu článku a vašim příspěvkům jsem omládl o 20 let.Díky
Anonym IP:84.146.209.191
6. 7. 2006 18:3133
0 0
Protože jsem hovořil česky a německy, tak jsem měl tu čest zůčastnit se jako tlumočník při Rallye Vltava v roce 1973, kdyz jezdil Rohrl ještě pro Irmschera. Při testu na Klatovském okruhu jsem si mohl sednout na dvě kola vedle mistra a byl to "zážitek". Tenkrát jsem jako mladý kluk nedokázal pochopit jak je možné jezdit smykem na suchém asfaltu. Pamatuji se na výroky doprovodu v servisu, když si stěžovali že musí čistit hlavně boční okna od much. To čelní okno zustalo čisté! Později jsem jezdil také soutěže a dodnes nepochopím jak může někdo vyhrát Monte Carlo s náskokem 10 minut na druhého. Mě tenkrát nadělil skoro hodinu! To bylo v roce 1980. Dnes se tahají o desetiny, ale to už nejsou rallye, to jsou sprinty. Na to MB 190 si také pamatuji, však jsem v něm sedel.
6. 7. 2006 21:0934
0 0
... tak jestli to byla jízda v té utajované malé audině, co měla mít motor uprostřed, tak to je opravdová bomba, to se mi ani nechce věřit, že by měl někdo takové štěstí. Já jsem jel tenkrát, ještě za komančů, stopem v obyčejném Quattru, ale i tak to byl pro mě velký zážitek, přiznám se, že jsem toho řidiče trochu pohecoval a zničehonic jsme tam měli 180, byla to cesta k Ostravě, kde se z delší široké rovinky šlo do pěkně ostré levé. Nechápal jsem, co s tím chce udělat, ale milé Quattro, zrovna tak, jak pekelně zrychlilo, tak ještě líp zbrzdilo, hned tam měl šedesát - a to bylo obyčejné civilní Audi Quattro, je to zkrátka kultovní vůz...
sloní kýta
6. 7. 2006 21:1535
0 0
pro většinu pánů: nebyly ty béčka hezké proto, že jsme byli o nějaký pátek mladší? A zapomněli jste na Renault-jak Alpinu, tak 5turbo
6. 7. 2006 21:5236
0 0
... pánové, dal jsem si tu práci a čenichal jsem a čenichal až jsem to znovu vyčenichal, jsou to dva díly: http://www.autosport.cz/clanek.php?cl=768 a http://www.autosport.cz/clanek.php?cl=821... a ještě jednou děkuju autorům za superčlánek...
Anonym IP:217.112.167.218
6. 7. 2006 22:1037
0 0
V té době jsem nebyl sám, kdo se v tom autě svezl, to mi tedy věřte. Na mně spíš působila atmosféra a to dění okolo testů. Úžasné. Uvědomme si, že to bylo v dobách hluboké totality a najednou stojíte lehce mimo civilizaci, kde probíhá jakési hemžení kolem aut, která zrovna vévodí tehdy neskutečně se rozvíjejícímu se světu rally v Západním světě.

Ještě připojím malou epizodu z té doby. Dělali jsme jakési fotky quattra na polygonu. Audi řídil Leo Pavlík a po polygonu se v tom čase pohybovalo docela dost lidí vč. ekipy Němců z Ingolstadtu, kteří měli co do činění s testováním. Mezitím jsem registroval zvuk tryskáče na obloze. Jeden náš kamarád, který jako hobbista byl občas členem doprovodu Leo Pavlíka na domácích rally, byl vojenským pilotem na nedaleké základně v Přerově. Za okamžik jsem na ten zvuk zase zapoměl, jen mi tak prolétlo hlavou – jestli je ve vzduchu zrovna on, určitě se na nás přiletí “podívat”. Byli jsme zrovna v nejníže položeném místě polygonu, když se nahoře v průseku se skokem, který svého času proslavil přímý přenos z této RZ při Barum rally, zničehonic objevil MiG 21 snad v padesáti metrech a s forsáží vystřihl téměř dokonalou svíčku. Kdo někdy zažil podobné, ví o čem je řeč. Obrovský rachot, kdy se i zem chvěje dlouhotrvajícím jakoby výbuchem. Pohled na zmateně pobíhající postavy lidí, kteří snad mysleli, že začala válka, mě opravdu rozesmál. Měl už jsem kolikátou zkušenost s počínáním našeho kamaráda a vynikajícího člověka, takže jsem to docela očekával. Pro Němce to musel být taky dobrý fór, protože takhle zblízka snad nikdy miga neviděli a možná o tom vyprávějí vnoučatům dodnes, jak spoluprací s s jedním zemědělským družstvem zcela jistě zabránili třetí světové válce...
Anonym IP:213.220.242.28
7. 7. 2006 01:0338
0 0
Historie rally je neskutečně krásná věc! Dík.
Anonym IP:84.42.233.215
7. 7. 2006 09:1539
0 0
Každá doba měla a má svoji techniku, svoje auta, své soutěže, své příběhy, své hrdiny. Těžko lze srovnávat Loeba, Grönholma a další třeba s Röhrlem, Vatanenem, Alenem a podobně. Technika byla úplně jiná, soutěže byly úplně jiné. Až bych řekl, že to byl trochu jiný sport. Ta historie je krásná z mnoha směrů, ale co nás fanoušky asi nejvíc přitahuje a ve srovnání s dneškem i bolí, je ta kvalita a pestrost. Rallyesport byl otevřený pro všechny, myslím tím soutěže mistrovství světa. Dnes je to až skoro sterilní. Vozy WRC jsou pro většinu obyčejných soukromníků naprosto nedostupné, zatímco tenkrát měl nadupaného Escorta, Asconu, ale i R5 Turbo kde kdo. Samozřejmě by se dalo diskutovat o tom, jak s tím uměl zacházet. Ale slušných jezdců bylo opravdu hodně. Když se podíváte na vásledky světových soutěží konce sedmdesátých a začátku osmdesátých let, naleznete na předních místech řadu soukromých jezdců. A soukromníci dokázali i vítězit. Pro diváky je to také o něčem jiném. Když na Monte Carlu startovalo třeba 200 aut, bylo se pořád na co dívat a samozřejmě se vědělo, že bude k vidění i mnoho "atraktivních" kousků, zvláště když byl sníh a led. Když dnes startuje s bídou kolem 40 aut, o čem to je? Chvíle vzrušení a pak dlouhé ticho... Soutěžím chybí večerní a noční erzety. Vždyť to bylo vždycky tím správným kořením! Představit si reportáž z Monte Carla bez nočních fotek bylo nemyslitelné. I na našich soutěžích jsme se těšili na tmu, na tu neopakovatelnou atmosféru hry světel, navíc se zvuk v noci mnohem více rozléhá... Znovu se budu opakovat, filozofií rallye byla vždy vytrvalost, šlo o dlouhé sportovní klání, dnes jsou to sprinty.
7. 7. 2006 09:2240
0 0
to anonym 217.112.167.218.- to o Montonové řekl Mikola bylo to v časopise MOTOR, a pak byl seřván, byl donucen se jí omluvit. Ale jinak pěkný...
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!

Je aktivovaný AdBlock nebo jiný blokátor reklam!
Pokud chcete náš web používat, vypněte ho prosím. Děkujeme!